(edtiovaný přepis rozhovoru s místopředsedou TOP 09 Markem Ženíškem)
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Další 3 tisícovky uprchlíků přešly v noci z Chorvatska do Slovinska. Jen za víkend se jejich počet vyšplhal na 25 tisíc. Lublaň několikrát přiznala, že se o ně nedokáže postarat. Většina migrantů pokračuje dál v cestě do Rakouska a Německa. To je téma pro mé následující hosty. Tím prvním je Pavel Telička, europoslanec, dobrý večer.
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/
Dobrý večer.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Ve spojení jsme také s Markem Ženíškem, poslancem, místopředsedou TOP 09 a členem výboru pro evropské záležitosti. Dobrý večer i vám.
Marek ŽENÍŠEK, místopředseda strany, místopředseda poslaneckého klubu /TOP 09/
Dobrý večer z Plzně.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
A se mnou ve studiu sedí Péter Krekó, ředitel think-tanku Political Capital Institute. Dobrý večer.
Péter KREKÓ, ředitel think-tanku Political Capital Institute
Dobrý večer.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Pane Teličko, když jsem pročítal váš dnešní Twitter, tak jste tam napsal: "Vše napovídá, že Juncker se svolaným summitem zase trefil vedle. Po politickém rozumu, rozhodnosti a odvaze politických lídrů se vytrácí cit." Což je trošku, řekněme, radikálnější konstatování té celé situace. Řekněte mi, opravdu je to tak zlé?
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/
Podívejte se, Twitter je samozřejmě prostor pro různé glosy s určitou nadsázkou, ale musím říci, že mnohé z toho, co jsem napsal, nejenom platí a že si za tím stojím. Já jsem měl především na mysli jednu zcela zásadní otázku. Víme, že do Evropy proudí uprchlíci mimo jiné před relativně děravou bulharskou hranici a přes velmi strukturovanou komplexní a složitou hranici řeckou. Když se podíváme na závěry tohoto summitu, tak vidíme, že právě v těchto otázkách summit nepřijal nic konkrétního a já bych skutečně už očekával, že zajistíme vnější hranici Evropské unie a že ji zajistíme zásadním a systémových způsobem a nebudeme to lepit po stovkách a po dílčích rozhodnutích. Takže z tohoto hlediska opravdu postrádám tu komplexnost, omlouvám se za ten výraz, ale je to tak.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Pane Ženíšku, souhlasil byste s tou glosou, jak říkal pan europoslanec, že se komise tentokrát zase trefila vedle?
Marek ŽENÍŠEK, místopředseda strany, místopředseda poslaneckého klubu /TOP 09/
Musíme si zvyknout na realitu. Evropě vždy všechno velmi dlouho trvá. Na druhou stranu těch 17 bodů, které Juncker představil, jdou správným směrem a mohou do jisté míry pomoci mít alespoň částečně více pod kontrolou nelegální migraci. Je také zřejmé, že jsou to body, o kterých se v Evropě bavíme více než půl roku. Tady mohu souhlasit s kolegou Teličkou. Bylo by zapotřebí, aby opatření, o kterých se hovoří v Junckerových 17 bodech pro balkánskou cestu, konečně začala fungovat. Ať už je to apel na registraci všech utečenců, použití biometrie, větší ochrany schengenského prostoru a podobně. To jsou všechno věci, o kterých se bavíme už více než půl roku a které musí začít fungovat.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Pane Teličko, tady jednak zaznělo, že Evropa nenabízí žádné dobré řešení. Vy sám jste mluvil o tom, že to trvá velice dlouho. Na druhou stranu jsme svědky toho, že Evropa a západní země směrem k východu mluví o více solidarity. Z toho východu zase na západ jdou hlasy, proč říkáte více solidarity, když jsou to otevřené německé hranice, které v zásadě otvírají a v zásadě jaksi lákají ty další a další vlny. V čem je, v čem je ten střet podle vás?
Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/
Nevím střet, ale já bych řekl, v čem je ten problém a problém je v tom, že se Evropská unie sama polarizuje, vy jste ostatně ukázal dvě strany té stejné mince. A zároveň, že není schopna dospět ke společným efektivním řešením. Já souhlasím s těmi, kteří říkají, že prostě německá kancléřka jeden týden něco řekla a za 10 dní je situace odlišná. Já se domnívám, že i v takové situaci my bychom možná mohli očekávat vzájemnou solidaritu, to znamená respektuj to, že některé státy očekávají větší solidaritu ze strany některých, některých východoevropských zemí a zase my můžeme považovat možná absenci konzultace před vyjádřením německé kancléřky tak, jako ne možná absenci nějaké solidarity, ale jako některých principiálních nebo základních zásad, na kterých by Evropská unie měla fungovat.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Pane Ženíšku, pan europoslanec mluvil o Německu a o otevřených hranicích, o tom, že by měla Evropa zajistit jaksi ochranu vnějších hranic. Na druhou stranu, a já vím, že to samozřejmě s tím nesouvisí, ale částečně ano, pokud Německo jaksi otevřelo svoji náruč naprosto dokořán, je tohle to věc, která jde proti smyslu toho, aby v zásadě ty migrační vlny ustaly?
Marek ŽENÍŠEK, místopředseda strany, místopředseda poslaneckého klubu /TOP 09/
Pochopitelně. Jsem také přesvědčen, že si to dnes německá vláda uvědomuje. Ty poslední kroky, jak můžeme vidět, vedou spíše k opačnému trendu. Německo si dnes uvědomuje, že bylo obrovskou chybou nastolení politiky otevřených dveří. Stejně tak naivní byla představa, že Evropa zvládne úplně všechno. Že jsme velmi silní a že čím více příjmeme migrantů, tím lépe. Že se utvrdíme v tom, jak jsme dobří a jak to zvládáme. To, že to bylo chybou, si dnes pod vlivem možná i kritiky uvnitř CDU směrem k Angele Merkelové, uvědomuje i sama německá vláda.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Ano. Pane Krekó, mě by zajímala ještě jedna věc opět z pohledu Maďarska, a to je určitá absence multikulturní společnosti nebo zkušenosti vůbec té multikultarity na východě, ve středu a na východě Evropy. Na druhou stranu mě by zajímal váš názor, je tohle to věc, která se dá východu Evropy vyčítat ten strach z té migrační vlny bez zkušenosti vůbec?
Péter KREKÓ, ředitel think-tanku Political Capital Institute
To je samozřejmě důležitá otázka a obecně si myslím, že ve střední a východní Evropě my tu máme situace, které jsou často protichůdné a já bych řekl, že je to taková platonická xenofobie. Je to xenofobie, ale přitom tu žádné uprchlíky nemáme. A je tu situace, která je všude po střední i východní Evropě, protože tyhle státy nejsou cílem, jsou to jenom tranzitní země pro tyto migranty, pro tyto uprchlíky. Uprchlíci tady chtějí jenom projít, ať už je to do Německa nebo do Spojeného království, kamkoli do západní Evropy. No ale na druhou stranu, když se podíváme na to, jak to vypadá ve Slovensku, v České republice, v Maďarsku, v Rumunsku a v dalších zemích, dokonce i v Polsku, tak ta antiimigrantská nálada je dokonce ještě silnější než na západě Evropy.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Pane Ženíšku, tady zazněla slova o platonické xenofobii nebo o teoretické xenofobii. Jak v této souvislosti vy osobně hodnotíte slova, které pronáší a pronesl třeba o víkendu prezident republiky?
Marek ŽENÍŠEK, místopředseda strany, místopředseda poslaneckého klubu /TOP 09/
Nikdo z nás si nemyslí, že všichni ti, kteří přicházejí do Evropy, jsou těmi, kteří nemají nárok na mezinárodní ochranu a že mezi nimi není nikdo, kdo by přicházel ze Sýrie, kde se dějí zvěrstva. Myslím si, že pan prezident sám nevěří, že by tomu tak bylo. Proto jeho slova vnímám jako něco, co má přispět k jeho dalšímu zvolení nebo podněcování antimigrační vlny v České republice. Z jeho strany je to velmi laciné gesto a podle mě tomu nevěří ani on sám.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Přesvědčivé volební vítězství polské pravice. K moci se vrací po 8 letech. Pane Ženíšku, řekněte mi, jakou roli podle vás v té celé věci, to znamená, že v těch celých polských volbách sehrála právě ta migrační politika?
Marek ŽENÍŠEK, místopředseda strany, místopředseda poslaneckého klubu /TOP 09/
Do určité míry určitě ano. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že předchozí vláda byla u moci 8 let. V demokraciích je vcelku běžné, že se po tak dlouhé době strany u moci vystřídají. To, že migrační krize byla do jisté míry hlavním tématem, je realitou.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Je to podle vás to téma, které nakonec přesvědčilo Poláky, aby volili tak, jak volili, nebo na druhou stranu v tom mohlo být i víc aspektů, například jako unavenost z vlády, která tam byla do té doby a podobně?
Marek ŽENÍŠEK, místopředseda strany, místopředseda poslaneckého klubu /TOP 09/
Oba dva faktory sehrály svoji roli. Když se spojily dohromady, nelze se divit výsledku, kterého Právo a spravedlnost v Polsku dosáhlo.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Zajímalo by mě ještě vaše hodnocení toho, co to bude znamenat pro Evropu. Chápete vy, že Evropa se nějakým způsobem bojí toho, co teď bude s Polskem dál, respektive jaké Polsko bude?
Marek ŽENÍŠEK, místopředseda strany, místopředseda poslaneckého klubu /TOP 09/
Lze očekávat, jaké Polsko bude. Právo a spravedlnost dalo zcela zřetelně najevo, jaký má vztah k Evropské unii. Hovořili o tom v kampani. Všichni víme, do jaké frakce v rámci Evropského parlamentu Právo a spravedlnost patří. V tuto chvíli je i Německu zřejmé, že ve východní Evropě ztrácí svého spojence, kterým Polsko bylo. Díky tomu spojenectví Polsko získalo například funkci předsedy Evropské rady. Teď to bude trochu jinak. To je ale zkrátka v demokraciích běžné. Strany se střídají u moci a nemyslím si, že by to mělo až tak zásadní dopad.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
No říkáte trochu jiné, ale jaké? Bude například Polsko větším soupeřem, nebo bude se snažit více vymezovat nebo bude třeba se přiklánět více k Velké Británii a podobně? Jak, jak to odhadujete?
Marek ŽENÍŠEK, místopředseda strany, místopředseda poslaneckého klubu /TOP 09/
Ta vazba na britské konzervativce je zřejmá. Dohromady spolu tvoří i frakci v Evropském parlamentu. Myslím si, že to bude velmi záviset na tom, jak se bude dařit nové vládě v Polsku naplňovat sliby pro domácí půdu. Pokud se jim to dařit nebude, tak se budou chtít daleko víc projevovat na evropské půdě, aby ukázali, že alespoň část těch předvolebních slibů plní.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Aby se vytvářela na té evropské půdě se vytvářela taková malá skupina Visegrád, která se vytvářela jako určitý, určitý spolek právě proti některým těm v minulých týdnech a měsících proti, řekněme, té bruselské politice. Víme, co se stalo s Polskem, víme, jakým způsobem se nakonec rozhodlo, kam se přiklonilo. Ta otázka moje míří tam, jestli předpokládáte, že Polsko se v tuto chvíli s novou vládou více přikloní zpátky k Visegrádu a bude se snažit nějakým způsobem formovat sílu tohoto spolku?
Marek ŽENÍŠEK, místopředseda strany, místopředseda poslaneckého klubu /TOP 09/
To se teprve ukáže. Už teď je zřejmé, že naše vláda bude mít v polské vládě daleko spolehlivějšího a odolnějšího partnera v otázce trvalého přerozdělování uprchlíků. V těch ostatních věcech si myslím, že se naše vláda s polskou stranou až tolik shodovat nebude. To však ukáže teprve čas.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Ještě by mě zajímal váš pohled na ekonomiku, jakým způsobem se to projeví ekonomicky v rámci Polska?
Marek ŽENÍŠEK, místopředseda strany, místopředseda poslaneckého klubu /TOP 09/
Můj odhad je takový, že v rámci předvolebních kampaně bylo slíbeno tolik, že dle mnohých ekonomických expertů to nová vláda nemůže splnit. Obávám se, že až přijde čas, kdy se jí to nebude všechno dařit naplnit, o to více bude chtít přesvědčit své voliče alespoň na evropské půdě. O tom, že plní slib rezervovanějšího postoje k Evropě. Že není tolik prointegrační a že tolik nesouhlasí s německou politikou v Evropě.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Pane Ženíšku, ten zásadní moment těch voleb je mimo jiné také to, že vypadla levice kompletně z těch, z těch výsledků, respektive nedostala se do Sejmu. Je to podle vás věc, která nějakým způsobem nebo jinak, co to znamená podle vás v zásadě pro Polsko a pro tamější politiku?
Marek ŽENÍŠEK, místopředseda strany, místopředseda poslaneckého klubu /TOP 09/
Levice jako taková má v Polsku problém už delší dobu. Éra Aleksandera Kwasniewského je dávno pryč. Pokud se podíváme na programy politických stran, tak velkou část toho levicového programu přijaly obě dvě další strany, ať už Právo a spravedlnost nebo v některých ohledech i Občanská platforma. Pro klasickou levici tam v tuto chvíli vlastně není prostor.
zdroj: Události, komentáře, 26. 10. 2015, ČT 24
