Evropský parlament čeká v úterý v poledne konečné hlasování o návrhu směrnice o zbraních. Kromě společných pravidel označování a uchovávání zbraní a propojení národních databází o odmítnutých žádostech o vydání zbrojního průkazu obsahuje návrh rozsáhlé pasáže kritizované i odbornou veřejností. Právě tato problematická ustanovení chtějí upravit čeští a slovenští europoslanci.
K nedostatkům směrnice patří například zákaz nabývání některých typů samonabíjecích zbraní, s možností udělení výjimky pro ty, kteří budou oprávněnými držiteli těchto zbraní ke dni vstupu nové směrnice v platnost. Pokud ČR tuto výjimku využije, bude se vztahovat na cca 40 tisíc zbraní, které jsou nyní v rukou oprávněných držitelů. Zájemci o tyto zbraně, kteří si je nestihnou pořídit do doby vstupu směrnice v platnost, budou mít naproti tomu smůlu.
„Uvedenými zákazy dochází k vytváření dvojí kategorie občanů – jedna si svou zbraň bude moci na základě výjimky ponechat, druhé bude pořízení stejné zbraně odepřeno. Taková situace v sobě obsahuje prvek diskriminace a může znamenat zpochybnění principu rovnosti občanů před zákonem,“ uvádí k tomu europoslanec Jiří Pospíšil, člen výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele, který návrh zbraňové směrnice projednával (zvolený za TOP 09 a STAN).
Europoslanec Stanislav Polčák (zvolený za TOP 09 a STAN) ve výčtu nedostatků pokračuje: „Oproti původnímu návrhu Komise, který chtěl zakazovat nabývání a držení zbraní na principu podobnosti, sice došlo k určitému zlepšení, některé nepřiměřené zákazy však zůstaly. Jde mi především o to, aby bylo možné do budoucna nabývat a držet dlouhé zbraně s kapacitou zásobníku do 32 ran. Neexistuje totiž žádný opodstatněný důvod takové zbraně zakazovat“.
Čeští a slovenští europoslanci k návrhu uplatňují celkem 26 pozměňovacích návrhů. „Tyto návrhy nově zaváděné zákazy podstatně zmírňují. V případě, že nebudou schváleny, nemohu v závěrečném hlasování návrh směrnice v žádném případě podpořit,“ vysvětluje Stanislav Polčák.
„Chci podtrhnout, že omezováním legálního nabývání a držení zbraní se bezpečnost nezvýší ani o píď. Teroristické činy na území EU byly totiž páchány nelegálními, případně špatně znehodnocenými zbraněmi. Obchodování s nelegálními zbraněmi tato směrnice neřeší a společná pravidla pro znehodnocování zbraní platí již od prosince 2015, kdy je Komise narychlo přijala v reakci na listopadové teroristické útoky v Paříži,“ uzavírá europoslanec Pospíšil.
Zákaz nabývání podle návrhu Komise se má týkat některých typů samonabíjecích zbraní (vzniklých přeměnou z automatických; dlouhých zbraní - pušek - s kapacitou zásobníku nad 10 ran; krátkých zbraní – pistolí - s kapacitou zásobníku nad 20 ran; dlouhých zbraní se sklopnou pažbou).
Marek Hannibal
