Ženíšek: Heger byl ten nejlepší šéf

Jaká panuje nyní atmosféra na ministerstvu?

Atmosféra je normální, do poslední chvíle se bude pracovat, jakoby se nic nedělo. Zaměstnanci samozřejmě čekali s napětím, kdo přijde po panu Hegerovi, jestli se budou měnit i nějací ředitelé atp. Většinou to vnímají jako velkou škodu, že Leoš Heger nezůstane do konce období. Jeho lidského způsobu vedení si všichni vážili.

Jaký byl pro vás uplynulý rok a půl?

Pro mě to bylo pracovně nejlepší období mého života. Leoš Heger je jenom jeden, je to výjimečný člověk. Nepotkal jsem ve vrcholné politice slušnějšího člověka. I když jsme leckdy měli i pře, hlavně o způsobu prosazování změn. Pan docent Heger chtěl vše řešit s větší pokorou a spíše kompromisně. Já jsem naopak někdy prosazoval razantnější postup. Ale přesto to byl jednoznačně nejlepší šéf, jakého jsem kdy měl.

Co budete dělat teď?

Těším se na léto. Chci se také věnovat více aktivitám v rámci TOP 09, kde jsem místopředsedou odpovědný za zahraniční vztahy a krajským předsedou naší organizace. A od září budu mít víc času na výuku na Západočeské univerzitě. Tam jsem si celou dobu držel malý úvazek, i když bylo náročné vše stíhat. Pro mě učení po celou dobu znamenalo hlavně udržení kontaktu s normálním světem. Právě ten totiž mnoho politiků ztrácí, člověk v tom prostředí snadno takříkajíc zblbne. Chybí hlavně zpětná vazba od lidí.

Jak se vám odchází z funkce?

Odcházím v klidu a v dobrém. Nedělá mi to problém, člověk musí být připravený na to, že na takové pozici může kdykoliv skončit. Sbaleno jsem měl za čtvrt hodiny, mám jen jednu krabici osobních věcí. Někteří náměstci zůstávají, ale v mém případě to není možné vzhledem k tomu, že jsem místopředsedou TOP 09. Mým nástupcem se stane zřejmě kolega, který působí nyní na pozici přímo pode mnou. Ministrem bude náměstek z Fakultní nemocnice Motol Martin Holcát, erudovaný člověk, který se vyzná v oboru. Takže nepředpokládám, že by se kormidlo otočilo jinam a věřím, že rozpracované exekutivní záležitosti budou dokončeny. Mrzí mě jen, že se zřejmě nepodaří dotáhnout do konce některé legislativní změny.

Které například?

Připravovali jsme například zákon, který měl změnit fakultní nemocnice na univerzitní. Tím by se vyřešil konečně problém dnešních dvojích úvazků lékařů, kteří léčí a zároveň učí. Nemocnice by se navíc odstátnily. Ministerstvo se totiž leckdy dostává do schizofrenní situace, když je zřizovatelem některých nemocnic a zároveň má být rozhodčím na celém hřišti zdravotnictví. Tento zákon už je ale zřejmě bohužel s naším odchodem u ledu. Námitky některých poslanců se vztahovaly hlavně k tomu, že by se stát zbavil vlivu na nemocnice. Například Fakultní nemocnice v Plzni má větší rozpočet než celé město, zadává i větší zakázky. Pro mnohé politiky je zřejmě nepředstavitelné, že by pozbyli vlivu na taková zařízení. Dále byl v přípravě zákon o cenách zdravotnických materiálů a zákon o zákazu kouření. Předpokládám, že se je pokusí pan docent Heger navrhnout jako poslanec.

Co bylo vaším největším úspěchem na ministerstvu?

Podařilo se změnit vedení VZP a systém se začal chovat jinak. Trvalo nám půl roku, než jsme to dostali na vládu, protože pan premiér pod tíhou tlaků z ODS tomu dlouho nebyl přístupný. Dalším úspěchem bylo zrušení některých kontroverzních zakázek ještě z minulého období. V tomhle směru se podařilo Hegerovi změnit opravdu hodně. Dost se toho povedlo i směrem k pacientovi. Vznikla řada nových norem, které stanoví, na co vše má pacient nárok. Změněn byl také celý úhradový systém.

Právě na ten si ale nejvíce stěžují krajské nemocnice. V čem je podle vás změna k lepšímu?

Dříve měly nemocnice smlouvy s pojišťovnami bez ohledu na obsazenost lůžek. Nový systém DRG zavádí naopak platbu za počet pacientů. Peněz je v systému pořád stejně, zhruba 220 miliard korun. Úhradová vyhláška jen říká, kolik co bude stát. Posílily se nyní menší krajské nemocnice a velká centra jako onkologické nebo kardiologické. Je to ale postupný proces, nejde rozdíly srovnat najednou. Nutné je především, aby spolu nemocnice začaly komunikovat a spolupracovat. Například nemůže být v každé nemocnici drahé vybavení jako je magnetická rezonance.

Podpořil jste také zrušení plicního oddělení v Klatovské nemocnici.

Ano, je to podle mě dobrá cesta k úsporám, která pacienta nijak nezatíží. Tomu je jedno, na jakém lůžku leží, jestli patří pod internu nebo plicní. Zdravotnický systém u nás je rozdrobený a drahý a peníze na to nebudou. Důležitá je proto také prevence, v Čechách se stavíme ke zdraví obecně hodně laxně. Navíc když se porovná finanční spoluúčast lidí na léčbě, dostávají Češi hned po Norsku nejlepší a nejlevnější zdravotní péči v Evropě.