Místopředseda TOP 09 odpovídá na článek, v němž Filip Červenka kritizuje záměr strany usnadnit propouštění všech zaměstnanců vyjma těch vysokopříjmových.
Návrh předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové, aby zaměstnavatelé mohli mimořádně propouštět bez udání důvodu, vzbudil značný ohlas. Deník Referendum zveřejnil kritiku Filipa Červenky.
Jedná se o promyšlený text, za který jako politik děkuji. Takové články mi dávají zpětnou vazbu, která nemusí být příjemná, ale vždycky je pro mě podnětná. Diskuze mezi novinářem a politikem je jedním z pilířů demokracie. Vítám, že když už nemůže probíhat v médiích, které vlastní pan premiér, jsou tu nezávislá média jako Deník Referendum.
Tolik na úvod: cítím prostě potřebu vyjádřit dík za možnost vést diskuzi. A teď už k věci.
Chápu, že návrh předsedkyně Pekarové Adamové vzbudil tolik emocí, kolik vzbudil. Stala se z něj bohužel zkratka, která říká, že chceme rychleji propouštět a současně dát firmám možnost udržet si vysokopříjmové zaměstnance. Jako všechno na světě ani toto není tak jednoduché.
Začněme vysokopříjmovými zaměstnanci. Ti jsou nositeli know-how, které pro firmy bývá klíčové. Pokud se ale firma vinou současné krize dostane do vážných problémů, z nichž jí vláda buď nedokáže, nebo nechce (případně oboje současně) pomoci, právě tito nákladní zaměstnanci začínají být ohrožení.
Jestliže se ale firmy zbaví nositelů svého know-how, je to jako kdyby si samy navlékaly na krk oprátku. O vysoce specializované inovativně pracující zaměstnance je na trhu mimořádný zájem. Jakmile se ocitnou na pracovním trhu, pravděpodobně po nich sáhnou zahraniční zaměstnavatelé.
V tomto smyslu se současná krize může stát otevřenou ranou, jíž budou z České republiky jako krev odtékat nejlepší mozky, které máme k dispozici. Není za ně náhrada. Bez nich se Česká republika nikdy nestane společenskou a ekonomickou entitou založenou na vysoké přidané hodnotě práce, inovativnosti a technologiích.
Chceme-li tedy firmám pomoci udržet vysokopříjmové zaměstnance, znamená to, že chceme v republice udržet české know-how. Bez něj zůstaneme tím, čím bohužel v mnoha ohledech jsme, totiž montovnou, o kterou navíc přestává být zájem.
A k tomu, že chceme firmám v případě nutnosti umožnit propouštět v jakémsi zrychleném režimu, nás vede dvojice důvodů. Na jedné straně reagujeme na až bizarní neschopnost vlády zajistit chod covidové a postcovidové ekonomiky jinak než zběsilým zvyšováním deficitu veřejných financí.
Pro množství firem je jednoduše náklad spojený s dodržením stávajícího rámce ukončování pracovně právních vztahů neúnosný. To vede například k tomu, že se firmy pro své přežití musejí zaměstnanců doslova zbavovat, zpravidla znásilňováním zákoníku práce.
Tento stav chceme změnit. V našem vnímání nemá místo proces, ve kterém se zaměstnanci, které si zaměstnavatelé momentálně nemohou dovolit, mají ocitnout bez pomoci na ulici. Pokud musí odejít, nechť odcházejí tak, aby se jejich odchod pro zaměstnavatele nestal nákladově likvidačním. A nechť odcházejí s jistotou, že je okamžitě zachytí sociální síť a udrží je do okamžiku, kdy se časy zlepší.
Pokud ale firmy zkrachují, nebudou se zaměstnanci mít kam vrátit. Náš návrh tedy upírá pohled za horizont covidové krize a snaží se odstranit její střednědobé hrozby. Měla by to dělat vláda, měla by o tom vést širokou diskuzi nejen s politickými stranami, ale také se zástupci zaměstnavatelů i zaměstnanců. Nedělá to, a za to by měla nejpozději za rok po řádných volbách skončit.
Současnou praxí je, že vláda za nehorázných nákladů drží a hájí pracovní místa, která stejně zaniknou vteřinu poté, co státní podpora skončí. Snažíme se proto navrhnout řešení problému, který vláda jen odsouvá.
Pocházím z Karlovarska. Můj kraj je už nyní těžce postižený útlumem cestovního ruchu i masivním propouštěním z místních těžebních společností. Pokud by se aspoň na omezenou dobu zákoník práce zpružnil, bylo by možné rychleji budovat nová pracovní místa.
Samo zpružnění pochopitelně není samospasitelné. Musí být doplněno dalšími kroky mířícími na jedné straně k podpoře rozvoje podnikání a na druhé straně k nízkoprahové možnosti rekvalifikací i usnadnění cestování za prací.
Nepochybuji, že diskuze, jako je ta, kterou nyní vedeme na stránkách Deníku Referendum, by jistě pomohla najít efektivní, a přitom sociálně únosné řešení. Jen by to chtělo, aby tuto diskuzi začali vést také lidé, kteří sedí ve vládě. Ti se ale neobtěžují dostavit se ani do Sněmovny.
Lukáš Otys, místopředseda TOP 09
Zdroj: Deník Referendum, 4. 11. 2020
