V Evropském parlamentu proběhla rozprava s Evropskou komisí o problematice DPH u telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb. V rozpravě vystoupili i čeští poslanci, kteří jsou členy klubu Evropské lidové strany.
Od 1. 1. 2015 platí změna, podle níž je místem zdanění u telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb stát příjemce služeb a nikoli poskytovatele služeb. Do té doby se DPH odváděla ve státě sídla poskytovatele služeb bez ohledu na to, kde byla služba poskytována.
Jedná se o první krok Evropské komise na cestě k přehlednějšímu, jednoduššímu a férovému celoevropskému systému DPH. V roce 2016 hodlá v tomto duchu předložit komplexní novelu směrnice o DPH. Základním východiskem je úvaha, že DPH je svou podstatou daní ze spotřeby, a měla by být tedy v maximální možné míře vybírána v místě, kde jsou zboží nebo služba konzumovány.
„Přesun plnění daňové povinnosti do místa bydliště spotřebitele považuji za systémově správnou změnu, která zabraňuje erozi daňových příjmů. Odrazuje zejména velké nadnárodní poskytovatele online služeb od toho, aby účelově umísťovali svá sídla do zemí s nejnižší sazbou DPH a tím snižovali daňové příjmy ostatních zemí. Jedná se podle mého názoru o správný směr, neboť podíl této ekonomiky roste. Zároveň však opatření nesmí být příliš nákladné pro malé podniky, neb tím by omezilo konkurenci“, uvádí k tomu Luděk Niedermayer (TOP 09/STAN), člen a spoluzpravodaj připravované zprávy o podnikových daních.
„Ve včerejší rozpravě jsem vystoupil s důrazným apelem na Evropskou komisi, aby bezodkladně umožnila zavedení snížené sazby DPH na digitální knihy a tím postavila digitální knihy na roveň knihám tištěným. Považuji totiž zejména v éře digitálních technologií za naprosto zásadní, aby knihy v digitální podobě byly pro uživatele stejně dostupné, jako knihy tištěné. Z prosazení technologické neutrality do daňové sféry budou mít užitek jednak spotřebitelé, jednak digitální trh jako takový, který získá impuls ke svému rozvoji jakožto jedna z klíčových priorit nové Evropské komise", uvádí k tomu Jiří Pospíšil (TOP 09/STAN), člen výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele, který vystoupil ve včerejší rozpravě.
„Pokud jde o nastalé změny ve výběru DPH, leží mi na srdci osud malých a středních podniků, které mohou mít problém vyrovnat se s administrativní náročností spojenou s odváděním DPH v místě bydliště každého svého klienta. Nově zavedený režim zjednodušeného jednoho správního místa je podle mého názoru krokem, který menším podnikům ulehčí život“, doplňuje Jiří Pospíšil.
Režim zjednodušeného jednoho správního místa funguje tak, že plátce DPH mající klienty ve více členských státech EU po registraci k tomuto zvláštnímu režimu příslušné online služby přiznává přes elektronický portál provozovaný českou daňovou správou, avšak napojený na daňové správy ostatních členských států, a přizná zde tedy i jejich DPH.
„Ani tento režim zjednodušeného jednoho správního místa však nezbavuje malé a střední podniky nutnosti zjišťovat si informace o místě bydliště svých klientů, což pro poskytovatele online služeb nemusí být vždy snadné“, upozorňuje Jiří Pospíšil.
„Evropská komise by předložení návrhu na sjednocení sazby DPH u knih v papírové a digitální podobě neměla spojovat s komplexní revizí směrnice o DPH plánovanou na rok 2016. Došlo by tak ke zbytečné ztrátě času, neboť právě v digitální oblasti jde vývoj rychle dopředu. Jsem přesvědčena, že knihy by měly podléhat jednotné snížené sazbě DPH, ať už jsou tištěné nebo digitální. To v současné době není možné. Daňové zvýhodnění knih v digitální podobě může být i účinnou součástí dlouhodobé snahy více přivést mladé lidi ke čtení. Přestože osobně upřednostňuji klasickou papírovou knihu, v záplavě digitálních médií je daňová podpora digitálních knih šancí, jak četbu zatraktivnit. Digitální knihy mají obrovskou praktickou výhodu v tom, že k jejich čtení stačí tablet, a daňové zvýhodnění digitálních knih by proto mohlo významně zefektivnit přístup ke vzdělání a přispět k šíření kulturního obsahu a dědictví. O osud klasických knih se však nebojím“, uvádí k tomu Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), místopředsedkyně výboru pro kulturu a vzdělání, která ve včerejší rozpravě také vystoupila.
Marek Hannibal, tiskové oddělení Evropské lidové strany
