Na 6. schůzi Senátu diskutovali senátoři o přijetí novely zákona, která zřizuje pozici dětského ombudsmana. Senátoři TOP 09 pak připojili svůj hlas ke schválení nové definice domácího násilí.
„Jako učitel moc dobře vím, že existují případy, kdy ochranu práv dítěte nelze vždy dokonale zajistit platnými předpisy. Obtížné situace, kterým čelí ti nejmladší, jsou přitom v lecčems specifické. Velmi proto vítám, že vystupujeme z poslední čtveřice zemí EU, které tento post nemají,“ vzkázal místopředseda TOP 09 a předseda sněmovního školského výboru Matěj Ondřej Havel.
Jak uvádí Matěj Ondřej Havel, v kompetenci dětského ombudsmana bude mimo jiné kontrola situace tisíců dětí žijících mimo domov, dětí v ústavech, desítky tisíc dětí ohrožených bytovou nouzí nebo dětí, jejichž rodiče jsou ve vězení.
Přínos dětského ombudsmana do systému školství vyzdvihl místopředseda senátního školského výboru Jan Grulich: „Z pohledu ředitele školy nemohu opomenout důležitý fakt, kdy novela zákona ukládá dětskému ombudsmanovi povinnost spolupráce také se školskými institucemi. Jde o další z možných cest v kontrole dodržování lidských práv a v prevenci šikany. Stále je před námi dlouhá debata o financování a velikosti pracovního týmu dětského ombudsmana. To však nemění nic na faktu, že zřízením této pozice posilujeme systémovou ochranu na straně dítěte.“
Plénum Senátu se zabývalo i vládní novelou občanského zákoníku, která nejen zakotvuje v zákoně novou definici domácího násilí, ale zaručuje lepší postavení obětí domácího násilí před soudy či zohlednění při vypořádání společného jmění manželů.
„Česká legislativa konečně ví, co je domácí násilí. Jde o ekonomické, fyzické, psychické či sexuální násilí páchané mezi blízkými osobami nebo osobami žijícími ve společné domácnosti. Zavedení jasné definice do občanského zákoníku je další z mnoha kroků posílení práv a přístupu ke spravedlnosti obětí domácího či sexualizovaného násilí,“ upřesnil poslanec TOP 09 a člen sněmovního bezpečnostního výboru Michal Zuna.
Data z roku 2022 dokládají, že zkušenost s domácím násilím má 30 % žen a 12 % mužů. Ekonomické následky domácího násilí pak činí dle od odhadů až 14,5 miliard korun.
„Domácí násilí v jakékoli formě, tedy tělesné či duševní, v žádném případě nepatří do 21. století a naší vyspělé společnosti. Zaslouží si jen opovržení a přísný trest. Zdá se to k neuvěření, že to trvalo tolik let. Musela s tím přijít až současná vláda, aby tento zločin jasně definovala v zákoně,“ uzavřel senátor Břetislav Rychlík.
Tiskové oddělení TOP 09
