Téma přistěhovalectví: hrozí zbourání pilíře "volného pohybu osob" kvůli kritice Británie vůči novým zemím ohledně tzv. přídavkové turistiky? Souhlasíte s postojem Británie?
Domnívám se, že nehrozí. Británie je ve svém postoji zatím osamocena, podpory se jí dostává spíše na krajní pravici, ale ne u vlád členských států, ani v Evropském parlamentu. Může to ve svém důsledku znamenat další vzdalování Británie od zbytku EU. S postojem Británie nesouhlasím, je to populistické plutí na vlně averze vůči přistěhovalcům. Přitom Evropanů, kteří migrují kvůli využívání sociálního systému jiné země, je jen zlomek. Za prací dnes migruje přes 14 milionů Evropanů, kteří žijí trvale v jiné členské zemi. Míra zaměstnanosti těchto lidí je přitom vyšší než u lidí, kteří zůstali ve vlasti. Británie dosud nepředložila důkazy o šíření nebo systematickém zneužívání sociálního systému lidmi z ostatních států EU. Nelze připustit, aby v EU existovali občané dvou kategorií. Sami si pamatujeme, jak nám nebylo příjemné, když jsme měli po vstupu do EU omezený přístup na pracovní trh některých členských států.
Je EU slabá nejednotná velmoc? Jak by se měla ve světové politice chovat? Má mít armádu EU? Co zmůže proti Rusku, třeba po debaklu s Ukrajinou?
V zahraniční politice je EU stále papírovým tygrem, určitou autoritu má snad v oblasti lidských práv, ale vzhledem k tomu, že nedisponuje jednotnou silou a silovými prostředky, nemůže se opřít o odstrašující účinek a nástroje donucení, bez kterých se dnes úspěšná zahraniční politika v globálním měřítku dělat nedá. EU by se měla zaměřit na oblast liberalizace obchodu a ochranu lidských práv, neboť tyto oblasti tradičně odpovídají jejím zájmům. Zárodky armády EU již existují v podobě tzv. battlegroups (francouzsko-německo-britská iniciativa), které mohou být dnes nasazeny až do dvou operací současně. Kapacita battlegroups je cca 1500 vojáků a typy operací, do nichž mohou být nasazeny, jsou oddělení znepřátelených stran použitím síly včetně nastolení míru linií, operace na předcházení konfliktu, odzbrojovací operace, evakuační operace v nepřátelském prostředí, asistence v humanitárních operacích.
Americký strategický zájem se zároveň přesouvá z transatlantického prostoru do Asie a Pacifiku, omezuje se americký vojenský rozpočet, což se dotýká i americké angažovanosti v Evropě. Ta by se proto měla začít starat o svoji bezpečnost mnohem více sama, což znamená i více investovat do vlastní obrany. Jde to ale ztuha a neochota tak činit se často maskuje pod hesly „utrácet méně a utrácet lépe“ a o budování „inteligentní obrany“.
Proti Rusku je třeba odvážného a jednotného postupu, který z EU učiní pro Rusko sebevědomého a silného partnera, kterého si pak také bude více vážit a bude k němu přistupovat na bázi rovný s rovným. EU nesmí Rusku ustupovat, to bývá chápáno jako projev slabosti. Předpokládá to mimo jiné získání větší nezávislosti na ruské ropě a plynu diverzifikací dodávek a rozvoji jaderné a zelené energetiky.
Lepší kvalita potravin - co EP/EU udělal pro zlepšení důvěry spotřebitelů v EU po aférách s koňským masem nebo českým metylalkoholem?
V EU funguje systém včasného varování, díky kterému jsou občané chráněni před rizikem otravy potravinami. Je také možné zjistit, zda potraviny neobsahují zakázané látky nebo velké množství vysoce nebezpečných látek, jako jsou zbytky veterinárních léků v mase či karcinogenní barviva v potravinách (viz naše kauza metylalkoholu). EU je také schopna zjistit původ produktů, pokud dojde k rozsáhlejší nákaze zvířat nebo k otravě jídlem.
Minulý týden EP schválil zprávu, v níž vyzval Evropskou komisi k vytvoření nového systému včasného varování členských zemí před potravinovými podvody týkajícími se kvality potravin. EP tím reagoval na loňský celoevropský skandál s nepřiznaným koňským masem v pokrmech, které jejich výrobci vydávali za hovězí. EP vyzval k zavedení přísnějších peněžitých trestů a k tomu, aby při opakovaných podvodech byla odnímána licence. Tresty za potravinářské podvody by měly být mnohem více odstrašující a odpovídat minimálně dvojnásobku odhadovaného obohacení nepoctivých podniků.
Lobbing v EU. Strašidlo nebo důkaz demokracie v Bruselu? Co by Češi v Bruselu mohli v prosazování svých zájmů dělat líp?
Lobbing má v Bruselu pověst respektované činnosti, která jednak slouží soukromým zájmům, ale současně také představuje obohacení legislativního procesu. Lobbyisté totiž většinou nejsou nějaké pokoutné osoby plížící se po chodbách a vytahujících z aktovek či kapes obálky, ale na slovo vzatí odborníci, kteří svůj obor dokonale ovládají a jejichž připomínky mají výraznou přidanou hodnotu. Úspěšnost lobbingu v Bruselu se proto nejčastěji odvíjí od kvality a přesvědčivosti argumentace. Problémem Čechů je nejednotnost a neschopnost koordinace postojů a nízká ochota táhnout za jeden provaz. Češi by měli na půdě jednotlivých orgánů EU vystupovat důrazněji, měli by zlepšit schopnost formulovat silná stanoviska k důležitým tématům a také lépe slaďovat své vystupování v jednotlivých orgánech EU - Evropském parlamentu, Radě, Komisi. Předpokládá to výrazně zlepšit a zintenzivnit komunikaci na ose eurokomisař, ministři, poslanci, europoslanci, úředníci v institucích EU a na ministerstvech a stanovit zásadní strategické priority pro ČR, kterých se pak všichni čeští zástupci v EU budou držet a budou je prosazovat v každodenní praxi.
Odpovědi místopředsedy TOP 09, Marka Ženíška, pro pořad ČT24 Horizont.
