Otevřený dopis ministra práce a sociálních věcí zdravotně postiženým

Vážení,

návrh sociální reformy, který předložilo v minulých týdnech Ministerstvo práce a sociálních věcí do připomínkového řízení, vzbudil mnohé reakce, často emotivní, v některých případech založené na mýtech a nepravdách, jindy oprávněné. Od samého začátku jsem deklaroval připravenost vést o jednotlivých návrzích otevřenou diskuzi a zapracovat připomínky, které budou podloženy relevantními argumenty. V řadě případů se tak skutečně stalo. Upravili jsme některá opatření podle připomínek, které vzešly z jednotlivých diskuzí a kulatých stolů. Došlo například k dohodě s Chartou sociálního podnikání o úpravách navrhovaných změn v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zachována tedy zůstane možnost tzv. náhradního plnění, ale v podobě, která zamezí jeho zneužívání, resp. odběru zboží od firem zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením pouze fiktivně. Charta a MPSV dospěly k dohodě v otázce podpory na pracovní místa v provozu chráněné dílny. Obsáhlé a detailní diskuze, mj. opakovaně také s Národní radou zdravotně postižených, v rámci probíhajícího připomínkového řízení přineslo i další úpravy materiálů. Zde jsou vypsány některé z nich, stejně jako nejčastější mýty, které se v souvislosti s předkládaným návrhem novel zákonů stále objevují:

Dochází ke snižování státní podpory sociálně a zdravotně handicapovaným

Není to pravda, celkový objem vynakládaných prostředků zůstává téměř beze změn. Pro ilustraci: v roce 2010 bylo na tuto oblast z rozpočtu ČR vynaloženo téměř 66 mld. Kč, v roce letošním to je 64 miliard Kč a v roce příštím je plánováno opět 66 miliard korun. MPSV hledá úspory na straně administrace celého systému, který je nepřehledný, neefektivní a drahý.

Likvidace průkazek TP, ZTP a ZTP/ P

Tato informace se naprosto nezakládá na pravdě, MPSV průkazy ZTP a ZTP/P neruší, stejně jako výhody a úlevy s nimi spojené. Dochází pouze k obměně nosiče těchto výhod, průkazy budou nahrazeny novými typy, a to navíc v průběhu dvou let, tedy s dostatečnou časovou rezervou, po kterou budou platit oba typy průkazek.

Rušení příspěvku na nákup motorového vozidla

Příspěvek na nákup motorového vozidla se  stejně jako několik dalších dílčích dávek (dnes vyplácených jednotlivě) transponuje do dvou agregovaných celků – příspěvku na mobilitu a příspěvku na kompenzační pomůcky. Nejde tedy o zrušení možnosti čerpání na nákup motorového vozidla. V rámci probíhajícího připomínkového řízení se hledá společné řešení, jakou částku bude možné na nákup vozidla z nově zaváděného příspěvku na mobilitu od státu získat. V rámci příspěvku na kompenzační pomůcky pak bude možné i nadále čerpat prostředky na úpravu motorového vozidla.

Zhoršení dostupnosti kompenzačních pomůcek

K žádnému Zhoršení dostupnosti pomůcek rozhodně nedochází. Jde o účelové tvrzení založené na výše popsané agregaci, která neznamená snížení podpory, ale pouze zjednodušení systému. Dochází ke slučování několika jednotlivých dávek, které se dosud posuzují samostatně, jde o neefektivní, nákladné a zbytečně složité řešení jak pro příjemce, tak pro stát, který je správcem těchto dávek. Po vzájemné dohodě se sociálními partnery dospělo MPSV k zavedení spoluúčasti klienta na pořizování kompenzační pomůcky, která má dosahovat maximálně desetiny nákupní ceny.

Rušení příspěvku na péči pro děti od 1 do 3 let

Příspěvek na péči bude vyplácen od jednoho roku věku dítěte. Tato úprava předložených návrhů vzešla z probíhajících jednání v rámci připomínkového řízení.

Kritika nově navrženého systému posuzování příspěvku na péči

Dnes se při hodnocení stupně závislosti u příspěvku na péči hodnotí 130 jednotlivých činnosti a aktivit žadatele. Zkoumané úkony jsou často duplicitní, systém je nevyhovující a  na jeho nastavení si nakonec stěžují i sami pacienti. V některých případech zdravotního omezení je jeho dostupnost velmi snadná, na druhé straně jsou případy, kdy i skutečně potřebný má problém obhájit svůj nárok na příspěvek na péči. Navrhovaná změna přinese popis deseti základních životních potřeb žadatele, jde o objektivnější a spravedlivější posouzení jeho stavu a také popisnější podklad pro posudkového lékaře. Seznam životních potřeb byl formulován na základě dlouhodobě uznávaného a mezinárodně využívaného systému hodnocení ADL (aktivity denního života) a iADL  (instrumentální aktivity denního života).