Vážený pane předsedo, vážené delegátky a delegáti, vážení hosté, dámy a pánové,
uplynulé dva roky představovaly v krátké historii naší strany významné období. TOP 09 se učila vládnout a podílela se jako člen vládní koalice na správě naší země. Splnila svůj slib voličům, že nejdůležitějším strategickým úkolem je dostat pod kontrolu veřejné rozpočty a zabránit dalšímu nekontrolovatelnému nárůstu státního dluhu.
Částečně a často k nelibosti koaličních partnerů se jí dařilo realizovat volební program TOP 09 na ministerstvech jí svěřených. Tyto resorty nás bohužel příliš vzdálily od zapadlých koutů naší země, pro lepší pochopení jim říkejme venkovský prostor, a jejich občanů. Ujišťovali jsme se navzájem, že to děláme pro ty přemýšlivé, ale ti jsou na voličském trhu v menšině a ještě se o ně uchází příliš mnoho stran a hnutí.
Bohužel mnohdy jsme za příliš vysokou cenu ustupovali ve věcech, ve kterých jsme měli být daleko ráznější. Ale musíme si uvědomit, s kým jsme spolupracovali. Jedna strana se obrozovala od tzv. kmotrů, aby nakonec díky nim mohla vládnout. Druhá si z přemíry horečného sledování veřejného mínění a šmírování nejen cizích, ale i vlastních lidí, nevšimla, že k vládnutí je potřeba i vlastní rozum a ne všechno lze nalézt a vyřešit na poradách bezpečnostní agentury či u „hradního pána“.
Zkrátka vládní koalice svoji energii namísto k vládnutí věnovala spíše řešením sporů uvnitř sebe sama a na povrch začaly vystupovat korupční skandály. V tom ale nebyla vládní koalice osamocena. Sociální demokracie se ve svých protikorupčních proslovech ve sněmovně snažila celé zemi ukázat, že kázat vodu a pít víno je pro její členy stejně samozřejmé, jako se její vrcholní představitelé střídali u řečnického pultíku. Ti při všem tom moralizování zapomněli na jinou zkušenost - na tu o chození se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne, a v tomto případě to nebylo o vodě, ale o víně. Veřejnost měla možnost zjistit, že ne vždy bojovníci proti korupci jsou ti, kterým je toto slovo zdánlivě cizí.
Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Vládnutí nakonec nabralo turbulenci, která vyvrcholila vládní krizí a předčasnými volbami, jejichž výsledek všichni známe. Ve sněmovně přibylo spoustu těch, kteří opět rádi hovoří na téma korupce, někteří vytvářejí dojem, že jsou nepopsanými listy papíru, že nežili, neprivatizovali či v této zemi do roku 2013 nekorumpovali. Občan pak pod masáží občanských sdružení, která ráda „neomylně“ kastují lidi na dobré a špatné, opět uvěřil… Držím proto palce jim i sobě, i když již první hodiny po předčasných volbách naznačují, že to stačit nebude, a budu s napětím očekávat, jaká doporučení vydají občanská sdružení před dalšími volbami.
Ale vraťme se do útrob samotné TOP 09 a STANu. Je tady manželství, kterému se snaží mnozí dát všeliké přívlastky, jako například „z rozumu“. Má-li do vztahu dvou životních partnerů patřit rozum a nikoliv vypočítavost, pak je potřeba určit na počátku vztahu, jakou roli v něm má kdo zastávat. Nemuseli bychom se pak dočítat, že jeden z partnerů již dosáhnul „uspokojení“, protože prosadil zákon o rozpočtovém určení daní v polovině volebního období, zatímco druhý partner, bez kterého by zákon o rozpočtovém určení daní nikdy nevznikl a ve sněmovně neprošel, je zatím v „platonickém očekávání“. Mediální prostor by mohl situaci chápat také tak, že starostové zvolení v komunálních volbách za STAN jsou slušní, zatímco jejich kolegové zvolení za TOP 09 slušní nejsou. Takové známkování do partnerského vztahu nepatří, a to ani tehdy, je-li „z rozumu“.
V prvních krajských volbách v roce 2012 prokázala TOP 09 s podporou STANu svou životaschopnost a mnozí její kandidáti usedli v zastupitelstvech krajů. Bylo sice dohodnuto, že půjdeme společně ve všech krajích, dokonce i v Libereckém se nám dostávalo ujištění, že tomu tak bude, aby nakonec bylo všechno jinak. Přes všechny proklamace, ale dnes již nelze ověřit, jak by krajské volby v roce 2012 dopadly, kdyby do nich partneři šli samostatně a právě proto ve sňatku z rozumu by nastavená pravidla měla být dodržována. Jinak na sebe budou partneři hledět skrze prsty.
Nyní pár slov ke mně. Dovolte mi, abych se krátce zamyslel nad výsledky zmíněných voleb v Moravskoslezském kraji, za který obhajuji pozici místopředsedy naší strany.
Celkový výsledek v krajských volbách 4,32% hlasů, neúčast TOP 09 v zastupitelstvu kraje představuje neúspěch.
Rozumím tomu, že na západ od Ostravy se mohou zdát důvody jako těžký průmysl, hutě a doly, převážně levicová orientace obyvatelstva kraje i nízká volební účast jako malichernými, ale pro moravskoslezský kraj zkrátka faktem, ale nerad bych se tímto chtěl vymlouvat, jen konstatuji fakta.
Výsledek předčasných voleb do poslanecké sněmovny v říjnu letošního roku se zastavil na celkovém zisku 6,16 % hlasů a je ve srovnání s rokem 2010 jistě o více než třetinu horší. V zájmu objektivity je však třeba říci, že koresponduje s celkovým celostátním propadem hlasů TOP 09. Na druhou stranu znamená celkový zisk 6,16 % hlasů ve volbách do poslanecké sněmovny o téměř třetinu více hlasů, než ve volbách krajských. Můžu být lidsky jakkoli zklamán z neobhájení svého poslaneckého mandátu., ale v poslanecké sněmovně usedne můj však dlouholetý kamarád, starosta Bolatic, Herbert Pavera.
Vážený pane předsedo, vážené delegátky a delegáti. Na závěr mi dovolte těchto pár vět. Je naivní si myslet, že lze budovat stranu bez silných regionů či krajů. To samozřejmě s sebou automaticky nese, že logicky musí být silní i jejich předsedové. To je dle mého záruka toho, že silné bude nejen vedení, ale strana samotná. To všechno za předpokladu, že se budeme navzájem všichni respektovat. Přestože rozumím i tomu, že ideální vládnutí je, když jsou všichni lehce ovladatelní, ale pak nemůžeme pomýšlet ani na stabilní, ani silnou stranu. Poslední roky jsme navíc smysl slova „předseda“ záměrně snižovali a nahrazovali je slovem kmotr, dle termínu předsedy jedné politické strany. Dosáhlo se jen jednoho - dehonestovali jsme i význam slova „kmotr“. Přitom někteří jejich kmotři však evidentně smrděli méně než jiní.
Dámy a pánové, pro následující dvouleté období bych vám chtěl nabídnout hlavně své zkušenosti a schopnosti, které jsou u nás na severu Moravy prověřovány možná tvrději a častěji, než je tomu v jiných částech republiky. Nemusí se nám to líbit, ale naší politiku nelze dělat, jen pro pražskou kavárnu. Dámy a pánové, doufám a věřím, že mohu být TOP 09 prospěšný, a děkuji vám proto za vaši důvěru a podporu.
V Praze 8. 12. 2013
