Ondřej Kolář se narodil 13. března 1984 v Praze. Vystudoval obor mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a práva na Západočeské univerzitě v Plzni. Absolvoval také International Legal Studies Program na American University, Washington College of Law ve Washingtonu, D.C. a jeden rok studia germanistiky na Trinity College v irském Dublinu.
Před politickým angažmá pracoval na Newyorské univerzitě v Praze. Od roku 2011 začal pracovat jako tajemník předsedy TOP 09 a tehdejšího ministra zahraničích věcí Karla Schwarzenberga. V roce 2013 se stal předsedou regionální organizace TOP 09 Praha 6. Následně v říjnu roku 2014 dovedl TOP 09 k vítězství v komunálních volbách a byl zvolen starostou městské části Praha 6. Starostou byl znovuzvolen i v následujících komunálních volbách konaných v roce 2018.
V roce 2019 byl na 6. celostátním sněmu TOP 09 zvolen do pozice člena celostátního předsednictva strany. Tuto pozici o dva roky později obhájil opětovným zvolením do předsednictva strany.
Od roku 2021 je poslancem Parlamentu České republiky, kde je místopředsedou Výboru pro evropské záležitosti a členem Ústavně-právního výboru. Dále členem Stálé komise pro hybridní hrozby, Stále komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní a informační služby a členem Stálé komise pro Ústavu České republiky. Mimo Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky je členem správní rady ČVUT.
V posledních letech vešel Ondřej Kolář ve známost především díky upozorňování na vměšování cizích mocností do české politiky. Veřejný zájem vyvolalo odstranění sochy maršála Koněva na Praze 6, o kterém zastupitelstvo rozhodlo pod jeho vedením v září 2019. O půl roku později byl pak památník odvezen do depozitáře.
Na evropské úrovni chce Ondřej Kolář mimo jiné prostřednictvím konkrétní legislativy přinést téma řešení zabavených ruských majetků, aby se zabavený majetek zločinného režimu dal využít k obraně a následné obnově Ukrajiny.
To, co se v současnosti děje okolo války na Ukrajině, i počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa ukazuje, že i každodenní životy lidí v Česku zásadně ovlivňuje zahraniční politika.
Že budeme Ukrajině pomáhat, z toho v budoucnosti můžeme jen získat, proti vystupují pouze Maďarsko a Slovensko. A to ještě navíc jenom lidé, kteří jsou ve frakcích, jako jsou Patrioti a ostatní národní konzervativci, což já si překládám trochu jinak, ne jako národní konzervatismus, ale jako obyčejný nacismus.
Evropa by měla využít ke zvýšení vlastní obranyschopnosti a podpoře Ukrajiny peníze i ze zmrazeného ruského majetku. Kde na vyšší výdaje na obranu vzít? Hostem Ptám se já byl europoslanec Ondřej Kolář.
„V Evropském parlamentu je aktuálně zastoupený i silný ruský hlas, frakce, která otevřeně papouškuje titulky psané Kremlem. Jen těžko se mi představuje, že se s ruskými trolly shodneme ve věcech obrany (mimo jiné) proti Rusku,“ vysvětluje Kolář.
Za svou předvánoční schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem sklidil Robert Fico mezinárodní kritiku. „Nesmíme se divit Ukrajincům, že nechtějí jednat s Rusy,“ namítá europoslanec Ondřej Kolář v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu plus.
