Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová společně s prvním místopředsedou Rady pro vědu, vývoj a inovace Jiřím Homolou pokládá návrh rozpočtu ministerstva financí na vědu, výzkum a inovace za likvidační pro budoucnost české vědy a konkurenceschopnost České republiky. Podle ministryně Langšádlové je návrh ministerstva financí také v rozporu s koaliční smlouvou i programovým prohlášením vlády.
„Jsem přesvědčena, že návrh ministerstva financí je v přímém rozporu s programovým prohlášením vlády. Vláda slíbila, že zvýší celkové výdaje na výzkum, vývoj a inovace, návrh ministerstva financí jde však opačným směrem,“ tvrdí ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová.
Rozpočet navržený ministerstvem financí je o 12 miliard korun nižší než návrh, který připravila Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). „Návrh ministerstva financí hazarduje s budoucností České republiky. V této podobě by výrazně snižoval konkurenceschopnost i perspektivu české vědy,“ dodává ministryně Langšádlová. Ministryně předložila jako předsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace návrh rozpočtu už na konci května letošního roku tak, jak jí ukládá zákon. Vláda ale tento návrh doposud neprojednala.
„Budu požadovat, aby vláda urychleně projednala návrh rozpočtu tak, jak jej navrhuje RVVI. Česká věda si zaslouží adekvátní podmínky. Takové podmínky české vědě zaručí jen takový rozpočet, který bude v souladu s koaliční smlouvou i programovým prohlášením vlády,“ dodává ministryně Langšádlová. Nutnost investovat do vzdělání, výzkumu a veřejné infrastruktury byla ostatně prvním bodem doporučení Národní ekonomické rady vlády, ze kterého vycházel konsolidační balíček vlády.
Návrh představený RVVI je podle ministryně Langšádlové v souladu s koaliční smlouvou a aktualizovaným programovým prohlášením. Zohledňuje také klíčové priority ministryně – podporu excelence, podporu lidí ve vědě a transfer. Návrh RVVI počítá s výdaji ve výši 47, 8 mld. korun, návrh ministerstva financí je o čtvrtinu nižší.
První místopředseda RVVI, prof. Jiří Homola, zároveň upozornil na nebezpečí, které by přinesl pokles rozpočtu předpokládaný ministerstvem financí: „Dnešní výzkum patří mezi nejglobálnější odvětví. Rozvíjí se mezinárodní spolupráce a s tím i mobilita vědců. Špičkové instituce ve vědecky rozvinutých zemích soutěží o nejlepší vědce z celého světa, a proto se snaží vytvářet jim ty nejlepší pracovní podmínky. Pokles podpory vědy a výzkumu v ČR by ve svých důsledcích vedl ke snížení personální stability a mohl vést k odlivu špičkových mozků, do jejichž vzdělání a výzkumu vložil stát významné finanční prostředky, do zahraničí.“ Jako další hrozby uvedl omezení mezinárodní spolupráce, pokles schopnosti čerpat finance na výzkum ze zahraničí, omezení spolupráce s průmyslem a zastarávání výzkumné infrastruktury.
Česká republika se ve veřejné podpoře vědy a výzkumu odchyluje od trajektorie vyspělých zemí OECD. „V sousedním Německu se podpora vědy v rozpočtu pohybuje stabilně okolo 1% HDP. Návrh ministerstva financí nás však spíše přibližuje k Maďarsku, kde podpora vědy nečiní ani 0,5% HDP,“ uzavírá ministryně Langšádlová.
