TOP 09, zejména na sociálních sítích, otevřela možnost pro všechny příznivce, kteří se zajímají o smlouvu ACTA, aby navrhli otázky, které TOP 09 položí garantovi této smlouvy, kterým je ministerstvo průmyslu a obchodu.
„Debata o ACTA skutečně zajímá celou řadu lidí a vyrojila se kolem ní spousta otazníků, které nemůžeme ignorovat. Chtěl bych poděkovat za desítky dotazů, které jsme dostali. Všechny jsme přečetli a po konzultaci v expertní komisi pro informační technologie požádáme o jejich zodpovězení přímo na ministerstvu. Odpovědi samozřejmě zveřejníme,“ poděkoval předseda podvýboru pro ICT Jan Husák, který žádost o informace připravuje.
Finální dokument by měl být dokončen v průběhu příštího týdne a před odesláním na MPO bude zveřejněn, aby mohl být ještě připomínkován. „Snažili jsme se otázky jasně a zřetelně formulovat tak, aby nebylo možné utéci do neutrálních odpovědí. Proto chceme zveřejnit nejen odpovědi z ministerstva, ale zároveň i naše otázky před tím, než je odešleme. Utajování kolem ACTA bylo už dost,“ komentoval průběh příprav Jaroslav Poláček, který vede komisi pro informační a komunikační technologie.
Při jednání o smlouvě ACTA již březnu 2010 Evropský parlament požádal Evropskou komisi, aby při vyjednávání nepřekročila stávající právní rámec ochrany duševních práv.Frakce Evropské lidové strany pečlivě prozkoumá celou dohodu, chce si být naprosto jistá, že ACTA nebude mít vliv na svobodu internetu a nebude podkopávat pravidla EU o ochraně dat. ACTA nemůže jít dále než současné Evropské zákony a nařízení.
Některé položené dotazy:
Forma dohody
- Nemůže obecná, neutrální až vágní dikce smlouvy vést k takovým interpretacím, které poškodí uživatele? Jak je možné, že je dohoda definována velmi obecně a její výklad je tak nejednoznačný, že se na jeho dopadech mnohdy nemohou shodnout ani právníci?
- Jaká část obsahu dohody jsou novinky, s nimiž se v současně platných předpisech ještě nesetkáváme? Co budeme a jak implementovat do našeho právního řádu v případě ratifikace.
- Bude přijetí dohody pouze Evropskými institucemi znamenat přijetí obchodní části dohody, a nikoliv trestněprávní?
Dopady dohody
- Mění ACTA úroveň ochrany práv k nehmotným statkům v ČR? Jak?
- Existuje odhad dopadů přijetí ACTA pro naše exportéry. Existuje odhad ztrát, které mají maše firmy pouze v zemích, kde by měla být ACTA přijata (tedy bez zahrnutí Číny, Indie apod.)?
- Jaké jsou případné dopady dohody ACTA na kopírování obsahu pro vlastní potřebu (které je dnes v souladu se zákonem)?
- Jaké jsou dopady na současnou legislativu, která nepostihuje stahování autorsky chráněného obsahu (především audiovizuálních děl), ale postihuje jen jeho sdílení? Změnila by na tomto ACTA něco?
- Jak se dohoda ACTA projeví na cestování do zahraničí? Budou v případě jejího schválení nějakým způsobem posíleny možnosti kontroly cestujících (prohledávání počítačů, mobilů na nelegální obsah, případné mazání tohoto obsahu)? Pokud ano, jak prakticky bude takové dokazování toho, že jde o nelegální obsah, vypadat?
- Mohou úřady předávat informace, které při kontrole osobních věcí občanů zjistí, třetím stranám a vést si evidence zjištěných skutečností?
