Nezdravý životní styl mladé populace je závažným problémem, který s sebou nese i ekonomické důsledky. TOP 09 proto považuje za nezbytné začít co nejdříve prosazovat systémové kroky, které by tento trend zastavily, resp. obrátily. „Jsou dvě oblasti, na které se musíme soustředit, zdravá výživa a zdravý pohyb. Na ministerstvu školství tak již dnes leží můj návrh, který má za cíl změnit zkostnatělou podobu tělesné výchovy a přidat jednu hodinu tělocviku týdně navíc,“ vysvětluje předsedkyně školského výboru Anna Putnová.
Deset procent českých dětí do dvanácti let trpí nadváhou, dalších deset procent přímo obezitou. Ta se v souvislosti se změnou denního režimu nejvíce projevuje u sedmiletých dětí, mezi nimiž je téměř pětina obézních. „Až osmdesát procent z nich zůstává obézní i v dospělosti. Tato tendence má u nás stejnou rychlost nárůstu jako jinde v Evropě. Bude-li pokračovat, lze předpokládat, že v roce 2030 budou dva ze tří Evropanů obézní nebo s nadváhou, což je děsivé,“ doplňuje poslanec a lékař Martin Gregora.
Návrh Anny Putnové na změnu tělesné výchovy se tak soustředí zejména na žáky prvního stupně základních škol, pro které je pohyb alespoň částečně ještě přirozený. „Aby však děti tělocvik bavil i ve škole, je nutné se zamyslet nad koncepcí výuky,“ říká dále Anna Putnová, jejíž návrh usiluje o takovou výuku, kdy by se měly slučovat třídy napříč ročníky a děti by měly sportovat spíše v týmech podle svého zaměření. „Pokud někoho baví fotbal, měli bychom toho využít a nabídnout mu fotbal i během výuky. Do ní by se mohli zapojovat i trenéři, kteří při mnohých školách působí,“ sděluje Putnová a dodává: „Kroužky jsou pro rodiče často drahé, díky mému návrhu by získali jednu hodinu sportovní zábavy pro své děti zdarma a navíc s profesionálním dohledem.“
„Ministerstvo zdravotnictví si je vědomo důležitosti prevence. Jak zdravá strava, tak více pohybu v dětství, pokud se bavíme nyní o ekonomických aspektech, mohou státu ušetřit velké prostředky vynakládané na následnou léčbu onemocnění spojených s obezitou,“ říká první náměstek ministerstva zdravotnictví Vladimír Pavelka, který návrh Anny Putnové podporuje.
U lidí s diagnózou obezity se objevují obtíže při uplatnění ve společnosti. Obezita pak společnost naopak zatěžuje vysokými náklady na léčbu pacientů s cukrovkou, hypertenzí atp. „Tyto nemoci patří k absolutně nejvyšším položkám ve zdravotní péči, které musí jednotlivé státy vynakládat. Zatímco před dvaceti lety byl výskyt diabetu typu dvě u dítěte v naší republice spíše raritní, dnes se stává léčba těchto obézních mladých diabetiků prakticky běžnou rutinou dětských endokrinologických ambulancí,“ uvádí Martin Gregora, endokrinolog.
V Praze 19. 10. 2011
