Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová na Vládním výboru pro strategické investice představila klíčové body z balíčku na posílení transferu znalostí a rozvoje strategických technologií – umělé inteligence, kvantových technologií a polovodičů. Podpora těchto strategických oblastí a efektivní transfer čili zhodnocování výsledků výzkumu přispějí k hospodářskému růstu a posílí naši konkurenceschopnost.
„Výboru pro strategické investice jsem představila dva nástroje na podporu hospodářského růstu a zvýšení naší konkurenceschopnosti, a to reformu transferu a rozvoj v oblasti výzkumu klíčových technologií. Reforma transferu stojí na šesti pilířích a bude kompletně představená v průběhu ledna 2024. Dnes jsem prezentovala dva prvky této reformy, a to změnu právního rámce pro transfer znalostí a záměr vytvoření fondové struktury na podporu transferu. Současně jsem připravila a Vládnímu výboru pro strategické investice předložila konkrétní nástroje pro podporu klíčových technologií od podpory základního výzkumu po implementaci těchto technologií do firem,“ komentuje ministryně Langšádlová.
Prezentovaná úprava právního rámce se týká návrhu nového zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, kde je transfer znalostí definován jako nedílná součást výzkumu včetně zakládání spin-off firem pod výzkumnými organizacemi. Úprava se týká i povinnosti poskytovatelů podpory mít ve svých koncepcích plán, jak transfer podporovat, ale například i zlepšení podmínek pro transfer u veřejných výzkumných institucí. „Pro Českou republiku a naši ekonomiku je naprosto zásadní, aby se výsledky našich vědců výrazněji podílely na posílení inovačních aktivit, proto předkládám komplexní reformu transferu a po více jak dvaceti letech nový zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a nově i o transferu znalostí,“ dodává Langšádlová.
V oblasti vytvoření nové fondové struktury, která by měla zpřístupnit investiční prostředky projektům s vysokým inovačním a komerčním potenciálem, dal výbor pro strategické investice mandát ministryni pro výzkum vývoj a inovace, aby ve spolupráci s ministry průmyslu a obchodu a financí jednali o vytvoření této struktury s Evropskou investiční bankou. Spolupráce s EIB je významná proto, že tak bude zajištěno využití dobré praxe při nastavování podobných modelů ze zahraničí.
Pět nástrojů na podporu výzkumu v oblasti klíčových technologií: umělé inteligence, kvantových technologií a polovodičů
Vládní výbor pro strategické investice též doporučil strategické zaměření na klíčové technologie, konkrétně umělou inteligenci, kvantové technologie a polovodiče. Tyto technologie jsou jmenovány v doporučení Evropské komise a jsou rovněž na seznamu kritických technologií Spojených států amerických. Aktuálně pro všechny tyto oblasti vznikají národní strategie (v případě AI se strategie aktualizuje). Ministryně navrhla vznik specializovaných nástrojů na podporu vědy a výzkumu v těchto oblastech. Mezi nástroje patří vznik specializovaných vědeckých míst, tzv. Chairs, která přilákají domácí i zahraniční akademiky, vznik virtuálních center excelence, která propojí jednotlivé vynikající vědce, a vznik kompetenčních center, ta propojí výzkumné organizace s aplikační sférou. Součástí návrhů opatření pro podporu strategických technologií je také podpora zapojení do evropských výzkumných a inovačních aktivit mimo operační programy a vytvoření programu účelové podpory pro transfer ve strategických technologiích, který se zaměří na zavádění těchto technologií do podnikové praxe.
„Investice do výzkumu a vývoje v klíčových technologií je základním předpokladem proto, abychom dokázali držet krok s ostatními zeměmi, které do těchto oblastí významně investují, a dokázali úspěšně projít digitální a technologickou transformací naší ekonomiky,“ uzavírá ministryně.
