Stanovisko SPOLU k návrhu pandemického zákona

16. 2. 2021

Návrh zákona hodnotíme jako velmi nedokonalý, nedosahující zamýšleného účelu a jen parciálně upravující příslušnou problematiku.
Zcela nejasný je vztah předlohy k současně navrhované novele ústavního zákona o bezpečnosti České republiky a související novele krizového zákona. Pokud totiž bude na základě těchto zákonů vyhlášen pro území celé republiky stav nebezpečí nebo nouze, nebude možno přijímat opatření s celostátní působností na základě pandemického zákona. Stejně tak není již dnes možno v průběhu nouzového stavu přijímat opatření na základě zákona o ochraně veřejného zdraví („ZOVZ“).[1]
Opatření dle pandemického zákona by tedy bylo možno použít jen v situaci, kdy není vyhlášen stav nouze ani stav nebezpečí pro území celé republiky. V takovém případě nevyhnutelně dojde k vyhlášení stavu nebezpečí jednotlivými kraji. Návrh pandemického zákona však kraje, příp. krajské hygienické stanice, na rozdíl od ZOVZ, nezmocňuje k přijímání žádných mimořádných opatření, kterými by situaci mohly řešit. Požadujeme, aby pravomoc krajů přijímat mimořádná opatření byla doplněna.
Stávající výčet mimořádných opatření (§ 2 odst. 2) je velmi nevhodně formulován. Některá opatření se zcela překrývají s ustanoveními ZOVZ, jiná jsou vůči nim speciálními. Další opatření ustanovení ZOVZ reformulují, je však velmi pochybné, zda ku prospěchu věci. Výčet mimořádných opatření musí být precizně formulován, být úplný a relativně konkrétně popisovat všechny možné množiny zákazů, příkazů a omezení tak, aby v zákoně nebyly mezery, aby opatření nebylo možno obcházet, ale aby ani nenechával přílišnou diskreci Ministerstvu či krajům.
Pro nabytí účinnosti mimořádných opatření musí být stanovena alespoň minimální legisvakanční lhůta.
Z hlediska právní jistoty adresátů normy shledáváme jako nevhodnou možnost, aby Ministerstvo vydalo mimořádné opatření bez souhlasu vlády (§ 3 odst. 4). Navrhujeme, aby byla vypuštěna.
Musí být podrobněji popsán proces přezkumu, zda trvají důvody pro zachování mimořádného opatření.
Trváme na doplnění pravomoci Poslanecké sněmovny rozhodovat o zrušení stavu pandemické pohotovosti a na stanovení mechanismu zrychlené soudní kontroly. Za vzor může sloužit komplexní PN České pirátské strany. Uvažovat lze o stanovení lhůt či povinnosti přednostního projednávání v případě speciálně legitimovaného subjektu (např. určitý počet zákonodárců) nebo zaplacení zvýšeného soudního poplatku.
Požadujeme doplnění ustanovení zabývající se náhradou újmy způsobené mimořádnými opatřeními. Za vzor může sloužit komplexní PN České pirátské strany. Za újmu musí odpovídat stát, a to i v případě mimořádných opatření kraje.
Navrhujeme podstatné rozšíření ustanovení týkajících se zveřejňování informací (§ 5). Za vzor může sloužit komplexní PN České pirátské strany, a to včetně poskytování informací o přezkumu vydaných opatření. Zároveň požadujeme zkrácení lhůt pro poskytování informací týkajících se mimořádných opatření poslancům a senátorům (§ 11 odst. 1 zák. 90/1995 Sb.) např. na 5 či 10 dnů.
Přestupky je třeba více odstupňovat dle závažnosti a právní osobnosti přestupce (fyzická/podnikající fyzická/právnická osoba).
Navrhujeme, aby se pravomoc týkající se mobilních aplikací vztahovala jen na Ministerstvo. Měla by být výslovně zaručena dobrovolnost užívání aplikace a zpřesněn rozsah zpracovávaných údajů.

[1] Viz rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 14 A 41/2020: „Ve vztahu k nyní přezkoumávané věci tedy platí, že jinak řádné prostředky ochrany zdraví obyvatel, včetně těch vymezených v § 69 zákona o ochraně veřejného zdraví, pozbývají na aktuálnosti a na této aktuálnosti naopak nabývají zaktivizované mimořádné prostředky dle ústavního zákona o bezpečnosti a krizového zákona. A uvedené platí obzvláště v případech, kdy se jedná o razantní a plošný zásah do základních práv a svobod tak, jak tomu bylo v případě nyní napadených mimořádných opatření.“

Miroslav Hlaváč, zástupce tiskového mluvčího TOP 09

▶ Štítky ◀