Ministr Válek spolu s náměstky, hlavní hygieničkou a ředitelem ÚZIS zhodnotil výsledky resortu zdravotnictví
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek společně se svými náměstky Jakubem Dvořáčkem a Václavem Pláteníkem, ředitelem Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislavem Duškem a Barborou Mackovou, hlavní hygieničkou a ředitelkou Státního zdravotního ústavu, představili výsledky kroky Ministerstva zdravotnictví za uplynulé období a výhled na období následující. Ministerstvo zdravotnictví tento rok úspěšně čelilo několika výzvám. Ať už šlo o schválení 4 klíčových zákonů vládou, stabilizace lékového trhu díky novelizaci zákona o léčivech nebo jednání se zdravotnickými odbory a mladými lékaři. Dlouhodobou prioritou, ve které učinilo i letos řadu kroků, je pro Ministerstvo zdravotnictví i nadále především podpora prevence a primární péče.
„Povedla se nám řada věcí, ať už jde o významný posun v digitalizaci zdravotnictví, podpoře prevence na mnoha úrovních, primární péče a mnoha dalších oblastech. Velkým úspěchem je zejména spuštění aplikace EZKarta, ve které jsou dostupná data o očkování od roku 2010. Probíhá také nebývalá podpora screeningových programů nebo postupné odstraňování papírování, kterému zdravotníci dlouhodobě čelí. Práce ale samozřejmě není u konce a v následujícím roce chci dotáhnout klíčové zdravotnické zákony, které v těchto krocích pokračují, ať už jde o zákon o veřejném zdravotním pojištění, zákon o elektronizaci zdravotnictví nebo zákony o zdravotních, resp. specifických zdravotnických službách nebo reformu hygien,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
Tento rok Ministerstvo zdravotnictví ČR předložilo a vláda schválila významné legislativní změny, které přinášejí řadu vylepšení v oblasti zdravotní péče a jejích služeb. Tyto novely, mimo jiné, posilují prevenci, ochranu pacientů, zefektivňují systém zdravotní péče a přinášejí modernizaci do oblasti elektronizace zdravotnictví. Jde například o novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která zavádí podporu prevence formou bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, usnadňuje čerpání z veřejného zdravotního pojištění hrazených zdravotních služeb v zahraničí, pokud jsou v ČR nedostupné nebo pokud je to ekonomicky výhodnější a zajišťuje moderní stomatologickou péči.
Ministerstvo zdravotnictví ČR dělá maximum také pro zajištění dostupnosti léků, a to na české i na evropské úrovni. Na jednání Rady ministrů zdravotnictví EPSCO v červnu i v prosinci byla Česká republika velmi aktivním účastníkem jednání a předkládala celou řadu návrhů opatření. Česká republika je zároveň ve vedení Aliance pro kriticky důležitá léčiva, jejímž cílem je řešit a zmírňovat nedostatky kritických léčiv v Evropské unii.
„Díky výrazným zkušenostem s úspěšným řešením nedostatku léčiv a implementací jejich řešení do národní legislativy je Česká republika jedním z lídrů při tvorbě těchto doporučení i na evropské úrovni. Například od června fungující systém sledování zásob léčiv a nakládání s nimi v případě omezené dostupnosti na úrovni lékáren, distributorů i držitelů rozhodnutí o registraci, by v případě zavedení na celoevropské úrovni výrazně pomohl efektivnímu fungování lékového trhu a omezil dopady omezené dostupnosti léčiv na pacienty,“ řekl náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.
Rok 2024 provázela i řada jednání se zástupci mladých lékařů, Českou lékařskou komorou a zdravotnickými odbory. „Jednání se zdravotnickými odbory a zástupci mladých lékařů byla v uplynulých měsících intenzivní, ale zároveň přinesla konkrétní výsledek: splnění dohody ze začátku prosince ve všech bodech. Od ledna 2024 došlo ke zvýšení platů zdravotníků i dalších pracovníků ve zdravotnictví, novelizaci zákoníku práce i požadovaným změnám ve vzdělávání, jako jsou koordinátoři vzdělávání v přímo řízených nemocnicích. Podařilo se také uzákonit pracovní volno na přípravu a vykonání atestačních zkoušek pro mladé lékaře, což je důležité pro jejich profesní růst. Naše práce však pokračuje – cílem je nadále hledat řešení, která povedou ke zlepšení pracovních podmínek zdravotníků a dlouhodobému zajištění kvality péče pro pacienty,“ řekl náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník.
V roce 2024 zasáhly Českou republiku povodně, které byly v oblasti zdravotnictví výzvou především pro hygienickou službu. „Uplynulý rok ukázal, že spolupráce, včasné informování a cílené kroky hygienické služby mají zásadní vliv na ochranu veřejného zdraví. Podařilo se nám například výrazně snížit zdravotní dopady povodní díky jednotnému postupu hygieny, neziskových organizací a samospráv. Zavedli jsme také mimořádná opatření, jako bezplatný rozbor vody ze studní, očkování dobrovolných hasičů či monitoring výskytu komárů spojený s mimořádným zajištěním insekticidů. Do dalšího roku vstupujeme s vizí projednání podoby reformy hygienické služby se zástupci krajů. Právě na plné připravenosti systému hygienické služby závisí schopnost ČR reagovat na rizika a výzvy pro veřejné zdraví. Reformou chceme zajistit konkurenceschopnost systému na trhu práce a jeho udržitelné financování, sjednotit postupy při zajišťování agend a systém do budoucna personálně stabilizovat příchodem nových odborníků. Důležitá bude také příprava na krizové situace, zavedení nových hygienických registrů a pokračování vzdělávacích aktivit. Věřím, že tyto kroky přispějí k bezpečnějšímu a zdravějšímu prostředí pro všechny,“ řekla hlavní hygienička ČR a ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.
Ministerstvo zdravotnictví také připomnělo svojí zásadní prioritu, kterou je prevence a podpora screeningových programů. „Dlouhodobé onkologické screeningy zůstávají jednou z našich klíčových priorit. Díky těmto programům se nám daří dosahovat významných výsledků, například poklesu mortality u tří preventabilních typů nádorů – prsu u žen, kolorekta a hrdla děložního. Screeningové programy jsme nově vybavili systémem pro sledování dostupnosti péče, její výkonnosti a kvality, což umožňuje rychleji řešit případné nedostatky ve spolupráci se samosprávami. Od 1. ledna 2024 jsme zahájili plošný a plně hrazený screening zhoubných nádorů prostaty, který je dostupný ve všech regionech České republiky. Současně pokračujeme v posilování komunikace s veřejností – screeningové programy mají své vlastní informační portály a pravidelně publikujeme otevřená data, která přispívají k větší transparentnosti i lepší informovanosti,“ řekl závěrem ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.