Přetrvávající nedostatek léků je spolu s klesající dostupností primární péče největším problémem českého zdravotnictví, řekl v podcastu Novinek PoliTalk ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Přiznal, že problémem je přístup některých farmaceutických firem. Byl jím tak pobouřený, že prozradil i jméno farmaceutické firmy, kvůli které je v Česku nedostatek penicilinu.
„Evropská unie a jednotlivé země totálně podcenily systém, v němž ‚farmafirmy‘ rozhodují, kolik léků pro koho vyrobí,“ uvedl Válek a dodal, že se léky neobjednávají, ale aktuálně firmy stanovují rozsah výroby na další rok.
Ukázal to na případu penicilinu, kde jeho výrobce, který postupně ovládl trh, špatně odhadl poptávku.
„V České republice máme penicilin od dvou firem, jedna je švýcarská s výrobním závodem v Rakousku, která postupně srážela cenu, takže v podstatě ovládla trh. Řekněme, že 85 až 90 procent trhu mají oni,“ popsal situaci Válek.
„Druhá firma je s výrobním závodem na Slovensku, a ta byla postupně z trhu tímto gigantem vytlačena. Všechno jakž takž fungovalo, ale ta velká firma naplánovala dodávky na český trh tak, že byly vyčerpány během pár týdnů,“ doplnil.
Ministr popsal, jak zoufalá situace byla. „S tou firmou jsme nebyli schopni se domluvit, my na ni opravdu tlačili, pozvali jsme si šéfa firmy, jeli jsme tam. Ale odmítli se s námi bavit. Řekli: ‚Toto jsme pro vás vyrobili, víc vám nevyrobíme. Až na podzim,“ uvedl Válek.
„Extrémně nepříjemná situace je pro spoustu rodičů, kteří dostanou recept a je na něm napsaný V-penicilin. Ten totiž není k mání, protože nám firma Sandoz odmítá lék dodat. Není a nic se s tím nedá dělat,“ dodal.
Válek uvedl, jak se nakonec situace s penicilinem řeší. „Šli jsme za českým výrobcem, garantovali jsme mu, že od něj léky odebereme za cenu, za kterou je schopen ty léky vyrobit,“ uvedl.
„Byl jsem si vědom toho, že na mne může být podáno od Sandozu trestní oznámení, ale chci, aby pacienti měli léky. Domluvili jsme se s tím výrobcem, že když sežene aktivní látku, vyřešíme s ním, aby se na podzim tato situace nemohla opakovat,“ podotkl Válek.
„To je ale další problém, aktivní látky se vyrábějí jen ve čtyřech zemích v Asii, 50 procent v Číně a 30 procent v Indii,“ doplnil.
Válek si stěžoval, že farmaceutické firmy přerostly všem přes hlavu.
„Není žádný způsob, jak by jakýkoli stát donutil nadnárodní koncern, aby něco vyrobil, když firma řekne, že nemá aktivní látky, nemá lék z čeho vyrobit nebo teď vyrábí pro jinou zemi, a ne pro vás,“ zlobí se Válek.
Ví, že firmy neodhadly, kolik antibiotik bude nyní potřeba.
„Bavíme se o výpadcích z druhého pololetí loňského roku a v letošním roce. Výrobce plánoval výrobu na druhou polovinu roku 2022 začátkem druhé poloviny roku 2021, to tady ale řádil covid, všechno bylo zavřené. Nehájím ty firmy, plánovaly jen výrobu v době, kdy vrcholila pandemie covidu,“ objasnil Válek.
Výhrady však má k jiné praxi farmaceutických firem. „Co mně vadí, není to, že to špatně odhadli, ale že je žádná země nedokázala donutit, aby měli nějakou zásobu na měsíc, na dva. Když udělali špatný odhad, mohli z té zásoby, než doženou výrobu, léky dodávat. Ty firmy však mají nulové skladové zásoby,“ dodal.
Válek sice chápe, že se i farmaceutické společnosti snaží zboží hned expedovat, ale ne v tomto konkrétním případě.
„Skladové zásoby se mají minimalizovat, ale ne když jde o život, a to v případě absence léků jde. Může to být uskladněné u pojišťoven, ale ty by musely mít zásoby všech léků, protože výpadky má v současné v Evropě 1500 preparátů,“ uvedl ministr.
Ministr vysvětlil, že výpadky léků nejsou nic nového, sám ještě jako lékař musel jezdit pro baryum do Vídně a vozit jej přes hranici.
„Na výpadky léků upozorňuje lékárnická komora už od roku 2010, ale teď jsou ty výpadky velmi brutální, protože ohrožují dětí. Jde o léky, u kterých se čeká, že budou běžně k dispozici,“ přiznal.
Válek uvedl, že jde o tzv. „generické léky“, které nemají ochranu žádným patentem.
„Mohou je vyrábět jakékoli firmy. V tom je kámen úrazu; my politici jsme se soustředili na vzácné, centrové léky. Zaměřovali jsme se na vzácná onemocnění a léky na ně a brali jsme za samozřejmě, že ty běžné léky vždycky někdo vyrobí,“ podotkl.
„Na běžných lécích postupně klesal zisk firem a velké firmy je postupně přestaly vyrábět a soustředily se na vývoj nových a nových molekul vzácných léků. Nikdo si totiž neuvědomil, že někdy bude problém s kapkami do nosu nebo s Nurofenem, který ještě před půl rokem v televizi inzerovali,“ dodal Válek.
Válek proto prosazuje zákon, aby farmaceutické firmy musely mít zásoby léků na dva měsíce. Přiznává, že schválení tohoto zákona trvá.
„Je to bohužel tak komplikovaná legislativa, že ji píšeme tři čtvrtě roku. Bude hotová tak, aby šla v červnu do Sněmovny. Pak budeme žádat o zrychlené projednání ve zkráceném režimu, aby už na podzim platila,“ uvedl.
Podle Válka ji rychleji prosadit nešlo, protože i kdyby se to povedlo, tak by stejně problém neřešila.
„I kdybych legislativu o tvrdých povinnostech pro výrobce léků nachystal, aby ji parlament schválil už před podzimem, tak výrobci stejně léky neměli,“ dodal Válek.
„My teď komunikujeme už půl roku s výrobci. Chystáme se na podzim příštího roku, kdy evropská pediatrická komise varuje, že situace s nedostatkem léků může být velmi zlá,“ obává se Válek.
„Taky vidíte tu smršť, co se proti mně spouští. Všichni ti, co jsou na výplatních páskách farmaprůmyslu, na mne útočí ze všech stran. Mně je to jedno, my jako ministerstvo a já jako Válek uděláme vše, aby tento zákon platil a od podzimu budou mít farmafirmy povinnost mít zásoby,“ varuje.
„Ať se na to připraví. Nebudou nám vykládat: ‚My jsme to nějak naplánovali.‘ Současně diskutujeme s ostatními ministry evropských zemí, aby se takto postupovalo v Německu a dalších velkých zemích, aby nám farmafirmy nemohly vyklouznout,“ doplnil Válek.
Válek totiž přiznal, že ne všechny firmy jednají stejně.
„Byť je spousta slušných a korektních firem, které nám pomohly. Ale některé byly velmi neslušné. Já jsem je jmenoval na našem jednání ve Stockholmu. Chceme být extrémně korektní k farmaprůmyslu, který vnímá jako svoji odpovědnost, že pacienti v Evropě v ČR budou léky mít,“ zdůrazňuje.
„Jsem ale připraven být extrémně tvrdý k těm, co říkají: ‚Nás to nezajímá, to není náš problém, to není naše práce,‘“ doplnil s tím, že pro tvrdý postup našel podporu ministrů zdravotnictví dalších evropských zemí.
„Děláme obrovské množství kroků, které nejsou vidět, ale jejich výsledkem je, že v České republice žádný pacient nezemřel proto, že by nebyl nějaký lék, a to se nedá říci o všech zemích Evropy,“ podotkl Válek
Podle ministra se totiž nestalo, že by u nás člověk, který potřeboval onkologický preparát nebo lék na diabetes, lék nedostal.
Připomněl, že se už loni podařilo ve zrychleném projednávání schválit legislativu, která umožňuje nakoupit léky, jsou-li na trhu, a schválit jejich úhradu ze státního rozpočtu.
„Takto jsme nakoupili 140 tisíc antibiotik. Kdybych loni tuto legislativu nenachystal a neprošla Sněmovnou, chybělo by nám 140 tisíc balení antibiotik,“ dodal s tím, že dál jedná o dovozu antibiotik z Jižní Koreje nebo Spojených arabských emirátů.
Velkým problémem podle něj je, že se při vydávání e-receptu neobjevuje informace o dostupnosti. „Kdyby to vyskočilo, zjednodušilo by se to, ale musíme to dostat do zákona,“ doplnil s tím, že se stejně tak neukazuje, kde se lék zrovna nachází, aby tam bylo možné pacienta poslat.
Válek také přiznal nebezpečí výpadku dodávek antabusu. „To je problém, antabus má jednoho výrobce, nemá alternativu a je možné, že výrobce nebude schopen vyrábět antabus, protože nemá účinnou látku.
„Ta situace se týká celé Evropy. Situaci řešíme, do jednání s firmou vstoupilo více států,“ upřesnil.
Přiznává, že je u nás alkoholismus velkým problémem a léčba závislých je tak velmi drahá.
„Peněz na léčbu alkoholiků jde obrovské množství; je to řada transplantací jater, je to léčba hepatocelulárního karcinomu, což je komplikace z nadměrné konzumace alkoholu, je to otázka portální hypertenze, přetlaku v játrech,“ dodal Válek.
Je přesvědčen, že je nutné především investovat do prevence, aby se z člověka alkoholik nestal. „Ve chvíli, kdy je člověk závislý na alkoholu, má jedinou možnost – totálně přestat užívat alkohol, absolutně abstinovat, nemůže si něco sem tam dát,“ zdůraznil.
Válek zmínil, že je potřeba probírat moderní způsoby léčby, podpořit výzkum závislostí a příčiny závislostí, soustředit se na skupiny, které mají větší riziko závislostí, bavit se o tom, jestli jsou závislosti sdružené, to znamená, že když člověk přestane s jednou návykovou látkou, neotevře dveře pro jinou, složitěji léčitelnou.
„Dokud tu budou látky, na kterých je závislost, budou tu lidé, kteří s nimi budou experimentovat a budou na nich mít závislost. Největší efekt má prevence,“ dodal.
Válek souhlasil, že ve chvíli, kdy se závislí chtějí léčit, musí pro ně být pro ně léčba přístupná okamžitě.
„Musí být otevřená pro jakéhokoli pacienta s jakoukoli jinou nemocí. A to je zase o dostupnosti. Druhým problémem českého zdravotnictví je podle Válka právě klesající dostupnost primární péče.
Dalším problémem je přibývající počet seniorů. „Soustředili jsme se na reformu psychiatrické péče, na onkologický program, ale nějak jsme zapomněli, že populace stárne a máme stále více a více seniorů,“ podotkl Válek.
Proto se snaží získat na reformu geriatrické péče 3,3 miliardy korun z peněz EU. Válek také chce, aby se propojila sociální a zdravotní péče, aby k seniorům nemusela chodit vedle asistentky i sestra, protože asistentky nemohou podávat léky.
„Pacienta nezajímá, jestli mu dá péči ten nebo onen, ale chce péči, která je dílem sociální a dílem zdravotní, a očekává od systému, že mu tu péči nabídne. Dokonce je ochoten si za to připlácet, ale systém mu to nemůže nabídnout. To chci změnit v systému úhrad,“ doplnil.
Podle něj je nutné, aby péče na pomezí sociální a zdravotní byla jen v gesci ministerstva zdravotnictví.
Na otázku, jaké poučení přinesl covid, ministr uvedl, že i když nehoří, musíme být připraveni na požár.
„To nás pandemie naučila. Musíme být nachystaní na mimořádné události, celoevropsky, celosvětově i v jednotlivých státech. Česká republika se poučila, že koordinace a komunikace úplně nefungovala. I když na hygienách makali, tak to efekt nemělo, proto chceme spojit hygieny a Státní zdravotní ústav a vytvořit to, co měli Němci, obdobu Kochova institutu,“ vysvětlil Válek.
„Pandemie nás naučila, že rychlé střídání ministrů zdravotnictví není řešení, že téměř vždycky mají pravdu lékaři a skoro nikdy politici. Ti mají naslouchat,“ dodal.
„(Adam) Vojtěch to nedělal špatně, ale pak ho odvolali. Pak přišel (Jan) Blatný se PSEM, a to byl možná dobrý nápad, ale chtělo by to další čtyři měsíce. Ty země, kde politická reprezentace to nevydržela a střídaly cesty, dopadly nejhůř,“ připomněl Válek.
„Restrikce nebyly optimální řešení, některé byly úplný nesmysl – jako zavírání škol nebo zavírání okresů. Některé měly smysl, ale bylo potřeba je udělat razantně, plošně a krátkodobě, a ne dávat výjimky kadeřníkům,“ podotkl.
„Finálně se ukázalo, že země, kde to vlády ustály a držely se zvolené cesty, tak nedopadly špatně. Když se to nedaří měsíc udržet, tak se musí vydržet. Některé věci mají plody po delší době. Když je inkubační doba tři týdny, nemůžeme čekat výsledky za 14 dní,“ doplnil.
„Pro mě je ale největší poučení, že když EU opravdu dobře spolupracuje, tak se dá strašně rychle sehnat velmi kvalitní lék za velmi nízkou cenu. Viz vakcína proti covidu. Získali jsme vakcínu, která nás stojí 400 korun. Stejná vakcína v zemích, které se nepřipojily, stojí pětkrát víc,“ zdůraznil.
Ministr ještě uvedl, že se za našeho předsednictví EU podařilo rozložit objednávku vakcín pro ČR až do roku 2026, aby měli čeští pacienti jistotu, že vždy dostanou poslední typ vakcíny, který bude plně hrazený. „Ušetřili jsme dvě miliardy a neplatíme nic za likvidaci,“ dodal.
zdroj: novinky.cz, 16.5.2023
