Velmi dobré vědecké výsledky se ne vždy zhodnocují v praxi, říká Langšádlová. Peníze na vědu chce udržet

Vyplynulo z toho jednání vládní rady pro strategické investice něco i pro váš resort?

V tuto chvíli ne, protože to bylo první zasedání tohoto výboru a byly tam zařazeny dva body. Jeden se týkal dopravní infrastruktury a druhý se týkal lidských zdrojů na našem trhu práce.

Takže tentokrát to nebylo předmětem jednání. Ale jsem moc ráda, že tento výbor se bude zase zabývat i vědou výzkumem. Mám připravený projekt, který by se zabýval podporou zejména nových technologiích jako je umělá inteligence, kvantum, polovodiče nebo biotechnologie.

Vládní rada pro výzkum, vývoj a inovace navrhla navýšení rozpočtu na vědu na 0,6 % HDP, což vzala koncem června vláda na vědomí. Pracovní návrh ministerstva financí ale počítá se snížením na 0,45 % HDP, tedy asi o 12 miliard méně. Co z toho platí?

Vedeme jednání s ministrem financí i s panem premiérem. Jsem velmi ráda, že vláda akceptovala můj návrh, aby tato jednání a celkový rámec a objem prostředků na vědu byl ještě vyjednán mezi ministrem financí a předsedou vlády.

Je tam současně přijata podmínka, že ten nový aktualizovaný finanční rámec pro typ výdajů pro výzkum, vývoj a inovace musí reflektovat priority definované v programovém prohlášení vlády a umožňovat další rozvoj v této oblasti. Jsem ráda, že toto kolegové akceptovali, včetně pana ministra financí.

To znamená, že spíš se to přiklání k tomu k té hodnotě 0,6 než hodnotě, kterou navrhuje ministerstvo financí 0,45?

Přesná hodnota bude právě ještě vyjednána. Je potřeba zdůraznit, že naše vláda průběžně zvyšovala nominálně objem prostředků, v prvním roce o 700 milionů korun, v tom dalším o více jak 800 milionů korun.

Ale samozřejmě ta nominální částka nám, nezajišťuje objem prostředků, který je v tuto chvíli potřeba, a to i s ohledem na poměrně velkou inflace, která byla v uplynulém období.

Proto si myslím, že se máme vrátit k tomu, abychom dosahovali těch cílů v poměru k HDP. Ale kromě samotné částky je vždy důležité i to, na co ty částky jsou investovány. Pro mě jsou to tři priority.

Prvně je to otázka podpory excelence. Společně s ministerstvem a školství připravujeme projekt podpory excelence na vysokých školách a Akademie věd.

Druhá oblast se týká podpory lidí, protože lidé jsou to nejcennější, ale nakonec jde také o podporu transferu, jelikož u nás se i velmi dobré vědecké výsledky ne vždycky transferují, zhodnocují v praktickém využití. A to je jeden z cílů, kterého bych chtěla dosáhnout.

Další zdroje financí

Co byste udělala, pokud by ministerstvo financí opravdu snížilo rozpočet vašemu rezortu? Je to pro vás natolik důležité, že byste třeba byla ochotná v takovém případě se vzdát funkce ministryně?

Samozřejmě i tato alternativa je vždycky stole. Ještě ale budeme jednat i o tom, jakým způsobem zapojíme prostředky z národního plánu obnovy, kde jsou také některé výdaje na vědu a výzkum, které, které de facto pokrývají ty náklady.

Věřím, že se mi podaří dosáhnout vyšší částky, než navrhuje ministerstvo financí. Jaká ta částka bude a kde jsou ty možnosti, tak o tom budeme jednat.

A kde by se daly ty peníze snížit? Nejde jenom o ten příští rok, ale také o ten letošní, kdy ministr Stanjura (ODS) chce ušetřit celkově nějakých 15 až 20 miliard korun. Dotkne se to i vědy?

Nepředpokládám, protože tam ty objemy prostředků jsou zajištěny ve dvou proudech. Je to institucionální podpora do jednotlivých místních organizací a ty prostředky už byly vyplaceny. A pak se jedná o účelovou podporu, jednotlivé soutěže, kde většinou už je to za závazkováno.

Ale z dlouhodobého hlediska je otázka, jestli právě největší firmy mají dostávat dotaci, tu účelovou podporu. Jsem zastáncem toho, že máme posilovat spíš nepřímou podporu, daňové nástroje, které máme v naší legislativě a nejsou teď plně využívány.