Voda už nehučí a bory přestávají šumět. Kde domov můj?
Nádherné letní počasí posledních dnů, které v mnohých z nás vyvolalo neodolatelnou touhu vzít si dovolenou, znovu upozornilo na tragický nedostatek vody v naší krajině. Možná si někteří z vás našli chvíli a šli se podívat do lesa. Známe to. Co kdyby. Májovky už rostou. Možná sem tam nějaký klouzek a třeba se zadaří a po dešti se pod dubem objeví pravák.
Takto vnímá les většina lidí. Prostor pro relaxaci a odpočinek, místo, kde se nadýcháme čerstvého vzduchu. Ale v posledních letech si všímáme i toho, jak naše lesy umírají. Prožíváme největší kůrovcovou kalamitu za poslední staletí. A zdaleka jí není konec, kůrovec neřekl poslední slovo. Letošní rok za sebou nechá další holiny. Jednodruhové porosty, ony vysoké smrkové lesy s měkkým mechem a překrásnými průhledy mezi stromy, mizí rychlostí řetězu motorové pily. Zůstanou pláně plné pařezů a hromady klád podél cest.
Ale kůrovec není jediný, kdo ohrožuje lesy. Zjevná změna klimatu se projevuje už i jinak, nejen jako ideální prostředí pro vývoj kůrovce. Po celé republice usychají borovice. Ve středních Čechách je situace takřka kritická. V Polabí jsou v ohrožení takřka veškeré borové porosty.
Vodu hučet na lučinách už dnes neuslyšíte a pomalu přestávají i bory šumět na skalách. Co se to děje s naší zemí?
Les je tak mimořádně důležitou součástí našeho životního prostředí, že jej musíme chránit za každou cenu. Ta cena, kterou bychom totiž jinak zaplatili, je vysoká. Naše země by se proměnila ve step, z níž by nebyl žádný užitek, a nebyla by snad ani vhodná k životu.
Proto je nejvyšší čas, skoro už pozdě, chránit les takovým zákonem, který má smysl. Stávající zákon je dávno nefunkční a naprosto neodpovídá současné situaci. Zákon musí zajistit budoucnost lesů jako nutné součásti naší kulturní krajiny, ale na druhou stranu musí také respektovat práva jeho vlastníků.
Les je totiž nejen místo relaxace a oblíbeného houbaření, ale také hospodářská entita. Les živí spoustu lidí, zajišťuje materiál pro stavebnictví, průmysl, dřevo je čím dál oblíbenější přírodní, ekologický materiál. Když vidíte na kraji lesa hromadu kulatiny, skrývají se za ní nové krovy domů, nábytek, papír… a také odpracované hodiny lidí, neboli jejich obživa a obživa jejich rodin. Není proto možné zakázat v lese hospodařit, omezit práva vlastníka jen na dobrý pocit, že má les. Právě naopak.
Stát musí považovat lesy za klíčové odvětví, které by měl omezovat jen takovým způsobem, aby dál mohlo plnit svou hospodářskou funkci, ale současně aby je ochránil před nevhodným a z dlouhodobého hlediska nebezpečným rádoby-hospodařením některých vlastníků. Stát samotný nevyjímaje.
Pro politika je však téma lesa nevděčné. Les není chodník, který rozkopete, položíte kanalizaci a zase hezky zadláždíte. Les není změna v daních, kterou pocítíte nejpozději v březnu příštího roku, až budete podávat daňové přiznání. Les roste víc než tři lidské generace. Takže když politik dnes něco rozhodne a prosadí, výsledky nevidí dřív než za nějakých dvacet let. A skutečný efekt neuvidí pravděpodobně vůbec, možná jej uvidí jeho děti. Ale to je pro rychlou politickou kariéru poněkud nepraktické.
Přesto, nebo právě proto, musíme jako odpovědní politici zasáhnout co nejrychleji a v maximálním politickém konsensu. Proto jsme v TOP 09 vytvořili společně s Asociací soukromých zemědělců odbornou pracovní skupinu, ke které se připojila i Pirátská strana, abychom na odborných základech mohli učinit potřebné legislativní kroky. Vyzvali jsme k podpoře našich cílů všechny politiky, protože naši vnuci se nebudou ptát na politické žabomyší války, ale na to, proč jsme nic neudělali, když byl ještě čas. Tak vznikl pozměňovací návrh k návrhu vládnímu, návrh, který zohledňuje důležité vědecké poznatky.
Chceme zavázat vlastníky k tomu, aby pěstovali ekologicky a klimaticky vhodné dřeviny, aby při zalesňování měli dost času na výsadbu různých dřevin. Chceme, aby v lesích nebyly stromy jednoho věku, nýbrž zcela přirozeně různého stáří. Chceme, aby myslivci mohli redukovat přemnoženou zvěř, která novou výsadbu ničí. Chceme, aby stát považoval les za tak mimořádně důležitou součást našeho prostředí, aby nadále podržel lesy ve svém vlastnictví a pod kontrolou. Pokud jsou v Parlamentu zodpovědní politici, k našemu návrhu se připojí.
Nechceme nic složitého. Chceme, aby si na ty houby došly ještě vaše děti s vnoučaty.
Zdroj: Forum24.cz