Besser: Snažím se kulturu odpolitizovat

Vážený pane předsedo, delegátky, delegáti, dovolte mi jako druhému místopředsedovi starostů a nezávislých pozdravit sněm partnerské strany TOP 09. Myslím si, že činnost, kterou odvádí klub TOP 09 a Starostů a nezávislých v Poslanecké sněmovně vyjadřuje jejich jednotu naprosto symbolicky a já bych si do budoucna pro naši spolupráci přál, aby tato jednota zůstala zachována a aby nikdy nebyla nabourána a pokud tomu tak v některých případech je, aby vždy diskuse, která vede k tomu opětovnému zacelení a scelení některých nesrovnalostí, aby vždycky zvítězila. Ministerstvo financí, ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo práce a sociálních věcí mají na starosti skutečně základní vládní reformy. Já se snažím resort kultury odpolitizovat, vytvořit ekonomické podmínky pro ty, kteří se kulturou živí, aby ji mohli vykonávat v maximálně ekonomicky stabilním zázemí, svobodně a nezávisle. Jeden úkol má přesto můj resort politický - je to jedna z hlavních priorit naší vlády, je to vyrovnání českého státu s církvemi a náboženskými společnostmi. Jestliže má Česká republika dluh 1,4 bilionu, je to pouze ekonomické vyjádření dluhu. Dluh vůči církvím je ekonomicky mnohem menší, ale o to větší je to morální závazek. O to je to větší morální závazek pro ty, kdo ho tak vnímají. Já se snažím v této společnosti vysvětlit i těm, kteří tento morální závazek necítí a nevnímají, že i ta ekonomická stránka problému je pro český stát, pro českou společnost i pro církve a náboženské společnosti výhodná. Stojí proto za to proces vyrovnání a napravení některých křivd vůči církvím a náboženským společnostem dokončit a zároveň uvolnit pro naše státní instituce majetek v hodnotě 31 miliard, pro kraje majetek v hodnotě 5 miliard a pro naše města a obce majetek v hodnotě 9 miliard. Vidíte, opět jsem sklouzl do čísel. Na tomto vyrovnání českého státu s církvemi ještě některá čísla navíc k tomu morálnímu nemůžeme ani vyčíslit. Nejsme schopni říct, kolik měst a obcí přišlo mnoho peněz z evropských dotací i z dotací českého státu jen tím, že nemohli kvůli blokovanému majetku žádat o dotace, protože nemají schválený takový obecný základní zákon, kterým je územní plán. Paralelně je však důležité a jsem tomu rád, že tak ministerstvo zahraničních věcí pod vedením mého kolegy Karla Schwarzenberga činí, pracovat na ratifikaci smlouvy mezi českým státem a Vatikánem. Věřte, že pokud se ministerstvu kultury a vládě a ministerstvu zahraničních věcí podaří jednak naplnit a ratifikovat smlouvu mezi českým státem a svatým stolcem a pokud se podaří schválit zákon o majetkovém vyrovnání mezi českým státem a církvemi, bude to rozhodně úspěch této současné neoblíbené reformní vlády, ale zároveň to bude velký úspěch našeho společného hnutí TOP 09 a Starostů a nezávislých a to nám určitě nikdo nebude schopen sebrat. Já věřím, že to dokážeme.

V kultuře se mluví pořád o svobodě, pořád se mluví o tom, že je třeba neovlivňovat to či ono a ve finále každá diskuse stejně sklouzne k penězům. Peněz v kultuře nebude nikdy dost, jako jich nikdy není dost v dobrém podnikání, jako jich nikdy není dost u nikoho doma v rodinách. Možná, že v některých mediálně zajímavějších záležitostech zaniklo to, v jakém stavu jsem přebíral před 16 měsíci resort ministerstva kultury ve věci čerpání peněz z Evropské unie. Takzvané integrované operační programy byly dle stanoviska ministerstva pro místní rozvoj v ohrožení. Opět do čísel - v ohrožení bylo 7 miliard korun alokovaných pro zhruba 16 projektů, které mají významně pomoci k ochraně památek a kulturního dědictví ve všech krajích naší republiky. Proto bych řekl, že první fáze byla fáze převzetí těchto závazků vůči Evropské komisi, vůči administrátorovi dotačních titulů v České republice, ministerstvu pro místní rozvoj. První tři-čtyři měsíce jsme na tomto poli nedělali nic jiného. Stadia ohrožení, stabilizace a realizace projektů trvala dalších 10 měsíců a dnes mohu říci, že jsme ve všech projektech ve stadiu realizace. Do kulturních památek ve vašich krajích, městech a obcích skutečně přijde 7 miliard. Dále jsme se pokusili zajistit nové zdroje, a proto jsem minulý týden podepsal v rámci integrovaných operačních programů další výzvu v celkové částce 665 milionů korun a další projekty se tak mohou ucházet o zkvalitňování prostředí a záchranně kulturního dědictví v naší zemi. Dalším neméně významným úkolem jsou zdroje z evropského hospodářského prostoru, které mnozí z vás znáte pod pojmem Norské fondy. Norské fondy umožnily opět ochranu a rozvoj kulturního dědictví nejen pro nemovité kulturní památky, ale i pro realizaci výstav, expozice muzeí. Celkem bylo realizováno 58 projektů a i zde jsme uspěli do budoucna. Na jaro připravujeme vypsání 5. výzvy a alokováno máme 18,3 milionů eur, což opět bude významná částka a prosím všechny jak z TOP 09, tak ze Starostů a nezávislých, aby ve svých regionech tuto zprávu avizovali a aby všechny kulturní instituce, které mají jak nemovitý, tak movitý kulturní majetek, příp. sbírkové fondy a expozice připravovaly projekty k předložení na jaře nebo v 1. pololetí příštího roku. Rovněž na ministerstvu kultury byl před nás položen úkol na poli legislativy. Bylo potřeba a je potřeba dotáhnout do konce nejen zákon o majetkovém vyrovnání českého státu s církvemi, ale máme před sebou legislativní úkol, poměrně významný, a to je nový památkový zákon. Zatím se podařilo schválit malou novelu k ochraně movitých kulturních památek, která především umožňuje realizovat v České republice naprosto unikátní výstavy ze sbírek zahraničních muzeí, například letos v prosinci to bude výstava Kremelských sbírek poprvé mimo Moskvu, poprvé v České republice. V příštím roce se připravuje výstava byzantských sbírek z majetku Bulharska. Pokud by tato malá novela platila ve všech zemích Evropy a světa, nemuseli bychom se nyní o své památky obávat, o umělecká díla, která nemohou naše galerie a muzea v současné době vystavovat v zahraničí kvůli zákroku, který proti českému státu a jeho uměleckým dílům koná společnost Diag Human. Je to pro rozvoj spolupráce České republiky na kulturním poli možná větší zásah, než by se na první pohled zdálo. Ta naše novela, která byla schválena Parlamentem, Sněmovnou a podepsána prezidentem právě něco takového znemožňuje. V současné době se připravuje v rámci památkového zákona archeologická novela. Po jejím projednání se svazem měst a obcí, sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska a Sdružení místních samospráv očekávám, že bude kladně přijata samosprávami, krajskými úřady a všemi, kteří jsou zatíženi nedostatky archeologické části památkového zákona. Čeho si cením na této novele je to, že na ní velmi intenzivně pracují lidé z úřadu ministerstva kultury. Ředitel odboru památkové péče Vajčner a největší odborník na legislativu v památkové péči dr. Zídek. Tomu jsem rád. Má znalosti z ostatních evropských zemí a má velký kredit mezi všemi odborníky, kteří se právě na archeologické novele zákona v současné době podílejí. Já věřím, že tato novela bude skutečně přínosná pro všechny obce, města a umožní mnohem snadnější a spravedlivější rozhodování v otázkách archeologie a památkové péče.

Nový zákon o památkové péči bude předložen v roce 2013 a jeho úplně základním úkolem bude odstranit nejasné výklady, odstranit možnost toho, aby v každém kraji, v každém městě a na každém úřadě si mohl úředník libovolně tento zákon vykládat a ovlivňovat tak správní procesy.

Zákon o podpoře a rozvoji české kinematografie je v připomínkovém řízení. Získali jsme výjimku pro pobídky filmovým produkcím. My jsme vnímali tuto výjimku vůči České republice jako velmi nespravedlivou. Prostředí v České republice je pro filmový průmysl velmi kladné a je schopné přinést českému hospodářství poměrně kvalitní a kladné výsledky. To udělování výjimek v Evropské unii ale znemožňovalo České republice být v čele, protože tím, že v jiných zemích byly dávány finanční zvýhodnění filmovým zahraničním produkcím, tak zájem o Českou republiku poklesl. Zas neřeším nic, co by bylo v době mého působení na ministerstvu, pokles v době jednoho roku. Byl dlouhodobý od roku 2002 do roku 2010. Podařilo se nám výjimku zajistit a v současné době máme možnost zachovat pro českou kinematografii v rámci celého světa konkurenceschopnost. A já věřím, že i finanční možnosti státního rozpočtu umožní toto více iniciovat.

Velkým diskursem prochází v současné době loni mnou pozastavený a zastavený proces schvalování autorského zákona, protože tolik nejasností na legislativní cestě jsem ještě nikdy neviděl. A proto si myslím, že autorský zákon musí projít důkladným připomínkovým řízením všech zainteresovaných, celé české veřejnosti. Teprve potom může být předkládán jako zákonná norma. Do resortu kultury spadá 30 příspěvkových organizací. Převzali jsme je před 16 měsíci v nedobrém stavu, díky nekoncepčnosti předchozích vedení ministerstva kultury a mých předchůdců. Nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu měly společný závěr: ministerstvo kultury nevykonávalo metodickou ani řídící ani kontrolní činnost a umožňovalo rozpočtovou nekázeň, v některých případech i porušování předpisů. Podle toho to v několika příspěvkových organizacích vypadalo. Nové vedení je celkem již v 9 příspěvkových organizacích a současné výsledky České  filharmonie, Národního technického muzea a Národní knihovny a dalších - odborné i ekonomické - potvrzují oprávněnost kroků vedení ministerstva kultury. Chci poděkovat ministerstvu financí, nejen ministru financí, ale jeho týmu za to, jak zodpovědně a velmi objektivně přistoupili k tomu, že ministerstvo kultury začalo samo sebe udávat. A ministerstvo financí tyto záležitosti začalo řešit.

Řešení některých dlouhodobých situací možná v některých případech v těch příspěvkových organizacích vypadá dramaticky. Ale věřte, že tyto reformní kroky jsou naprosto nutné, a to nejen vůči možnostem státního rozpočtu. Například transformace Státní opery a Národního divadla zachraňuje samostatnost značky Státní opera tím nejzákonnějším způsobem. A i restrukturalizace Národního památkového ústavu by měla stejně významně pomoci k ochraně a rozvoji památkového fondu naší země. Je financování kultury důležité? Víc, než si myslíte. Vím to, budu se pro resort snažit získat maximum zdrojů, ale věřte, že maximálně objektivně. Především vůči reformám, které dělají moji resortní kolegové Jaromír Drábek, Leoš Heger i Mirek Kalousek. Reformní kroky i ekonomické změny v kultuře nemohou jít ani náznakem na úkor těch společensky mnohem důležitějších reforem.

Závěrem mi dovolte poděkovat mým vládním kolegům, poděkovat předsedovi TOP 09 Karu Schwarzenbergovi za to, že mohu dělat po jeho boku, je mi to velkou ctí. Vždy společně s kolegy z vlády zvedat ruku za skutečně reformní, společností zatím bohužel pouze negativně vnímané kroky, ale věřte, že to dělám rád. Zrovna tak si velice vážím práce poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové v Poslanecké sněmovně a všem ostatním poslaneckým klubům ve všech komorách, nejen té naší dolní, té české horní, ale ve všech komorách parlamentů celého světa bych přál zažívat tu jednotu, kterou zažíváme v klubu TOP 09 my.