Evropský parlament dnes napříč politickým spektrem podpořil zavedení společného základu daně pro firmy a jeho následnou konsolidaci. Cílem nové legislativy je zabránit zneužívání nesouladů mezi národními pravidly k přesouvání zisků do zemí s výhodnějším daňovým režimem. Nemohla by tak být obcházena daňová povinnost v zemích, kde zisk vznikl.
Luděk Niedermayer (TOP 09), místopředseda hospodářského a měnového výboru, dnešní hlasování vítá: „Jsem rád, že Evropský parlament dal velkou většinou najevo, že zavedení principu odvodu korporátních daní v místě, kde firmy vytvářejí svůj zisk, je krok správným směrem k omezení přesunů zisků a agresivního daňového plánování velkých firem. Nyní je míč na straně členských států, které se musejí na nových pravidlech shodnout jednomyslně. I když Rada v minulosti původní verzi návrhu nepodpořila, nová pravidla jsou velmi dobře propracovaná a srozumitelná. EU jimi nezasahuje do daňové pravomoci států. Daňovou sazbu si budou určovat i nadále země samy. Jde o zavedení transparentního a spravedlivého zdanění pro všechny firmy v EU.“
Návrhy snižují administrativní zátěž a zavádí spravedlivější systém výběru daní: „Nová pravidla jsou proto přínosná nejen pro společnost a stát, ale i pro podniky. Sjednocení výpočtu daně usnadní firmám operujícím v Unii plnění daňové povinnosti. Podnikům se tak sníží náklady spojené s odvody daně z příjmu. Legislativa navíc směřuje k odstranění nerovnosti firem na trhu. Už by mezi sebou nesoutěžily podniky, které daně řádně platí, a ty, které se jejich placení úspěšně vyhýbají,“ dodává Luděk Niedermayer.
Návrhy Evropské komise zavádějí jednotný systém pro výpočet daňového základu podniků operujících v Unii. Ten stanoví, co bude možné z daní odečíst a co už nikoliv. Pokud firma má své součásti ve více zemích, tyto jejich zisky se sečtou a celkový zisk bude na základě dohodnutého klíče rozdělen mezi jednotlivé země, které přidělenou částku zdaní svou daňovou sazbou. Díky sjednocení výpočtu daňového základu zaniknou nesoulady mezi členskými státy, které společnosti využívají k vyhýbání se placení daní. Konsolidace tohoto základu zaručí, že zisky budou zdaněny tam, kde skutečně vznikly. Nikoliv ve státě, který si pro nízkou daňovou sazbu firma vybere, jako tomu bylo v minulosti například v případě Apple v Irsku či Starbucks v Nizozemsku.
Postoj Evropského parlamentu k návrhům navíc reaguje na změnu struktury ekonomiky i technologický vývoj a navrhuje řešení, jak zohlednit roli digitální ekonomiky a využití dat pro komerční účely při rozdělování zisku, tedy jak zdanit korektně zdanit digitální ekonomiku.
Hana Bambasová
Štrasburk, 15. 3. 2018
