Všichni pacienti zaplatí stovku, bez výjimky
Rozhovor s ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem
* Proč jste ustoupil?
Původně jsme chtěli, aby poplatky byly sociálně citlivé. Jenže každá výjimka v systému je velmi složitá. Nedá se udělat to, co jsem si představoval na začátku – že by se platilo určité procento ze mzdy.
* Jak tedy vyřešíte situace, kdy pacient na poplatek nemá?
Snažíme se s ministerstvem práce a sociálních věcí najít způsob, jak ten systém upravit. Už teď je zakotveno – a to zůstane – že lidé v takzvaném institutu hmotné nouze platit nemusí.
* Poplatek za návštěvu specialisty bez doporučení praktika byl navržen na 200 korun, nedávno jste řekl, že to bude 90 korun. Kolik to tedy bude?
Tento poplatek mám rozpracovaný ještě méně než ten za hospitalizaci. Dostal jsem novinářský dotaz, jestli by to mohlo být 90 korun místo 200, a odpověděl jsem, že si to „dovedu představit“. Není v tom žádná hlubokomyslná strategie. Bude to někde mezi devadesáti a dvěma sty korunami. Důležitý je také způsob, jak se bude vybírat. Představuji si, že pacient zaplatí při vstupu, ne při každé návštěvě. Poplatek by ho měl především upozornit, že vstupuje do sféry, která je medicínsky náročnější, a protože si ji vybírá sám dobrovolně, zaplatí za to určitou „daň“ celému systému. Pro akutní případy budou samozřejmě výjimky.
* Příští rok bude ve zdravotnictví nejtěžší, schodek ve výběru pojistného se zvýší až na 15 miliard. Mají pacienti počítat s vyšší spoluúčastí?
Spoluúčast je už teď markantní u léků, kde s tím nejde příliš hýbat. Ale to ani jinde. Například na poplatcích za hospitalizaci se dnes vybere asi miliarda a půl. Když poplatek zvýšíme, přinese to odhadem necelou miliardu. I když jeden poplatek razantně zvýšíme, do celkové výše schodku máme ještě hodně daleko.
* To by se musela na poplatcích přidat jedna nula a nevybírat v nemocnici sto, ale tisíc korun...
Přesně tak a to není správná cesta.
* Kdy začnou platit zákony, které mění poplatky a určují standardy?
Do konce roku chceme předložit několik legislativních změn, které přinesou drobnější úpravy. Do tohoto balíku bychom rádi dali hospitalizační poplatky a vymezili obecné podmínky, jak vytvořit úhradové standardy – tedy obecně určit, co platí pojišťovna a co ne. V tom by se pak dalo pokračovat dál a postupně budovat systém připlácení.
Mf Dnes, 4. 9. 2010, Rubrika: Z domova, Strana: 5