Zastávám názor, že politici se mají chválit jako malé děti, když něco dobrého udělají. Zvláště jde-li o politiky, kterým se chvály v médiích příliš často nedostává. Třeba jim pochvala udělá radost. Pak možná onu dobrou věc zopakují nebo přidají nějakou další navíc.
Proto si dovolím upozornit na to, že některé části projevu Miroslava Kalouska na kongresu TOP 09 považuji za velice vydařené.
Upozorňuji například na tuto pasáž. "Musíme být připraveni na to, že ztížená sociální situace ve společnosti posílí poptávku po tzv. jednoduchých, tedy extremistických, tedy revolučně totalitních řešeních. Budou dvě. To jedno je trvale přítomné, je to řešení rovnostářské (staré heslo nerezaví): ,Každý podle svých možností, každému podle jeho potřeb.' To je politika, která z chudých neudělá bohaté, ale která do bídy uvrhne úplně všechny. Na opačné straně spektra (obsahově však na téměř stejném bodě, neboť spektrum není úsečka, ale kruh) bude viditelné "hnědnutí" politiky. Nacionalismus, xenofobie, antisemitismus, nesnášenlivost k imigrantům, kteří nám ,ujídají z talířů', to vše bude pro určitou část společnosti přitažlivým, a proto politicky relevantním tématem. V tomto případě bude mít TOP 09 jako moderní konzervativní strana odpovědnost o to větší, že tito novodobí ,náckové', ať už se budou institucionalizovat jakkoliv, si budou říkat ,konzervativci' a budou svou nahnědlou politiku prezentovat jako konzervativní."
A potom na tuto pasáž: "Jsem totiž přesvědčen, že hrozící model ,dvojrychlostní' Evropy je v přímé kontradikci se zájmy České republiky. Jeho důsledkem by záhy byly negativní dopady na jednotu vnitřního trhu a projevy protekcionismu, což by proexportní ekonomiku naší země poškozovalo zejména. Pokud by tento vývoj nebylo možné odvrátit a Evropa by se skutečně dvourychlostní stala, pak je přímo proti skutečným národním zájmům být mimo hlavní integrační proud Evropské unie. Nejsme Velká Británie, velký ostrov s širokými obchodními i finančními vazbami do celého světa. Nejsme Norsko s jeho plynem ani Švýcarsko s jeho bankami. Jsme Česká republika se svou nezměnitelnou geopolitickou i ekonomickou pozicí. Buďme si sebevědomě vědomi svých výhod, ale mějme také stále na paměti svá zranitelná místa. Mimo hlavní integrační proud EU se paradoxně staneme více závislými nikoliv na EU jako celku, kde můžeme spolurozhodovat, ale na některých jednotlivých zemích, kde žádné pravomoci nemáme. O to komplikovanější pak je fakt, že v tomto případě se jedná o země, s jejichž vlivem nemáme právě ty nejlepší historické zkušenosti."
Navíc Kalousek zřetelně vyzval k vážné a intenzivní debatě o českých národních zájmech a o naší úloze v Evropě.
Oproti tomu na kongresu ODS se nikdo tím, co se děje v Evropě, a hlavně tím, jaká má být v tom všem naše role, vůbec nezabýval. Strana si pouze odhlasovala, že chce mít o přijetí eura referendum (zdržel se jen jeden delegát). Anonymní zdroje zevnitř ODS pravily novinářům, že když TOP 09 přišla na kongresu s prezidentskou kandidaturou Karla Schwarzenberga, musela si ODS vymyslet "také něco". Tomu se říká státoprávní zodpovědnost.
Mohli by si v ODS všimnout, že i David Cameron prohlásil, že se nemají Evropské unii podrážet nohy nějakými referendy.
A to říká šéf toryů, tedy strany, která obvykle využívá ODS s jejím ideologickým nadšením jako užitečného idiota.
V kontrastu s Kalouskovým projevem stojí sjezdový projev Alexandra Vondry, který mimochodem pravil, že "tato krize je také a možná především výsledkem trvalé nesourodosti národních tradic, kultur a ekonomik v Evropě a na ně mnohdy naroubované, často falešné solidarity. A je také důsledkem života nad poměry a dlouhodobého porušování pravidel hry."
Dobře, mohli bychom polemizovat o tom, co je na světě trvalé a co ne. Ale budiž, je to názor. Pořád je to však jen názor na příčiny krize. Vondra nepřednesl ani slovo na téma, kde má Česká republika stát v rámci řešení krize a jaká má být její pozice v rámci dvourychlostní (z hlediska integrace) Evropy. Místo toho jsme se dozvěděli, že: "Máme-li plavbu v těchto bouřlivých vodách zvládnout, musíme být silní a soudržní, ale také střízliví i pokorní. Příští dva tři roky potřebujeme především stabilitu. Koncepty multikulturalismu jsou dnes k ničemu. Naopak slovo vlast se nesmí stát sprostým slovem, ale znovu hodnotou, za kterou stojí za to stát a třeba i trpět."
K témuž tématu doporučuji dva komentáře. První je z Hospodářských novin z pera Jiřího Leschtiny a druhý z pera Jana Lipolda na Aktuálně.cz.
Svět není černobílý, politici procházejí určitým vývojem a jako tací mohou pracovat na svém jistém vylepšení či zralosti a Kalouskovi je třeba přiznat, že začal přemýšlet a uvědomil si, o co nyní v Evropě jde.
Oproti tomu Alexandr Vondra byl při svém vstupu do ODS svého druhu "wordly man". Pobýval nějakou dobu ve světě, měl zkušenosti z diplomacie a uměl anglicky. Dnes ale přednese prázdný projev plný ideologických i jazykových klišé ("nalejme si čistého vína"), ve kterém si spokojeně pobrukuje na vlasteneckou notičku. Pokud tedy mluvíme o vývoji politiků, pak je zjevné, že na rozdíl od Kalouska nám Vondra (měřeno jeho veřejnými projevy) bohužel dosti upadá. Jeho rozhled a zájem o svět je ten tam.
A na závěr ještě dodatek ke krátké analýze, kterou jsem načal minulý týden. V důsledku krize eurozóny a integračního vývoje v Evropě je velmi pravděpodobné, že tradiční pravolevá dichotomie přestane hrát v české politice přechodně klíčovou roli. Politika se začne dělit především na ty, kteří chtějí zůstat v evropském integračním jádru (i když třeba nějakou dobu bez eura), a na ty, kteří si přejí vystoupení z hlavního evropského integračního proudu.
ODS se zjevně rozhodla k tomu druhému, a hlásí se tedy k benešovské politice mostu mezi Východem a Západem. V takovém případě je nesmysl, aby TOP 09 soupeřila s ODS o to, kdo je pravicovější, ale aby reprezentovala proevropské pravicové a středové voliče. To ji logicky a chtě nechtě stále více požene ke spolupráci se sociální demokracií. Až se krize v Evropě přežene a budou dokončeny integrační změny, pak se zase česká politika může vrátit k tradiční pravolevé polarizaci a hádat se o tom, jestli mají platit daně hlavně bohatí, nebo hlavně chudí apod.
blog.ihned.cz, 25. 10. 2011
