Vácha: O předškolním vzdělávání si mají rozhodovat rodiče

(editovaný přepis rozhovoru s poslancem TOP 09 Františkem Váchou)

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor

Práva rodiče nezískali, ale povinnost jim zůstává. Poslanci odmítli možnost, že by školky měly brát od roku 2020 i 2leté děti. Povinný poslední ročník předškolního vzdělávání ovšem v zákoně zůstal. Přitom Česká školní inspekce konstatuje, že tahle novinka rok po svém zavedení nezvýšila docházku malých žáků ve vyloučených lokalitách. Podle příznivců měla změna mimo jiné ulehčit dětem ze sociálně slabých rodin vstup do 1. třídy základní školy a zabránit jejich vylučování z hlavního vzdělávacího proudu v pozdějších letech. Pane Vácho, proč by podle vás nemělo být povinné posílat 5leté děti do školek? 

František VÁCHA, poslanec /TOP 09/

My zastáváme názor, že o předškolním vzdělávání si mají rozhodovat rodiče, měla by o tom rozhodnout svobodná vůle rodičů, jestli dítě pošlou do školky nebo ne. Tím myslíme i poslední rok předškolního vzdělávání. Samozřejmě existují země, kde je povinné školní vzdělávání od 5 let. My si musíme říct, že školka je vzdělávací instituce a pokud budeme nutit děti chodit do školy nebo do školky od pěti let, tak měníme hranici povinné školní docházky a k tomu si myslím, že by měla být mnohem širší diskuse. 

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor

Viděl byste ve výsledcích šetření České školní inspekce další podpůrný argument pro to, aby poslední ročník školky nebyl povinný?

František VÁCHA, poslanec /TOP 09/

Paní poslankyně Valachová má možná pravdu v tom, že je to krátký čas na širší zhodnocení, ale je pravda, že, a to si musíme upřímně říct, a já vím, že to předkladatelé neradi slyší, ale ten zákon byl hlavně kvůli vyloučeným lokalitám. A to se minulo účinkem, jak je dneska vidět. 

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor

I když částečné zlepšení tady je, jak říká paní Valachová. 

František VÁCHA, poslanec /TOP 09/

Částečné zlepšení tam asi je, ale já bych viděl mnohem účinnější nástroje, jak donutit děti z vyloučených lokalit chodit do školy nebo do školky. Mohlo by to být klidně spojeno třeba s pobíráním sociálních dávek a podobně.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor

Na čem podle vás ta povinnost zatím ztroskotává? 

František VÁCHA, poslanec /TOP 09/

Pokud mluvíme o vyloučených lokalitách, tak jsou skupiny lidí, kteří s nedodržováním některých pravidel společnosti v podstatě vyrůstají o dětství a jsou s tímto přístupem v podstatě srozuměni. Pro mě je ale důležité to, že se ta povinnost týká i ostatních rodin. Tam vidím velký problém.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor

Myslíte si, že ministerstvo školství a další státní instituce udělaly dost pro to, aby zvláště ve vyloučených lokalitách děti skutečně do školky v posledním roce chodily?

František VÁCHA, poslanec /TOP 09/

Souhlasím s tím, že pokud stát nařídí poslední rok předškolního vzdělávání jako povinný, tak by měl být bezplatný. Co se týče vyloučených lokalit, tak samozřejmě vidíme, že nějaký účinek ta povinnost posledního roku předškolního vzdělávání měla. Nicméně jak jsem říkal, mělo by to doprovázet i další opatření, mělo by se do toho zapojit ministerstvo práce a sociálních věcí a možná i neziskové organizace, které by účinněji vzdělávaly nebo tlačily na skupiny ve vyloučených lokalitách, aby děti do škol posílaly. Pokud chceme, aby se vyloučené lokality změnily, tak je to podle mého názoru schopno vyřešit jenom vzdělávání i od nejmenších dětí. 

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor

Nebyla tahle povinnost přece jenom impulsem k tomu, aby se zvyšovaly kapacity ve školkách i třeba s přispěním státu? 

František VÁCHA, poslanec /TOP 09/

Samozřejmě ano, ale zvyšování kapacit nějakou dobu trvá. Musíte mít projekt vybudovat nové třídy. Tím, že se povinně přijaly děti do posledního ročníku, tak samozřejmě ubyly místa pro ty nejmladší. Současně s tím byly v té novele děti povinně 2leté, takže se to v podstatě nasčítá. Příspěvek na dítě byl vyšší, ale když si to obce spočítaly, tak v některých případech dostaly o něco víc, v některých případech o něco míň. Takže je to samozřejmě finančně náročnější. 

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor

Myslíte si, že poslední rok uškodil rodinám, které se o svoje děti starají nadprůměrně a chtějí jim věnovat maximum svého volného času? Jak říká paní Valachová, tak mají možnost dát svoje dítě do individuálního vzdělávání, což také něco přes 1 % využívá. 

František VÁCHA, poslanec /TOP 09/

Ano, tahle možnost v zákoně je. Mám ale konkrétní příklady od nás z fakulty, kdy naše univerzita zřídila dětskou skupinu, kde jede podle rámcových školkových vzdělávacích programů. Máme tam učitele angličtiny, dochází tam i děti cizinců. Praxe je taková, že když maminka musí jít s tím dítětem do školky, musí ho tam odvést a nechat ho ve školce celý den, aby ho nějaká paní ředitelka pozorovala, jestli je dostatečně mentálně zralé na to, aby mohlo případně dál chodit do naší univerzitní dětské skupiny, a to jsou děti vysokoškolsky vzdělaných a vysokoškolských pedagogů, tak to z praxe vypadá úplně jinak, kdy jsou ty děti stresovány, rodiče jsou stresováni a myslím si, že to nedělá moc pozitivní obraz ve směru ke státu. 

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor

Není vhodná právě tahle zpětná vazba, aby dítě vědělo, jak na tom je a aby se mohlo lépe připravit třeba na zápis do základní školy?

František VÁCHA, poslanec /TOP 09/

Já už jsem to říkal na začátku. Pokud chceme mít povinné vzdělávání od pěti let, tak o tom veďme širokou diskusi, přinesme argumenty pro a proti a můžeme to zavést- Jsou země, jako je třeba Británie, kde děti chodí od pěti let do školy a první rok té školy je něco mezi naší první třídou a posledním rokem ve školce, ale nedělejme to takovýmhle násilným způsobem. A jak říkám, a jsem o tom přesvědčen, nedělejme to kvůli vyloučeným lokalitám, ale dělejme to kvůli systému vzdělávání v České republice, který chceme tímto krokem vylepšit. 

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor

Považujete narůstající byrokracii individuálního vzdělávání za zásadní problém nebo spíš marginální?

František VÁCHA, poslanec /TOP 09/

Já bych to řadil k zásadnějším problémům, protože jste říkal, že těch, kteří si žádají o individuální vzdělávání, je 1 %. To znamená, že 99 % rodičů děti do školek posílají a nemají s tím problém. Já neznám statistiku, jak to bylo před tím, kolik dětí do posledního ročníku školky nechodilo, ale myslím si, že to byly jednotky procent. Takže si myslím, znova to budu opakovat, že kvůli 1, 2 nebo 3 % jsme zavedli systém, který je administrativně náročný, zvýšili jsme byrokracii, stresujeme rodiče a stresujeme děti. Výsledek není i podle vyjádření školní inspekce tak pozitivní, jak jsme čekali.