Už rok leží ve sněmovně návrh zákona o registru smluv: jedno z nejdůležitějších protikorupčních opatření, které by převedlo hospodaření s veřejnými penězi pod kontrolu společnosti a médií. Povinné zveřejňování smluv, faktur i objednávek uzavřených veřejnou správou přitom není drahé. Analýza ministerstva vnitra a ministerstva financí prokázala, že by nemuselo stát ani korunu.
Cesta, jak vrátit do politiky důvěru i peníze, nemusí být nijak složitá ani drahá. Obrovské změny by mohl přinést jen jedenáctiparagrafový zákon, který počítá se zavedením Registru smluv. Jednoduchá norma by veřejnou správu přiměla ke zveřejňování faktur, objednávek a smluv na internetu a umožnila tak veřejnosti kontrolovat její hospodaření.
„Zjednodušeně řečeno zákon říká, že tam, kde jsou utráceny veřejné peníze, se tak má dít veřejně. Každá smlouva, kterou uzavírá stát, kraj, obec, jimi zřízené nebo ovládané organizace se považuje za existující, až když je zveřejněna,“ vysvětluje poslanec Jan Farský.
Přesto návrh leží ve sněmovně už více než rok. Ústavně právní výbor jeho projednání s různými důvody, které nemají vliv na legislativní znění, přerušil již čtyřikrát. Naposledy hlasy ODS a ČSSD požadujícími analýzu nákladovosti.
Jak ale teď vyplývá z analýzy zpracované ministerstvem vnitra a ministerstvem financí, administrativní zátěž je minimální a náklady "zanedbatelné".
„Zavedení povinného zveřejňování smluv nemusí stát ani korunu,“ upozorňuje Jan Farský s tím, že pokud se podaří administrativu sloučit a zautomatizovat, žádné další náklady nejsou pro Registr smluv třeba. Odesílání dat probíhá datovou schránkou, jejíž použití je pro obce zdarma a samotný Registr smluv fungující na Portálu veřejné správy je také bezplatný.
Pokud by se to některým úřadům nepodařilo, z analýzy ministerstev vnitra a financí plyne, že zveřejnění dat o sto miliardách korun by Českou republiku stálo v nejhorším případě 72 milionů korun.
„I v takovém případě 72 milionu korun přinese dvaceti až třicetiprocentní úspory z nákladů na činnost veřejné správy, jak dokázala více než dvouletá praxe na Slovensku,“ dodává Farský.
Zmiňovaných 72 milionů by ale opatření stálo pouze v případě, že by byly zveřejňovány všechny smlouvy, faktury a objednávky bez limitu a bez zapojení jakéhokoli automatického softwaru, tedy všechno ručně.
„Zavedením padesátitisícové hranice pro zveřejňování smluv potom náklady klesají na 7 milionů korun, a to za celou Českou republiku. Nikdy nebylo tak zásadní protikorupční opatření tak levné,“ vypočítává dál poslanec Jan Farský.
Zanedbatelná je také údajná byrokratická náročnost úkonů spojených se zveřejňováním smluv. Liberecký kraj ke zveřejňování přistoupil dobrovolně a zpětně vypočítal, že zabere 1/10000 z celkové pracovní doby úředníků, v Semilech je to 1/3500 jejich času. A to před odečtením času uspořeného kvalitním přehledem smluv, možnou inspirací od ostatních subjektů a zrušením povinnosti zveřejňovat na profilu zadavatele podle zákona o veřejných zakázkách.
„Ani v jednom případě nebylo nutné posílit stavy, přínosy převažují nad administrativní náročností. Analýza ministerstev vyvrací obavy kolegů poslanců, schválení zákona už tak nic nestojí v cestě,“ uzavírá autor zákona Jan Farský.
Po čtyřech přerušeních a doplnění Ústavně právním výborem čeká normu v září projednání na plénu Poslanecké sněmovny.
