Válek: Nechápu, proč Blatný vůbec na pozici ministra kývl. Teď jde o víc než o volby

Pane poslanče, jste spokojen s tím, jak se vyvíjí aktuální epidemická situace?

Nejsem spokojen. Ve všech měřitelných parametrech jsme nejhorší, máme zahlcené JIPky a vzhledem k tomu, že teď zrovna jsem v nemocnici, tak vidím, jak reálně ta situace vypadá. Je to děsivé. Měl jsem před 14 dny o víkendu službu – 11 lidí s těžkým postižením plic, embolií, mladí lidé.

Do této situace se to nemělo dostat. Tím, že jsem poslanec, tak to vidím i z té druhé strany. Neexistuje žádná strategie – ani krátkodobá, ani dlouhodobá. A do této situace bychom se nedostali, pokud by vláda měla nějaký plán. Téměř každá země a její vláda má nějaký plán. A pak jsou tu země jako Ukrajina, Bělorusko a bohužel i Česká republika, které nemají žádný.

Z vašeho pohledu se tedy utápíme v nějaké formě velmi krátkodobého plánování?

Reagujeme jen na aktuální situaci. Víme, že se zhoršuje, sledujeme zaplňování nemocnic, máme signály z různých regionů a přesto vláda není schopna zavést opatření, kterými by to vyřešila.Teprve až když křičí lékaři a opoziční poslanci, tak se rozhoupe k nějakému řešení. A když se vlády zeptáme, k čemu konkrétní opatření povedou, odpoví „uvidíme“.

Můžete uvést nějaký případ, u kterého vláda nemá žádný plán?

Už půl roku mě trápí odpověď na otázku: Kdy nastane den D a situace bude stejná, jako u nás byla před rokem v únoru. Bude to tehdy, až budeme mít naočkovaných 70 procent obyvatel? Nebude to nikdy? Nebo to bude tehdy, až 70 procent lidí bude mít protilátky? Protože není podstatné, kolik lidí je naočkovaných, ale kolik lidí má protilátky. Řada lidí, která prodělala covid, jich má vysokou hladinu.

Jenže vláda o tomto ani nepřemýšlí, protože říká – „to bude někdy“. Ale to nebude „někdy“. To bude možná už v srpnu, proto by měla mít spuštěno měření, aby zjistila, kolik lidí tyto protilátky má, protože se může stát, že zjistíme, že 10 procent lidí protilátky má, a tím pádem jich nemusíme naočkovat 70 procent, ale jen 60.

A tohle je to, co bych čekal od vlády. Že semkne všechny odborníky a ne že jednou sáhne po Maďarovi, pak je to nepřítel, pak po Hajdúchovi, je to nepřítel, pak po Prymulovi, je to nepřítel. Teď je kamarád Smejkal, nebo iniciativa Sníh, ale žádná z těch skupin nejsou spasitelé s patentem na rozum. Je potřeba najít shodu všech odborníků.

Teprve v té chvíli do toho vstoupí ekonomové, kteří vznesou požadavky, aby stát fungoval, a politici, kteří to přednesou lidem. My opozice jsme nabídli, že pokud dá vláda dohromady skupinu epidemiologů, ekonomů a psychologů a předloží upozornění, na kterém je shoda ne jednoho z nich, ale jejich doporučení, tak jsme ochotni vystoupit a říct – „je to nepopulární, asi se objeví skupina, která nás nebude volit, ale tady jde o víc než o volby“.
Ani tuto nabídku nebyli ochotni akceptovat. Z toho důvodu jsem v lehké depresi a obávám se, že neexistuje žádný plán.

Vy se s Anticovid týmem snažíte nějaké plány nabízet.

S Anticovidem jsme se tak rozhodli, že vezmeme v úvahu, co je aktuálně v Rakousku, v Izraeli, Německu, Anglii a uděláme tabulku pro Českou republiku. Vytvořili jsme clustery, podle kterých by se měly uvolňovat jednotlivé provozy a jednotlivé služby.

V pondělí to Anticovid tým bude konzultovat s docentem Maďarem, Hajdúchem a profesorem Balíkem. Všichni se připojí, byť mají na věc každý trochu jiné názory, které pak zapracujeme a tabulku pak projedná rada České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyněho, která sdružuje všechny odborné společnosti. V Česku není vyšší odborná síla.

Reflektuje vláda alespoň nějak činnost Anticovid týmu?

Zatím ne, ale reflektují nás už odborníci vlády. Několikrát jsme se spojili s profesorem Helem, který je partnerem docenta Smejkala, který je součástí iniciativy Sníh. Tato jediná odborná skupina, se zdá, je skupinou, jejímuž hlasu v současnosti naslouchá pan premiér. Je to vynikající parta, která je ochotná se o tom s námi bavit, připomínkovat. Znova opakuji – chtěl bych, aby do toho byli vtaženi všichni. Teď jde o životy.

Podle toho, co jste mi řekl, je důvěra opozice ve vládu v úplném rozkladu. Vyřešilo by něco hlasování o nedůvěře vládě, kromě toho, že by Andrej Babiš dovládl bez důvěry většiny?

Pokud bychom měli použitelného prezidenta, tak asi ano. Ale to by musel být prezident, kterému jde o národ, o občany a ne dostat sem něco z Ruska. Odvolání vlády by bylo řešení, pokud by prezident byl připraven udělat vládu odborníků, ale to je nereálné. Nepřijde mi úplně šťastné, když říká, kdo by měl být odvolán. Problémem je premiér, který do věcí zasahuje a vnáší do řady kroků chaos.

My můžeme jen začít suplovat činnost vlády, což ale nejde, protože nemáme ministerstva a aparát, to je vyloučeno. Můžeme alespoň nastartovat tu debatu. Například když jsme zveřejnili tabulku a vy novináři jste ji zveřejnili, tak se hned objevil ministr Blatný, že taky něco chystá.

Přejděme k očkování. Očkujeme stále příliš pomalu. Proč tomu tak je? Máme nedostatek vakcín, popřípadě vázne distribuce?

Celá strategie musí být postavená na tom, že většina vakcín bude od firmy Pfizer. Dopředu tedy víme, jak má být skladována, jak se ředí. Tím pádem bychom to měli nastavit. Ministerstvo zdravotnictví drží mantru, že Pfizer nejde očkovat u obvoďáků. Pokud si to myslí, tak bych čekal, že ta centra budou připravena. Teď víme, kolik musíme naočkovat lidí a kolik přijde vakcín. Může jich přijít míň, ale musíme být připraveni na to, co máme objednané. Musíme mít promyšleno, jak z krajů, kde je očkovací kapacita větší, dostaneme lidi do krajů, kde je menší.

Problém není, že máme málo vakcín, problém je v tom, proč jsme si objednali tu strukturu, v jaké jsme si ji objednali, zda ty vakcíny fakt někde neleží a jsou fakt okamžitě využité. Není totiž důvod je nějak rezervovat, když každý následující měsíc dostaneme dvakrát tolik dávek než tento a navíc se registrují noví výrobci. Spíš jich bude nadbytek a bude tlak na jejich vyočkování.

Ten problém je, jak plánujeme od dubna naočkovat 100 tisíc lidí denně, jejichž počet bude narůstat, a samozřejmě, jakým způsobem umožnit, aby se v nějaké logice registrovali a jak přesvědčit 60-70 procent populace, aby se nechala očkovat.

V této souvislosti se nabízí otázka, jakou roli na těchto chybách sehrává pan ministr zdravotnictví Blatný? Čelí nejrůznější kritice, jak od odborníků, tak od opozice. Je to oprávněné? A pomohlo by situaci, kdyby rezignoval?

To je těžká otázka, protože ho z nemocnice dlouhodobě znám a v rámci jeho profesního zaměření si ho velmi vážím. Principiálně vůbec nechápu, proč na to kývl. Těžko můžete podepsat Chartu 77 a pak jít jako ministr zdravotnictví do Husákovy vlády.

On de facto chartu podepsal – petici Milion chvilek, a pak šel do Husákovy vlády – do vlády Babiše, proti kterému se podepsal. Už tohle je složitá situace. Ale rozumím tomu, že tehdy byl stav tak zoufalý, že chtěl opravdu pomoct.

Věděl podle vás, do čeho jde?

To si nejsem jistý. On vlastně nikdy nepracoval v těchto strukturách. Řada věcí ho musela zaskočit. Tak, jak mě zaskočilo to, jaká je skutečná role poslance v opozici, koalici, jaký je vztah mezi ministry, vládou. První půl rok, když tam někteří poslanci vystupovali agresivně, včetně našeho předsedy Mirka Kalouska, tak jsem se strašně styděl a bylo mi to až fyzicky nepříjemné.

Jenže pak jsem viděl, že ti chlapi vyjdou ven a navzájem si gratulují, tak jsem tam taky párkrát agresivně vystoupil a ti, co jsem na ně agresivně vystupoval, mi pak říkali „Vlastíku, pěkně jsi nám to nandal“. Člověk si uvědomil, že to berou stejně profesně, tak jak já beru v práci, když se pohádám s kolegy z chirurgie o svém lékařském stanovisku.

Mně se velmi obtížně identifikuje, co je stanovisko vlády – politické rozhodnutí – a co je to odborné stanovisko Blatného. Pokud je to odborný ministr a nechce mít s politikou nic společného, tak by to měl říct. Proto se mi těžko posuzuje, zda jeho kroky jsou kroky, které akceptují politická doporučení premiéra – a on mlčí, nebo zda si to opravdu myslí a realizuje to, co si myslí, že je správné.

Dostal se do těžké situace, zdědil v nějaké struktuře jak ministerstvo, tak fázi onemocnění. Nemohl ovlivnit, jaké vakcíny se objednaly v září, a podle mých informací pozitivně ovlivnil další doobjednávní Pfizer – to, čemu se bránili předchozí ministři. To je velké plus. Ale velké mínus je, že se mu nedaří sestavit dohromady tým odborníků.

Jak reagujete na výroky Miloše Zemana a jeho tlaku na očkování neschváleným Sputnikem? Jde z vašeho pohledu o jakýsi další výkop, který má tímto způsobem upevnit jeho moc?

Ve chvíli, kdy začneme opouštět pravidla Evropské unie, tak se může stát, že některé vzácné léky se vůbec do malých zemí nemusí dostat. EU drží pod krkem farmaceutické firmy tím, že když chtějí dodávat do velkých zemí, přikáže jim, aby dodávaly do všech. To je ta obrovská výhoda.

Teď vypadá líbivě, že sem chce dovézt nějakou vakcínu, ale tím, že ji neschválila EMA, nabouráme jednotný systém a to může mít následky. Vakcín budeme mít víc než dost, už teď jich máme víc, než jsme schopni vyočkovat. Co s tím Sputnikem pak budeme dělat? I kdybychom si teď řekli, že ho sem dovezeme, tak to bude trvat čtyři týdny. To jsme v půlce dubna a to už tu budeme mít vakcíny pro sto tisíc lidí denně. Problém není v nedostatku vakcín, ale že je nedokážeme distribuovat, rozvézt a rychle vyočkovat.

Bavili jsme se o pozitivní roli opozice. Je tu část veřejnosti, která si myslí, že kromě Babišovy vlády však selhala právě i opozice – naposled tento názor zmínil v rozhovoru pro Novinky.cz například šéf české lékařské komory Milan Kubek – prý jí jde jen o politikaření. Jak byste na tyto názory reagoval?

Opozice z mého pohledu selhala v tom, že se nepodařilo odvolat vládu Andreje Babiše někdy v říjnu, kdy to mělo smysl, a že se ČSSD nepodařilo přesvědčit, aby se chovali smysluplně. Teď máme dvě možnosti – buď odkývat všechno, co vláda řekne, pak ale nemusí existovat opozice, která má za úkol kroky vlády kritizovat.

My naopak říkáme, že situace je katastrofální, navrhujeme řešení a kroky, které by se měly stát, ale děláme to způsobem, kdy se já a můj asistent snažíme suplovat celé ministerstvo zdravotnictví. Akceptoval bych kritku pana prezidenta Kubka a dalších, pokud by řekli, co jsme měli udělat jinak, aby byli spokojeni. My jsme někdy v září představili kroky a opatření, která by se měla realizovat.

Je březen 2021, jsme v poměrně přísném lockdownu, děti nechodí do školy, pan ministr zdravotnictví apeluje, že je třeba nosit roušky, i pokud je člověk na ulici sám. Roušky už si nešijeme, zmizela jakási solidarita… Podivujete se té skřípnuté společnosti v tlaku, která pak inklinuje k různým dezinformačním skupinám? Jak by měla opozice vést dialog se zoufalými lidmi, kteří mají pocit, že ztrácí jakousi pevnou půdu pod nohama?

To kdybych věděl, tak založím stranu a vyhraji s ní volby. Je tu část lidí, kteří věří, že celý covid je podvod a jsou opoziční strany – SPD, která s těmito lidmi vede dialog a tady ty nesmyslné názory šíří. To považuji téměř za zločin. Žádná politická strana by neměla hrát na strunu rasismu a dezinformací, které vedou k tomu, že zbytečně umírají lidi.

S touto skupinou lidí opozice těžko něco nadělá. Já se snažím velmi poctivě a korektně vyvracet lži, ale pokud to nedělá vláda a nezorganizuje kampaň umělců, herců, sportovců, kteří by všechno vysvětlovali, tak je to těžké. Stále víc a víc se společnost polarizuje. Řada lidí chce naději a my bychom se měli spojit. Jenže často mají různou představu o té naději.

Nabízeli jsme vládě, abychom se jakožto demokratické strany domluvili a dali společné stanovisko „covid existuje, čipování není, žádný Soros z letadla virus nesype“, ať už máme voliče takové nebo makové. Vládu jsme nepřesvědčili.

Sám jste nedávno prohlásil, že období zúčtování teprve přijde – ve formě voleb. Co podle vás volby mohou změnit?

Mohou změnit tři věci. Ta první věc je, že že premiérem bude – jak já pevně věřím – profesor Petr Fiala a že vládu sestaví opoziční bloky. To samo o sobě by ale nestačilo. Změní se to, že v politice začne zase fungovat jasné rozlišení názoru politického a odborného. Vrátíme se zpátky na cestu rozumné demokracie.

Druhá věc, která se změní, je ta, že se vyřeší schizma, kdy máme premiéra, který je současně miliardář a de facto využívá své pozice k získávání osobní výhody. Části národa to nevadí. To je potřeba utnout. Není možné propojení politiky a ekonomiky takto brutálním způsobem.

Třetí věc – doufám, že se změní ta extrémní polarizace, která vede k tomu, že se svět stává víc a víc černobílý. Dostáváme se pomalu do situace, kterou jsme zažil za komunistů. Byla tu komunistická pakáž a ti, kteří je neměli rádi. Víc a víc se to polarizovalo.

Tehdy to bylo pochopitelné, protože nebyly svobodné volby, nedala se udělat jakákoliv změna. Teď to pochopitelné není: Můžeme mít rozdílné názory – já jsem z různých důvodů spíš konzervativně a pravicově smýšlející, ale jsem připraven a ochoten diskutovat s příznivci levice. Jenže nejsem připraven diskutovat s těmi, co nemají žádné pevné názory a populisticky je mění tak, jak voličský vítr vane. To je problém, který se musí po volbách změnit.