(editovaný přepis s prvním místopředsedou TOP 09 Markem Ženíškem)
Moderátorka
Je dnešní vystoupení šéfa Pentagonu o podpoře NATO dobrou zprávou pro další členy Severoatlantické aliance?
Marek Ženíšek, 1. místopředseda /TOP 09/
Myslím, že ano. Je to něco, na co jsme čekali. Formální ujištění jsme předpokládali, že americká strana zmíní. Teď je to na evropském pilíři, respektive na jednotlivých státech, aby posílily rozpočty obrany, konečně začaly dávat potřebný dvou procentní podíl HDP na výdaje na obranu a byly spolehlivými partnery ve vztahu ke Spojeným státům americkým.
Moderátorka
Jak to vnímat, jako podmínku?
Marek Ženíšek, 1. místopředseda /TOP 09/
Vnímám to jako něco, co si všechny vlády dlouhou dobu myslely , že to nějakým způsobem dopadne a že není ještě pravý čas, abychom byli spolehlivými partnery. Po vyjádření pana prezidenta Trumpa nebo teď po vyjádření ministra obrany, si myslím, že to musí brát všechny státy naprosto vážně. Trošku mě osobně zneklidňuje, že se pan ministr Stropnický chlubí, že patříme k zemím, které konečně začaly navyšovat rozpočet pro obranu. Dokonce hovoří, že každý rok je to o 10 procent. Nezmiňuje už ale, že na konci každého roku do rozpočtu nějaké miliardy vrací. Rozpočet nevyužívá plně tak, jak bychom si přáli. Nezmiňuje ani, že kdyby tímto tempem pokračoval dál, nesplní ani jimi deklarovaný cíl, a to je blížit se k cíli 1,4 procenta HDP v roce 2020. To už vůbec nemluvíme o konečném cíli, což jsou 2 procenta HDP na obranu.
Moderátorka
Ministr Stropnický v souvislosti s dnešním setkáním NATO mluvil o tom, že by měla armáda připravovat dva scénáře narůstajících prostředků pro armádu, pro obranu. To nejen slibovaných 5 miliard ročně navrch, ale 8 miliard. To by stačilo? To už by změna byla?
Marek Ženíšek, 1. místopředseda /TOP 09/
Je to samozřejmě ambicióznější plán. Pořád ale bez nějakého skokového nárůstu někdy v posledním roce 2019, 2020 bychom se nedostali ani na 1,4 procenta HDP. Je to pouze deklarace vlády, která si stanovila cíl 1,4, ale nejsou to ty 2 procenta.
Moderátorka
Jaký rozdíl pro armádu je 5 miliard nebo 8 miliard plus?
Marek Ženíšek, 1. místopředseda /TOP 09/
Je to velký rozdíl, pokud máme dobře připravené projekty, jsme schopni vysoutěžit techniku a máme i do jisté míry odvahu s tím něco dělat. Pokud chci volební období pouze dokončit s tím, že budu říkat, že jsem konečně navýšil rozpočet, přestože pak určitou částku zase vracím do rozpočtu, protože jsem ji nestihl spotřebovat, je ale další věc. Stále za období, kdy je tato vláda u moci, kromě nákupu 3D radarů, zaplať pánbůh za to, nebo konečně i nových Pandurů, se v modernizačním procesu moc neposunula. Máme před sebou modernizaci vyzbrojení 7. brigády, dozbrojení 4. brigády. Celá řada dalších projektů, které čekají a odsouvají se až na příští vládu.
Moderátorka
Nicméně ministerstvo i armáda deklarují to, že se soustředí na schopnost využít vyčleněné prostředky na investice efektivně. Jak se liší možnost obrany země, která vydává na obranu 1,1 procenta, jako Česká republika v současnosti, a která dává 2 procenta?
Marek Ženíšek, 1. místopředseda /TOP 09/
Dlouhodobě se ví, že armáda je podfinancována. Konečný cíl je mezi 80 až 100 miliardami ročně v rozpočtu. To mluvíme stále o domodernizaci, o smazání dluhu, abychom měli techniku v takové kvalitě, aby se nám dařilo například přilákat experty a profesionály, kteří by chtěli s technikou v armádě pracovat. Ono to jde ruku v ruce všechno dohromady. Na jedné straně je snaha, kterou my vítáme, aby se navyšoval počet profesionálů, respektive vojáků z povolání. To jde ale ruku v ruce s tím, jaké podmínky jím nabízíme, nebo do jaké armády mají vstupovat.
Zdroj: ČT24, 15. 2. 2016
