Tak flagrantní střet zájmů a zneužívání postavení vysokého státního úředníka, jaké předvádí Vratislav Mynář, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky, nemá v polistopadové historii obdoby. A Miloš Zeman tomu jen přihlíží.
Jak nedávno zveřejnil server iDnes, Mynář nemá bezpečnostní prověrku na stupeň tajné či přísně tajné. To ho vylučuje z možné účasti na jednání vlády, Bezpečností radě státu nebo na zasedáních Evropské unie a NATO. Přitom podle organizačního řádu Kanceláře prezidenta republiky (ten pochází z 30. května 2008) má právě Mynář „informovat prezidenta republiky o závažných politických, ekonomických, společenských a kulturních skutečnostech“. O některých se ale může dozvědět pouze zprostředkovaně, protože na některá zasedání prostě nemá přístup. Navíc podle organizačního řádu Mynář přímo řídí ředitele bezpečnostního odboru Kanceláře. Jak ho ale řídí, když by neměl znát žádné tajné informace například od zpravodajských služeb? Nebo je zná, přestože mu to předpisy zakazují? Pak by se jednalo o naprosté selhání nejenom celého aparátu Pražského hradu, ale samotného prezidenta Zemana.
Jenže podle Zemana to „zatím není podstatná otázka“. A kdy bude podstatná? Až se potvrdí, že kancléř Mynář dostává informace, ke kterým má zapovězen přístup? Zeman jako premiér kdysi podobně toleroval schůzky vedoucího týmu svých poradců bolševického aparátčíka Miroslava Šloufa se známým mafiánem Františkem Mrázkem. Když redaktoři MF DNES před prezidentskými volbami pustili Zemanovi záznam rozhovoru Šloufa a Mrázka, tak ten zkoprněl a pak svého letitého přítele opustil. Čeká to samé Mynáře?
Kancléř Vratislav Mynář také zneužívá svého postavení a v podstatě za státní peníze absolvuje předvolební kampaň za Zemanovce. U toho jeden z nejvyšších státních úředníků, který by měl být z logiky věci nadstranický, napadá své politické soupeře. Ani to Zemanovi nevadí, přestože to připomíná praktiky putinovského Ruska. Mynář porušuje prakticky vše, co k fungování slušné demokratické společnosti patří. Měl by proto na post kancléře ihned rezignovat.
idnes.cz-blog, 30. 9. 2013
