Hrozby nelegitimního ovlivňování ve vědě a vysokém školství s vývojem mezinárodní bezpečnostní situace sílí. Jak hrozby vypadají a jak se bránit, bylo proto tématem kulatého stolu Bezpečnost výzkumu – posilování institucionální odolnosti. Setkání pro odbornou veřejnost ve Sněmovně uspořádala poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová spolu s ministerstvy školství a vnitra.
„Nelegitimní ovlivňování, typicky nezákonné formy lobbingu, skrytá manipulace či zcizování duševního vlastnictví jsou ve vysokoškolském a výzkumném prostředí na vzestupu. Rizika sílí i s vyhrocením geopolitické situace v posledních letech,“ upozornila Helena Langšádlová, která se problematice bezpečnosti v oblasti vědy, výzkumu a inovací věnuje dlouhodobě.
„Jako reálné ohrožení svých ekonomických, bezpečnostních, reputačních i dalších zájmů dnes nelegitimní ovlivňování vnímají všechny státy euroatlantického prostoru. Je to vidět i na úrovni Evropské unie, jejíž komise nedávno přijala Doporučení Rady o posílení bezpečnosti výzkumu,“ dodala Langšádlová.
„Snahy o zneužívání otevřenosti vysokoškolského a výzkumného prostředí ze strany různých, zejména zahraničních aktérů představují riziko. Případy těch, kteří nerespektují akademická práva a svobody anebo etické hodnoty, nejsou bohužel ojedinělými excesy,“ potvrdil slova poslankyně Heleny Langšádlové jeden z řečníků kulatého stolu, vrchní ředitel sekce vnitřní bezpečnosti a policejního vzdělávání Ministerstva vnitra ČR Jan Paďourek. „Ministerstvo vnitra s vysokoškolským a výzkumným prostředím dlouhodobě spolupracuje na tom, abychom byli schopni tato rizika pojmenovat a nastavit, jak s nimi pracovat. Praxe totiž ukazuje, že ne vždy je možné předcházet všem hrozbám v jejich plné šíři a komplexnosti,“ dodal Paďourek.
„Potřeba posilovat odolnost naší společnosti se za několik posledních let promítla do dokumentů jako Audit národní bezpečnosti či Národní strategie pro čelení hybridnímu působení a jejich akčních plánů. Potřebu posilovat odolnost vůči nelegitimnímu ovlivňování na úrovni celé společnosti, včetně vysokoškolského a výzkumného prostředí, zmiňuje i usnesení vlády č. 794 z 25. října 2023, které v této oblasti zastřešuje širokou škálu aktivit vnitra nejen ve vysokém školství a výzkumu, ale i ve státní správě, místní samosprávě a bezpečnostních složkách,“ uvedl dále Paďourek.
„Je naprosto nezbytné uvědomit si, že každá instituce zapojená do systému výzkumu, vývoje a inovací nese svůj díl odpovědnosti,“ uvedla další z řečnic Radka Wildová, vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Jednu z hlavních cest k odolnosti vůči nelegitimnímu ovlivňování vidí právě ve vzdělávání odborné komunity, a to jak formou osvěty prostřednictvím seminářů, konferencí či akcí podobného typu, tak i formou promyšlené metodiky.
„Na jaře 2023 jsme ustavili Mezirezortní pracovní skupinu pro potírání nelegitimního ovlivňování ve vysokoškolském a výzkumném prostředí, která je výchozím bodem pro další nastavování vhodných podpůrných opatření systémové či metodické povahy na národní úrovni. V červnu jsme představili metodické dokumenty a doporučení vztahující se například ke způsobu provádění due diligence v minimálním rozsahu tak, aby byla umenšena rizika s určitým typem mezinárodní spolupráce spojená. Současně jsme umožnili institucím žádat o finance na systémové ukotvení dané agendy výzvou Výzkumné prostředí v Operačním programu Jan Amos Komenský,“ upřesnila Wildová.
Celkem u kulatého stolu promluvila více než desítka lidí z vedení akademických organizací a jejich útvarů pro vnitřní bezpečnost a také vedoucí představitelé ministerstev pro vědu, výzkum a inovace, školství a vnitra. S publikem tvořeným odbornou veřejností sdíleli své zkušenosti jak s bezpečnostní situací ve vědě a vysokém školství, tak s jejími podpůrnými opatřeními a aktivitami. Závěr patřil Otakaru Fojtovi, vědeckému diplomatovi britského velvyslanectví, který přiblížil praxi bezpečnostního výzkumu ve Spojeném království.
S ohledem na citlivost některých ze zde sdílených informací byl kulatý stůl určen výhradně pro uzavřenou odbornou společnost. Know-how jeho přísedících však za zavřenými dveřmi nezůstane. Speakeři akce zpracovali materiály k posilování odolnosti vůči nelegitimnímu ovlivňování ve vysokoškolském a výzkumném prostředí určený dalším zájemcům.
„Odolnost akademické oblasti je nedílnou součástí odolnosti celé naší společnosti. O to více v dnešní době zvýšených bezpečnostních hrozeb. Materiály zpracovány účastníky kulatého stolu proto velmi oceňuji a vítám je jako jeden z prostředků, jak tuto odolnost v oblasti vědy a výzkumu podpořit,” uzavřela Langšádlová.
