Zafixovat počet poštovních poboček. Pro to dnes, ať už pod vlivem České pošty, či jiných zájmových uskupení, horovali někteří členové Poslanecké sněmovny. Rozhodli se tak, že je pro Českou republiku výhodnější mít pevně daný počet pošt než kvalitní a dostupné služby. A to i přesto, že nám za tyto nesystémové kroky může hrozit i pokuta od Evropské komise. „Jestli v budoucnu Česká republika pokutu dostane, měli by ji zaplatit ti poslanci, kteří nekoncepční návrhy prosazovali,“ říká zpravodaj novely Jan Husák.
Zkušenosti ze zahraniční ukazují, že liberalizace poštovních služeb zatím vždy vedla k jejich zkvalitnění, nikoli k ohrožení dostupnosti. Návrh na fixaci poboček pošt na počtu 3 400 navíc odporuje evropské směrnici i podstatě novely zákona o poštovních službách. „Zajištění základních poštovních služeb může být v roce 2017 vysoutěženo více držiteli poštovních licencí, nejen Českou poštou. Vázat počet provozoven na jednoho držitele licence je proto dokonale nelogické. Můžeme totiž očekávat více různých poskytovatelů působících v různých regionech a poskytujících různé služby. To, co chceme, je přece větší kvalita a dostupnost, ne přesně daný počet kanceláří s visačkou České pošty,“ popisuje poslanec Jan Husák a dodává: „Jeden držitel licence může zabezpečovat například doručování zásilek do dvou kilogramů, druhý doručování balíků do deseti kilogramů, přičemž by oba měli povinnost udržovat síť o celkovém počtu minimálně 3 400 poboček, což je nesmysl.“
Podle Husáka povede umělé udržování počtu poboček ke zdražování poštovních služeb. „Pošta si za dva roky vyhodnotí, že optimální počet poboček je například jen 3 300 a těch zbylých 100 zaplatíme všichni ve zvýšených cenách za poštovní služby,“ objasňuje nesmyslnost poslaneckých návrhů Husák.
Ať pokutu neplatí občan, nýbrž poslanec
Novela stanovuje rozsah garantovaných poštovních služeb. Pokud by vznikly vícenáklady za jejich provozování, měly by je zaplatit jak státní, tak soukromí provozovatelé poštovních služeb. „Česká pošta i soukromníci by museli platit spravedlivě podle svého podílu na trhu. S tím ale poštovní operátoři nesouhlasí, chtějí, aby na jejich případné ztráty doplácel státní rozpočet, tedy občan. A to je pro nás neakceptovatelné“, zdůrazňuje Husák, podle kterého, kdyby poslanci tento návrh prosadili, by šlo o porušení rovné hospodářské soutěže a hrozila by nám pokuta od Evropské komise. „Poté, ať tuto pokutu zaplatí tito poslanci sami,“ míní Jan Husák.
Jan Husák 731 603 863, poslanec TOP 09, místopředseda Poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové
předseda Podvýboru pro elektronické komunikace a ICT průmysl, http://www.husakjan.cz/
Úkolem každého rozumného hospodáře je nezachovávat služby, tedy stagnovat, ale zlepšovat sužby, tedy rozvíjet se. Proto by provozovatel pošt měl hledat způsoby, které přilákají i nové zákazníky. Nehledě na to, že zafixování počtu poboček odporuje nejen novele, ale i evropské poštovní směrnici. Základní služby může vysoutěžit více držitelů poštovních licencí pro různé části České republiky nebo pro různé poštovní služby. Jeden držitel poštovní licence může zabezpečovat např. základní službu doručování poštovních zásilek do 2 kg, druhý základní službu doručování poštovních balíků do 10 kg. A oba budou mít povinnost udržovat síť o „celkovém počtu minimálně 3400“? Podle některých poslaneckých návrhů ANO.
Pokud by tomu tak bylo, tak je vidět, že zafixovaný počet poboček nic nevyřeší. U nás je totiž nejméně obyvatel na jednu poštu, resp. provozovnu. Dokazuje to tabulka s počty pošt a s počty obyvatel na 1 poštu v sousedních zemích:
|
|
Počet pošt | Průměrný počet obyvatel na 1 poštu | ||||
| rok 2000 | rok 2005 | rok 2010 | rok 2000 | rok 2005 | rok 2010 | |
| Česká republika | 3 360 | 3 416 | 3 400 | 3 057 | 2 992 | 2 993 |
| Německo | 13 500 | 12 671 | 14 050 | 6 076 | 6 526 | 5 862 |
| Polsko | 8 063 | 8 350 | 8 369 | 4 789 | 4 614 | 4 529 |
| Rakousko | 2 497 | 1 947 | 1 850 | 3 244 | 4 206 | 4 563 |
| Slovensko | 1 722 | 1 586 | 1 595 | 3 136 | 3 405 | 3 383 |
Pokud u nás jsou poštovní služby opravdu špatně dostupné, není to počtem poboček, ale jejich provozovatelem, který nedokáže nabídnout kvalitní služby.
Trh poštovních služeb se pohybuje zhruba na úrovni 20 miliard korun. I když se v důsledku elektronizace snižuje počet písemných zásilek, jiné segmenty rostou. Na tomto trhu je dostatek peněz, aby eventuální ztrátu zaplatili podnikatelé na trhu poštovních služeb. Je neakceptovatelné, aby za ztrátu zaplatil občan ze svých daní – tzn. ze státního rozpočtu.
Ani Česká pošta, ani její konkurenti se nesmí „vyvlíknout“ z placení eventuální ztráty. Česká pošta i soukromníci musí platit spravedlivě podle svého podílu na trhu. Pokud poslanci prosadí návrh, že Česká pošta nebude doplácet na svou ztrátu bude to porušení rovné hospodářské soutěže a České republice by hrozila pokuta od Evropské komise. Pokud by Česká republika pokutu od Komise skutečně dostala, měli by ji zaplatit ti poslanci, kteří budou pro tyto nekoncepční návrhy hlasovat. Představitelé České pošty se často odvolávají na rakouský zákon – ovšem vždy zapomínají dodat, že rakouská spolková pošta na svou ztrátu také platí a v žádném případě není od placení osvobozena.
Všichni jste obdrželi pozměňovací návrh ve formě poštovní „známky“ s hodnotou 100 milionů a s výhružným dopisem, že pokud zákon projde, dojde k likvidaci konkurence. Jediným cílem tohoto návrhu je, aby se privátní provozovatelé poštovních služeb „vyvlíkli“ z placení eventuální ztráty, která by teoreticky mohla v budoucnu vzniknout. Jak privátní, tak i státní Česká pošta si přejí, aby toto bylo placeno z peněženek občanů = ze státního rozpočtu, což je neakceptovatelné.
MPO jako předkladatel novely ani nepředpokládá vznik ztráty. Proč? Nikde v zemích EU takové nesmyslné ztráty nevznikly a to se jejich trh liberalizoval již před dvěma lety. Proto není důvod s nimi počítat ani u nás. Čisté náklady alias ztráta mohou vzniknout pouze v případě, že nebude možné poskytovat základní poštovní služby za nákladově orientované ceny. Český telekomunikační úřad je prostě začne regulovat. Vzhledem k tomu, že již nyní jsou stanoveny ceny základních poštovních služeb České pošty tak, aby pokrývaly náklady a zahrnovaly přiměřený zisk, ani nemůžeme očekávat skokové zvýšení cen a tím pádem ani regulaci. Navíc jsou základní poštovní služby, které je Česká pošta povinna poskytovat, osvobozeny od daně z přidané hodnoty. To je velká konkurenční výhoda.
Je to lež. Mechanizmus vyrovnávacího fondu byl zvolen ve většině členských států EU. Důležité je v této souvislosti zdůraznit, že v případě, že by i přes výše uvedené okolnosti čisté náklady vznikly, až do výše 1 % z celkových nákladů držitele poštovní licence (do konce roku 2017 Česká pošta) nejsou tyto náklady považovány za ztrátu – tj. nespravedlivou finanční zátěž a nebyly by tedy držiteli licence z vyrovnávacího fondu uhrazeny. Ještě důležitější skutečností pak je, že do tohoto fondu by nejvyšší částkou samozřejmě přispívala Česká pošta, protože výše příspěvku se stanoví podle podílu jednotlivých provozovatelů poštovních a zahraničních poštovních služeb na celkových výnosech za tyto služby. Nikde v zahraničí, kde se liberalizovalo už před 2 roky, nebylo třeba aktivovat pojistný mechanismus úhrady čistých nákladů! Žádné ztráty tam totiž nevznikly, případně byly zanedbatelné.
V Praze 16. 3. 2012
