TOP 09 se daří do vzdělávací legislativy prosadit několik zásadních změn, a to zejména v oblasti vysokého a středního školství.
TOP 09 trvá na stanovení kritérií pro výběr prioritních oborů po celé délce vzdělávacího systému. „Bohatství České republiky je v lidech. Pokud chceme obstát na evropském trhu, vzdělání a výzkum se stávají logickým základem. Musíme stanovit obory, které udrží naši konkurenceschopnost,“ vysvětluje motivaci poslankyně Anna Putnová a dodává: „Stejně tak je nutné podporovat talentované studenty a studenty ze sociálně slabých rodin.“
Studium preferovaných oborů by tak mělo být pro studenty i ekonomicky zvýhodněné, například formou nižšího či nulového školeného. Jednou z cest je i změna koeficientů, které ovlivňují financování studijních programů. Zatímco právnické či ekonomické vzdělání by mělo nadále koeficient 1, obory jako informační technologie, v současné době s koeficientem 1,6, by měly koeficient navýšený. „Jsem přesvědčena, že pro strategická odvětví hospodářství, musíme mít dostatek vlastních odborníků,“ dodává Anna Putnová.
Legislativní zakotvení takových opatření je jedním z předpokladů pro zavedení školného na univerzitách. TOP 09 školné neodmítá, jeho zavedení již v roce 2013 je však nereálné. Vedle systému finanční pomoci, který připraví prostředí pro studenty, je totiž nutná i reakreditace všech studijních programů. „Studenti musí vědět, na jaký typ školy se hlásí a školy musí vědět, podle jakých kriterií budou hodnoceny.“ dodává poslanec Ladislav Jirků.
Novela školského zákona je pro české vzdělávání určujícím předpisem. TOP 09 se od počátku snaží, aby byl systém středoškolského vzdělávání transparentnější a hospodárnější. Hlavními kroky, které se podařilo prosadit, je odvolatelnost ředitelů a organizační změny u státních maturit.
V současné době jsou ředitelé středních škol v podstatě neodvolatelní. Novela navržená TOP 09 upravuje funkční období na dobu šesti let a umožňuje odvolání v okamžiku, kdy zřizovatel školy, tedy Česká školní inspekce či školní rada, naleznou relevantní důvody.
Změnám by měly podlehnout i státní maturity, a to zejména organizačním úpravám. „Další jednání a přijetí změn ve státních maturitách budou na programu začátkem příštího roku. Chceme, aby se vytvořila norma, která bude garancí organizačně jednodušší a levnější formy. Nicméně už od příštího roku trváme na transparentním systému, který zaručí nejenom zveřejnění maturitních otázek, ale i jejich autorů, což je také součástí našeho pozměňovacího návrhu,“ uzavírá Anna Putnová.
V Praze 9. 11. 2011
