Celostátní sněm TOP 09 (dále jen „Sněm“) je usnášeníschopný, je-li přítomna většina všech delegátů.
O přijetí usnesení Sněmu rozhoduje většina přítomných delegátů. Způsob volby upravuje Volební řád Sněmu.
Delegáty celostátního sněmu s hlasem rozhodovacím jsou členové výkonného výboru a zástupci krajských organizací, kteří byli zvoleni na krajských sněmech strany. Každý delegát je povinen hodnověrným způsobem prokázat svoji totožnost a svůj mandát. Delegát Sněmu se u prezence prokáže členským průkazem.
Na místo delegátů, kteří pozbyli svůj mandát, nastupují náhradníci volených delegátů celostátního sněmu v pořadí, v jakém byli zvoleni na krajském sněmu. Pokud zanikl mandát delegátovi z titulu funkce (členství ve výkonném výboru), může za něho nastoupit náhradník pouze v případě, že dotyčný delegát již nebyl nahrazen novým členem výkonného výboru z téže krajské organizace. Zánik mandátu voleného delegáta celostátního sněmu lze prokázat i písemným prohlášením krajského předsedy.
Delegátovi jako akreditace slouží členský průkaz. Členský průkaz má zároveň úlohu hlasovacího lístku pro veřejné hlasování. Průkaz je nepřenosný a funguje jako identifikace delegáta a pro potřeby elektronického zpracování prezence. Čárový kód na něm uvedený je autentický a nahrazuje podpis delegáta při dalších prezencích, výdeji hlasovacích lístků, kterými jsou v případě elektronické volby devítimístné číselné kódy. Delegát je při ztrátě průkazu povinen okamžitě informovat pracovníky prezence Sněmu. Při ztrátě bude delegátovi vydán náhradní průkaz za poplatek dle příslušné normy náležejícím pracovištěm organizátorů Sněmu. Každý delegát je povinen nosit průkaz viditelně při sobě po celou dobu své účasti na zasedání Sněmu.
Delegát je povinen vykonávat svůj mandát osobně. Delegát má právo zúčastnit se celého jednání Sněmu. Má právo přihlásit se do diskuse, vznést připomínky a náměty Sněmu a jeho komisím, navrhovat kandidáty, hlasovat, být volen a volit.
Podkladové materiály pro jednání Sněmu, včetně návrhu programu Sněmu, jsou všem delegátům předloženy výkonným výborem v písemné formě před zahájením jednání Sněmu.
a) Jednání Sněmu řídí předsedající navržený Výkonným výborem TOP 09.
b) Sněm na návrh předsedajícího zvolí z řad delegátů mandátovou komisi. Ta si ze svého středu zvolí předsedu. Zvolen je ten kandidát, který od členů mandátové komise obdrží nejvyšší počet hlasů. Mandátová komise ověří na základě originálů usnesení krajských sněmů a seznamu členů výkonného výboru, případně dalších podkladů platnost mandátů jednotlivých delegátů Sněmu. Ke své práci využije data z elektronické prezence delegátů a databáze TOP 09. Rozhodnutí mandátové komise je konečné. Předseda mandátové komise podá informaci o ověření mandátů delegátů Sněmu, včetně informace o počtu delegátů s hlasem rozhodujícím a kvóru.
c) Sněm schválí návrh programu Sněmu a postupně projednává jednotlivé body programu.
d) Pokud někdo z přítomných delegátů požádá o změnu nebo doplnění programu Sněmu v jeho průběhu, musí se o jeho návrhu hlasovat. Předsedající vede jednání Sněmu, uděluje slovo delegátům a po překročení schváleného časového limitu pro diskusní příspěvek jim jej odnímá, v zastoupení výkonného výboru předkládá návrhy, vydává pokyny k činnosti všech komisí, rozhoduje o přestávkách v jednání, určuje pořadí diskutujících, uděluje slovo pozvaným hostům a předkládá návrh na ukončení diskuse, vyřizuje návrhy a připomínky delegátů Sněmu. Volby řídí předseda volební komise.
Sněm volí členy komise volební a návrhové. Podle potřeby mohou delegáti rozhodnout o ustavení dalších pracovních komisí Sněmu. Komise Sněmu mají 5–15 členů. Komise zahájí svoji činnost podle pokynů předsedajícího. Jednání příslušné komise svolává a řídí její předseda, který je zvolen většinou členů komise. Členové volební komise nesmějí kandidovat na žádnou stranickou funkci. Stane-li se, že člen komise přijme kandidaturu na stranickou funkci, zaniká tím jeho členství ve volební komisi Sněmu.
Hlasovací právo mají delegáti Sněmu dle čl. 2. Hlasování řídí předsedající Sněmu.
a) Diskuse se mohou zúčastnit všichni delegáti.
b) Účastníci Sněmu se hlásí do diskuse písemně nebo zvednutím ruky. Vyplněné přihlášky předají pořadatelům, skrutátorům v jednacím sále nebo přímo předsedajícímu. Písemné přihlášky mají přednost.
c) Diskusní vystoupení je limitováno časovým rozsahem maximálně 5 minut (pokud delegáti nerozhodnou o prodloužení časového limitu). Diskuse končí, nejsou-li přihlášeni další diskutující. O návrhu na ukončení diskuse v jejím průběhu rozhodují delegáti hlasováním, a to bez rozpravy. Před ukončením diskuse musí předsedající nechat zaznít všechny návrhy na usnesení, které do té doby nemohly být předneseny. Písemné diskusní příspěvky, které nemohly být z časových důvodů předneseny, budou zařazeny jako příloha do materiálů Sněmu.
d) V průběhu Sněmu mohou předkládat návrhy na usnesení pouze jeho delegáti. Návrhy na usnesení se podávají písemně návrhové komisi Sněmu a vždy musí být také předneseny ústně.
a) Návrhová komise (případně další pracovní komise) zpracovává návrhy, případně je i se souhlasem předkladatele redakčně upravuje, a předkládá je Sněmu k hlasování. Obdobně připravuje ke schválení usnesení Sněmu.
b) O případných protinávrzích k návrhu se hlasuje jako první, a to v opačném pořadí, než byly předloženy. Před zahájením hlasování o protinávrzích je přečten původní návrh včetně všech protinávrhů.
c) Vylučuje-li přijatý protinávrh další protinávrh (návrh), o tomto protinávrhu (návrhu) se již nehlasuje. Sněm se může usnést, že se bude hlasovat odděleně o jednotlivých částech návrhu (protinávrhu). Po takovém odděleném hlasování se na závěr hlasuje o návrhu (protinávrhu) jako celku. Před zahájením hlasování se zopakuje přesné znění návrhu (protinávrhu).
Nastane-li jakákoliv pochybnost nebo vznikne-li situace, se kterou jednací řád nepočítá, rozhodne o ní Sněm okamžitým hlasováním bez rozpravy buď přímo, nebo na návrh předsedajícího.
