Karel SCHWARZENBERG, senátor /TOP 09/
--------------------
Dobrý večer přeji.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Druhým je pan poslanec Jan Vidím.
Jan VIDÍM, poslanec /ODS/
--------------------
Krásný den.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
A posléze se ještě telefonicky spojíme s místopředsedou sněmovny Parlamentu České republiky panem Lubomírem Zaorálkem. A já vám samozřejmě přeji příjemný poslech.
Pánové, kdybych to vzala úplně od začátku. Rok 1989 a listopadové události a následné změny, které se samozřejmě bytostně týkají také armády. Stranou nechávám to, že jak se uvádí, tak ještě x dnů v listopadu byli někteří představitelé naší armády připraveni zasáhnout. Víme, že proces, který probíhal v devadesátých letech, který také souvisel nejen se změnami armády zvnějšku, ale i vnitřním způsobem, nebyl vůbec jednoduchý. Jak se na to období podívat?
Karel SCHWARZENBERG, senátor /TOP 09/
--------------------
No, myslím, že jsme jenom přece pokročili. Že ta přestavba musela být zásadní, je naprosto jasné. Jak, řekněme, potažmo z politických důvodů, že ta stará Československá armáda byla zaměřena jednoznačně jako útočná armáda. Měla za svůj úkol, jak známo, ty plány mezitím se uveřejnily, zaútočit na západní Evropu. Asi bychom strašně byli na to doplatili. Počítalo se s jadernými zbraněmi, při tom útoku se vším všudy. A měla také ohromné tankové vojsko. To je jedna věc. Za druhé technicky, prostě technika se strašně rychle vyvíjí a moderní voják je úplně jináč vyzbrojený než svého času. Moderní armáda má naprosto odlišné potřeby od těch, co bylo před jednou nebo dvěma generacemi. Tedy to byly zásadní změny, který samozřejmě zasáhly do celého života armády, do její existence. A taky jak sama sebe chápala.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je názor Jan Vidíma? Slyšeli jsme změna charakteru z útočné armády, řekněme, na obrannou, změna logická technická. Jak se ale podívat i na ty vnitřní změny, které souvisely, řekněme, i s jistou změnou myšlení těch, kteří veleli? Také samozřejmě došlo k jakési kádrové obměně.
Jan VIDÍM, poslanec /ODS/
--------------------
Já myslím, že je skoro nemožné srovnávat armádu roku 89 s armádou roku 09. Prostě jednak se totálně přeměnil velitelský sbor. Vzdělanost velitelského sboru je úplně jiná prostě už tam téměř nemáme důstojníky, kteří by měli výlučně jenom sovětské školy. Máme tam celou řadu důstojníků, kteří již prošli západním vzděláním, vojenským vzděláním. Vedle toho je samozřejmě nutné uvědomit si, že nemáme vojáky základní služby na rozdíl od roku 89, kdy jsme se změnili s armády, která měla zhruba 100 tisíc, 100 tisíc vojáků na armádu, která má necelých 30 tisíc vojáků, kteří mají plnit úplně jiný účel. Pan ministr, pan senátor to zmiňoval. Existovaly skutečně plány, já jsem totiž na vojně byl v letech 85 až 87 krátce před tím devětaosmdesátým rokem. Existovaly plány, kdy naše tankové vojsko, my jsme měli nepředstavitelné množství tanků, mělo třetí den po vypuknutí vojenského konfliktu být kdesi u hranic, u jižních hranic Německé spolkové republiky, jak se tehdy říkalo. Prostě brutální útočná armáda, dneska je to úplně něco jiného. A říkám, to srovnání skoro ani nejde udělat.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Vzpomínáte si ještě na období, kdy se vůbec otevřelo téma Severoatlantické aliance? Poněvadž, když se ještě podíváme do období, které bylo, řekněme, v krátké době po listopadu 89 ještě to bylo například jednání na Maltě Spojené státy - Sovětský svaz, tak tam vlastně jaksi bylo dovedena debata k nějakému status quo. A když se objevil názor, tehdy to byli představitelé Občanské demokratické aliance, kteří začali hovořit o vstupu do NATA, tak vlastně se tak moc nevědělo. Ale pan poslanec Jan Vidím se tváří, že také Občanská demokratická strana.
Jan VIDÍM, poslanec /ODS/
--------------------
Ne, ne, ne. To bylo ještě hluboko předtím než vznikla Občanská demokratická strana. V zákonodárných sborech federace i České republiky, ve Federálním shromáždění i České národní radě vznikla platforma, která si říkala MKDP - Meziparlamentní klub demokratické pravice. Byla tvořena poslanci z poslaneckých klubů Občanského fóra. Jak ve Federálním shromáždění, tak v České národní radě. A to těmi poslanci, kteří obvykle byli spíš na těch zadních místech kandidátek. Protože na těch předních místech byli především ti zasloužilí OF z obrody hlavně. A my, kteří jsme byli na těch zadních místech, tak jsme se spíš hlásili k té pravici a v tom "programovém prohlášení" téhle platformy jako první bod byl vstup České, tehdy ještě Československé, nebo České a Slovenské federativní republiky do Severoatlantické aliance. To byl požadavek všech těch pravicových nebo pravicově smýšlejících poslanců v České národní radě i ve Federálním shromáždění.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Bylo to ale do jisté míry překvapivé, že se objevil tento požadavek? Poněvadž jak jsem zmiňovala, ostatní s tím tak úplně jaksi, řeknu, nesouhlasili nebo nekoketovali. Nám se to zdá už dnes úplně samozřejmé, ale pokud se podíváme do té historie, tak dnešní samozřejmosti samozřejmostmi tehdy nebyly.
Karel SCHWARZENBERG, senátor /TOP 09/
--------------------
No, je samozřejmě pravda, že ta změna v roce 89 proběhla tak rychle. Parametry mezinárodní politiky se změnily rychle. Naprostý rozpad Sovětského svazu. A to všechno to vedlo k tomu, že samozřejmě během týdnů se situace změnila. A samozřejmě ti, kteří nejdřív nastoupili v roce 89, vyrostli v tom prostředí, v kterým vyrostli, žili po dlouhá léta v tom systému, v kterým byli. A po pravdě řečeno, neměli pojetí, neměli tušení, jak to ve světě vypadá. Co bude v budoucnosti nutné. Ne, že by byli taková výjimka. Upřímně řečeno i spousta západních politiků, já jsem je znal, vlastně vůbec před zhroucením tedy sovětské říše s tím ani nepočítali, neměli nic připravenýho. Když se, ta, jak se to mělo očekávat od našich disidentů, který vylezli z topičského sklepa?
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Vstupem do Severoatlantické aliance také Česká republika přebírá závazek spolupůsobit v zahraničních misí pod vlajkou NATO. Posléze samozřejmě také souvisí tato spoluúčast v souvislosti se vstupem do Evropské unie. Právě mise bývají, řekněme, velmi takovým horkým kamenem při jednání ve sněmovně, když přichází ministerstvo obrany s, například, požadavkem navýšení misí. Jaký je váš názor, respektive názor sociální demokracie na současnou pozici našich misí, které působí v zahraničí a jakou vidíte budoucnost?
Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
Ano, můžu teda, já si myslím, že ten problém je pořád stejný. Zahraniční mise není možné o nich se bavit, pokud neexistuje zahraničně politická koncepce České republiky, která by byla teda nejenom papírem, ale také určitým konsensem, který se vytvoří. Vnitropolitickým konsensem v této věci. A my máme poslední koncepci z roku 2003, ta je samozřejmě zastaralá. Takže tady vlastně základ pro tu debatu o těch misích zahraničních, chybí. A ona podle toho ta debata ve sněmovně taky vypadá. Často se to vlastně redukuje pouze na diskusi o počtech a o tom, jestli zvýšit nebo snížit. Zatímco by měla existovat dlouhodobá představa o vojenském angažmá České republiky v zahraničí. S tím, že bychom si měli vysvětlit, proč vlastně o to budeme usilovat a jak to hájit. Protože dneska se ukazuje, že vlastně to budování armády, která je z velké části expedičním sborem, je vlastně veliký problém i z hlediska udržení toho morálního stavu armády. Protože ono se dá dobře hájit, když hájíte území třeba Evropy a podobně, ale když máte vojáky někde pod Hindúkúšem, tak skutečně dokázat vysvětlit, že to je něco, co souvisí s bezpečnostní České republiky a Evropy, je poměrně obtížné. A myslím si, že to, co se děje v Afghánistánu prostě ukazuje, jak celá ta věc je složitá, problematická a my dnes místo abychom hledali cestu, tak spíš čekáme na to, jaké bude rozhodnutí americké administrativy a co řekne, že máme dělat. Mně připadá, že tady je vidět, že ta nedostatek koncepčnosti a debaty je něco, co začíná v českém parlamentu, ale co podle mě dneska je bohužel také problémem NATO.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Ve studiu je pan senátor Karel Schwarzenberg, bývalý šéf diplomacie. Možná na něj by hned měla směřovat otázka. Pan Zaorálek řekl, že od roku 2003 neexistuje zahraničně politická koncepce, na kterou by navazovala účast našich vojáků v misích. Opravdu jste na ničem takovém nepracovali? Jaký je váš názor?
Karel SCHWARZENBERG, senátor /TOP 09/
--------------------
Není to tak úplně pravda. Ta základní samozřejmě představa byla zformulovaná v roce 2003. Ale na tom se pořád také v mezidobí pracovalo. Já bych zdůraznil, že pro každou zahraniční a bezpečnostní politiku je důležitá konzistence a stálost. Není možný, abychom každých pár let přeorientovali českou zahraniční politiku. My máme své pevné závazky. To je členství NATO především v této souvislosti. Samozřejmě stejně důležité je členství v Evropské unii. Tyto závazky musíme dodržet a prokázat se jako spolehliví spojenci a ne jenom jako země, která sice vyžaduje ochranu NATO, která se uchýlila pod bezpečnostní křídla NATA, ale když se od nás něco chce, tak si to musíme teprve rozmyslet, jestli opravdu pomůžeme.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan Zaorálek také zmiňoval, že jsme jaksi ve vleku, řekněme, americké administrativy. Vy hovoříte o Severoatlantické alianci. Je v tom nějaký rozpor? Proč právě Spojené státy americké jsou jakoby tím terčem, že my jsme, my jsme vlastně závislí na tom, co oni se rozhodnou?
Karel SCHWARZENBERG, senátor /TOP 09/
--------------------
Tady je takový podivný jev v české diskusi, že se odlišuje Spojené státy a státy NATO. Nesmíme zapomenout, že Spojené státy jsou, a sice čelným, členem NATA. To je první, co bych vždycky rád zdůraznil. To nemáme vidět v protikladu, nýbrž v souladu. Za prvé. Za druhé samozřejmě, že jsou Spojené státy nejdůležitější země NATA. Je také pravda, že americká administrativa jako každá koncemkonců administrativa trochu mění koncepci, která byla předtím. Na začátku každé administrativy je volání po veliké změně, pak se to ustálí a ty změny zase nejsou tak veliký jak se očekávalo. Anebo jak novináři o tom psali. Protože zájmy jsou zájmy, zájmy Severoatlantické aliance jsou velice jasný. A to jest, že tu bezpečnost musíme zajistit a ne jenom u nás, nýbrž, jak, což se scvrkává, že bohužel i na Hindúkúši jde o bezpečnost Evropy.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Zaorálku, je váš názor, případně názor sociální demokracie na současnou zahraničně politickou koncepci či na ten stav, který je, nějak odlišný? Máte představu nějakých konkrétních změn a případně jakých?
Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
Tak já si především myslím, že zásadním porušením kontinuity české zahraniční politiky byla vláda Mirka Topolánka a také ministr zahraničí Schwarzenberg. Protože oni právě z toho směřování orientovaného na členství v EU a NATO ustoupili a začali mluvit o dvoustranné dohodě mezi Spojenými státy a Českou republikou k vytvoření systému protiraketové obrany v Česku. To byla věc, která začala NATO přímo štěpit. Já si myslím, že právě to bylo to, že, to nebyla věc, na které by se vytvořil konsensus a byla to změna, zásadní změna zahraničně politické koncepce. A já odmítám být vydírán takovými argumenty, jako že my nemůžeme nyní odmítnout pomoc spojencům, protože by to znamenalo selhání NATO a podobně, které slyšíme, když se jedná o tom mluvit o situaci v Afghánistánu. Protože já pokládám za daleko větší selhání Mezinárodního společenství a NATO neschopnost, nebo neupřímnost mluvit otevřeně o tom, co si cvrlikají vrabci na střeše. Přece není možné, abychom nereagovali na zfalšování prezidentských voleb v takovém rozměru v zemi, kde naši vojáci nasazují životy a kde to bylo právě kvůli vládě, která dneska její kredit prostě povážlivě klesá, snižuje se. A dokonce je důvodem toho, proč se lidé odvracejí od vlády, odvracejí dokonce i od západu a raději jdou k Talibanu. Co tam dneska vlastně v Afghánistánu děláme? Budujeme tam protektorát? Jestliže tam je vláda, která vlastně je stále s problematičtějším partnerem? Mně připadá, že to, jak vážné jsou ty problémy, to mi ukázal, když jsem četl rozhovor s jedním vojákem, který říkal a obhajoval ty fašistické emblémy na těch přilbách některých vojáků tím, že mu přece imponuje to, že voják je někdo, kdo je věrný přísaze a slouží prostě a neptá se. Rozumíte, to mi připadá, že je morální těžký pád. Jestliže takhle mluví voják, to znamená můžeme pomáhat čemukoliv, i když cíl neznáme. Hlavně, když jsme věrní. I když je ten cíl pochybný. To mi připadá, že je věc, o které, pokud se nebudeme otevřeně bavit, tak se budeme divit, do jakých situací složitých, do jakých bažin se dostaneme.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Chtěli byste tedy snížit počet našich vojáků v misích, případně je stáhnout? Dnes máme zhruba 850 našich vojáků v misích, jsou to zhruba dvě teritoria. Je to území Balkánu a je to právě Afghánistán, o kterém jste hovořil. Chtěli byste snížit počet vojáků nebo je případně stáhnout?
Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
Tak, my Balkán pokládáme kontinuálně za dlouhodobou prioritu české zahraniční politiky. A tomu by měla odpovídat i míra naší angažovanosti. Ta oblast ...
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže tam byste je ponechali?
Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
... Bosny a Hercegoviny, Kosova zdaleka není stabilizovaná. Otázka je poměru civilních policejně vojenských složek. Nicméně, nicméně dlouhodobě tvrdíme, že tohle je místo, které je přirozeně místem pro naše angažmá. My tam se orientujeme v tom prostředí a je to, je to věc, kde bychom měli setrvávat a snažit se pomoci.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Afghánistán?
Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
Afghánistán je podle mě příklad nesouladu politického a vojenského rozhodování. Tam jsme prostě 8 let bez výsledků a bez perspektivy. My v této chvíli říkáme, že nesouhlasíme se zvyšováním dalšího počtu vojáků, zvlášť, když máme informace, že i ve Spojených státech se vrcholní představitelé jako generál Jones a podobně odmítají v této chvíli bavit o zvyšování vojáků a o zdrojích, a chtějí, říkají, veďme raději strategickou debatu, co vůbec dál budeme dělat.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
A jste pro snížení například? Promiňte, že do toho vstupuji.
Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
Ne, teďka říkám, ne, my říkáme, my stejně tak říkáme, že je třeba si ujasnit, co chceme dělat. A je třeba si to ujasnit se spojenci. Ale nedělat politiku, že se nám v Česku vykládá v parlamentu, jako říká pan Barták třeba, který říká, že do roku 2011 už dnes slibuje v Americe zvyšování vojáků, prostě že bude se posílat speciální jednotky v roce 2011 a mluví se o zvyšování bez ohledu na to, jaká se vede debata. A že dneska vůbec není jasno, co zítra bude. Protože je evidentní, že prezident Obama a administrativa jeho pokládají dnes dlouhodobější angažovanost ve válce, která se jeví sporná, za nepřijatelnou. Jako já vám mohu citovat vyjádření kanadského ministra obrany, který říká, že další setrvání kanadských vojáků je už neúnosné ekonomicky, vojensky a dokonce z lidského hlediska.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesto se ještě zeptám. Takže pokud přijde návrh od pana ministra obrany Bartáka na případné zvýšení počtu členů našich misí. Budou sociální demokraté hlasovat proti?
Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
My jsme proti zvyšování počtu vojáků, protože ta situace je taková, že dnes, a dokonce jsme proti tomu, abychom schvalovali nějaké dvouleté, tříleté plány zvyšování vojáků, když naprosto není jasné, jak ta debata dopadne. A já kritizuji to, že čekáme pouze pasivně na rozhodnutí Američanů a přitom NATO jako celek nefunguje jako místo zásadní debaty. To je podle mě zásadní systémový problém a Česká republika, my jsme vyzývali k tomu, abychom tuto debatu iniciovali, prostě nečekali na výsledek americké debaty a sami tady se spojenci hledali z toho cestu. Nebýt prostě pasivní, ale říkáme samozřejmě, že tu cestu musíme hledat společně s těmi spojenci. Ale jde o to, abychom prostě neomezovali debatu v parlamentu pouze na počty vojáků nahoru, dolů když je vidět, že problém je daleko hlubší.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesto já si dovolím ještě vrátit k některým diskusím na toto téma. Poněvadž tehdy jste právě vy, představitel sociální demokracie v Poslanecké sněmovně argumentovali tím, že není možné dávat návrhy ad hoc na jednotlivé vlastně zvýšení počtů našich vojáků, ale trvali jste na tom, aby byla dlouhodobější koncepce, která bude na několik let jaksi dopředu předpokládat za určitých okolností, jak by daná problematika měla být řešena. Teď říkáte, že koncepce, která hovoří o roku 2011, o roce 2012 je vlastně do jisté míry k ničemu, když nevíme, co bude. Takže jakou koncepci nebo nekoncepci?
Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
Ano, ano. My jsme samozřejmě pro dlouhodobou koncepci, která by vznikla na základě také koncepce české zahraniční politiky. Ale v této chvíli vzhledem k tomu, jaká je situace v Afghánistánu nechceme rozhodovat o tom, kolik vojáků tam budeme mít za 2, za 3 roky, protože nikdo v této chvíli neví, jaký bude výsledek toho, o čem dneska uvažuje americká administrativa a jaký bude nakonec další pohyb NATO. To znamená tohle je věc, kterou my nemůžeme rozhodně plánovat 2, 3 roky dopředu, když nevíme, jaká za 2 roky vůbec bude v Afghánistánu situace, protože se, já vám mohu citovat vojenského experta britského Maxe Hastingse, který nedávno napsal, že Afghánistán se stává druhořadým bojištěm, že jím dokonce od začátku byl, že to byla válka na nesprávném místě. A ukazuje se, že tento typ debaty prostě bude mít zřejmě nějaké vyústění a my musíme se jí účastnit. A já pouze kritizuju, že pouze pasivně čekáme. Ale nemůžeme teďka prostě ignorujíce tuto debatu říkat, co říká pan místopředseda Barták ve své cestě ve Spojených státech, že budeme zvyšovat počet speciálních vojáků v roce 2011 v Americe. To znamená dneska plánovat něco, co snad nikdo druhý takovýmto způsobem nedělá. Ale to se nevylučuje a není ve sporu s tím požadavkem vytvářet dlouhodobou koncepci misí a české zahraniční politiky, která by potom na ty situace reagovala.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan poslanec Jan Vidím, který je hostem ve studiu, je členem Občanské demokratické strany. Vy jste hovořil o vládě Mirka Topolánka, zmínil jste také druhého z hostů, bývalého šéfa diplomacie senátora Schwarzenberga a řekl jste, že právě za této vlády došlo k porušení zahraničně politické koncepce. V souvislosti s dvoustrannou smlouvou se Spojenými státy americkými. Jak by na to reagoval pan poslanec Vidím?
Jan VIDÍM, poslanec /ODS/
--------------------
Reagovat na to, na to povídání pana místopředsedy Poslanecké sněmovny Zaorálka je vždycky strašně složitý, protože on vám tady ...
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokuste se o to.
Jan VIDÍM, poslanec /ODS/
--------------------
On vám tady, nebo on nám tady vždycky jako odcituje cosi od kohosi. Pak prostě motá, motá jablka s hruškami. On například, pár příkladů. On řekl, že většina české armády má charakter expedičního sboru. No, já bych prosím, jestli většinou je 20 procent, to je zvláštní matematika. Hovořil o fašistických symbolech na helmách našich vojáků. No, to byly symboly nacistické. Takhle je to s panem kolegou Zaorálkem se vším. On vám prostě fakt smotá dohromady věci, které jsou v podstatě nesmotatelné. A já musím smeknout před těma, před touto jeho schopností. Operace v Afghánistánu není žádnou operací Spojených států. Je to prostě operace Severoatlantické aliance pod mandátem Rady bezpečnosti Organizace spojených národů. Na základě pozvání afghánské vlády. Jestli má pan Zaorálek pocit, že ta současná afghánská vláda, která teď vznikne po ustavení prezidenta Karzáího do svých funkcí, jestli je to nějaká tedy vláda ze zmanipulovaných voleb a vláda korupce, no, tak pojďme tedy Afghánistánu vyhlásit válku. Prostě to je, mně to přijde úplně nepochopitelné, nepochopitelné ty, ty věty, které od pana místopředsedy a stínového ministra zahraničí sociálních demokratů slyším. Každý předklad, který jde do Poslanecké sněmovny a který se nazývá Návrh nasazení sil a prostředků Armády České republiky v roce následujícím, je předkladem společným dvou resortů. Resortu obrany a resortu zahraničních věcí. Ten námět prodloužit projednávání tohoto mandátu z jednoho na 2 roky je námět společný ministra obrany Bartáka a ministra zahraničí Kohouta. Pokud se nemýlím, pan Kohout je nominantem sociální demokracie. Chcete, pane Zaorálku, snad tvrdit, že vy jste o tom záměru nevěděli, že jste s ním nesouhlasili? Zkuste to říct takhle opravdu posluchačům otevřeně, jak to tedy vlastně bylo.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Já bych nechala zareagovat pana Zaorálka.
Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
Ne, tak já si myslím, že jsem to vysvětlil. To, co jsem řekl, já nevím přesně. Jen mi připadá, že to, co říká pan Vidím, je prostě věcně nesprávné. Jako to, že ty symboly jsou nacistické, to je opravdu přesné, tak si nemyslím, že by to snižovalo to, o čem jsem mluvil a ta podstata je přece úplně v něčem jiném. To je přece morálně nesmírný problém. Jestliže vojáci mluví takovýmto způsobem, že se takhle chovají. To přece ukazuje, že ten stav těch jednotek je něco, čím bychom se měli zabývat. To znamená, jestliže máme expediční vojáky, kteří jsou tam a jejich cílem je chytit si svého Talibance, tak jako to je přece vážný problém, o kterém by se mělo ve sněmovně mluvit. A netvářit se, že je všechno v pořádku. Stejně jako bychom se neměli tvářit, a to už vůbec nechápu, jak je možné tvrdit, že ta vláda je normální vládou? To skutečně pan poslanec Vidím ignoruje všechny ty, to jsou skoro stovky článků a textu v zahraničním tisku, které píší o hluboké korupci Karzáího vlády. Vždyť jsou to analýzy, které máme k dispozici od Spojených států po NATO, které píší o tom, že ta vláda je tak spojená s korupcí, že vlastně ztrácí kredit před obyvatelstvem a že s tím dokonce ztrácí kredit západu. Ale o tom se píše i v českých médiích. Teď velký článek v Reflexu, který dokonce přesně o tomhle psal, že vlastně se ztrácí kredit západu, protože ta vláda má kredit mizerný, lidi jí nevěří, protože je zkorumpovaná. Pan Karzáí se stal prezidentem za podivných okolností, zfalšoval milion a půl hlasů a nakonec druhé kolo bylo zrušeno, protože jeho soupeř Abdulláh Abdulláh za naprosto netransparentních okolností odstoupil. Ta vláda je prostě nesmírně problematická. A to je náš partner? A pan Vidím říká, že je všechno v pořádku? Tak, to rozumíte, to je debata, kterou těžko vést. Jestli někdo takto ignoruje fakta a říká, že není problém, tak si myslím, to je přesně to, co tu parlamentní debatu znemožňuje. My přece musíme respektovat to, co je očividné. A musíme si říci, tohle skutečně problém je a netvářit se, že není.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Vidíme, vy nerespektujete fakta, o kterých hovoří pan Zaorálek?
Jan VIDÍM, poslanec /ODS/
--------------------
Ale samosebou, že afghánská vláda není určitě tou nejkrystaličtější, to je taky oblíbené slovo jedné politické strany, tou nejkrystaličtější formou demokratické, spravedlivé, svobodné a bezúhonné vlády. No, o tom není sporu ani na setinu vteřiny a nikdo to ani takto neříká. Já pouze říkám, že prostě respektujme fakt, že v tuhle chvíli tam nějaká vláda je. Samosebou prezidentské volby byly zcela evidentně provázeny celou řadou nejasností, nesrovnalostí a podvodů, je nutné to říct prostě takhle otevřeně. Ale prezidentem je Karzáí. A jestli tam chce tedy pan Zaorálek jednat s někým jiným, no, tak pak teda se asi bude muset ohlížet po těch Talibancích. Já bych teď ještě jednu věc. Morální kredit a úroveň našich vojáků. Já bych moc prosil pana Zaorálka, aby, aby nezpochybňoval toto. Samozřejmě. Jsou tam excesy, viz ony nacistické symboly. Taky ti vojáci okamžitě byli zbaveni hodnosti, což se rovná propuštění z armády. Ale jestli pan Zaorálek skutečně chce znát nálady těch vojáků, jestli je chce poznat, tak já ho znovu vybízím. Ať se do toho Afghánistánu zaletí podívat. On dostal opakovaně pozvání od ministra obrany, aby se takové cesty zúčastnil a opakovaně ho odmítl. Nikde jinde než v tom Afghánistánu s těmi vojáky je prostě nepoznáte. Prosím, poleťte za nimi.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Poletíte, pane Zaorálku, za vojáky?
Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
Já jsem, není to žádné odmítnutí, jsem nenašel termín, ve kterém bych se tam mohl zúčastnit, protože jsou věci, kterých jsem se musel účastnit tady v Praze nebo jinde. Takže to nebylo žádné odmítnutí, ale prostě nenašel jsem, nenašel ten termín, který mi byl nabídnut, tak prostě jsem ho nemohl přijmout. Ale to, já si myslím, že tohle také neřeší ten problém. Já si myslím, to zásadní je, my nemáme dneska velký kontingent vojáků v Afghánistánu, dokonce někdy slyšíme, že se bude zvyšovat a že to bude největší kontingent vůbec České republiky a zahraničí. A přitom dnes víme, že Afghánistán z hlediska budoucnosti je problém. Že my jsme možná, že dokud například, pokud se nevyřeší otázka Pákistánu a toho, že on možná nemá zájem na tom, aby se ta situace vyřešila, tak s tím prostě nehneme. A my máme možná dneska daleko větší problém právě v Pákistánu, pokud se stane zhrouceným státem se 150 miliony obyvatel, ovládaným muslimskými fundamentalisty jadernými zbraněmi, tak to bude mnohem větší problém a mnohem větší bezpečnostní hrozba než například Írán. Takže my máme prostě síly soustředěné někam a problém nám roste vedle. S tímhle si poradit, to je otázka nějaké politické strategie a na té se musíme dohodnout v NATO. A to je věc, o které by se mělo mluvit. Prostě nemůžeme krvácet někde, kde evidentně, jak jsem dneska citoval toho pana Maxe Hastingse, jde o válku na nesprávném místě. A tohle je debata, kterou musíme dělat, abysme měli jasno v tom cíli a obsahu toho, co děláme, když někde vojáky nasazujeme. A musíme mít tu schopnost si říci a vysvětlit si ji ve sněmovně a pak ji obhájit před veřejností. Já pouze říkám, že posílat někam vojáky není legrace. My za to ručíme, my ručíme i za to, za co tam bojují, s kým se tam přátelí a jestli to je věc, kterou jsme schopni veřejně obhájit. Tahle věc je dneska debatována, zpochybňována v celé řadě zemí Evropy a dokonce i v samotných Spojených státech amerických. A já pouze říkám, tak si nalijme teda to mléko čisté, neříkejme si a nebavme se tady pouze o tom, jestli budeme zvyšovat nebo snižovat vojáky. Protože tady jde přece o to, jestli jsme schopni tuto misi do budoucna obhájit vůbec veřejně.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Já bych ještě ráda, aby zareagoval pan senátor Karel Schwarzenberg, který je bývalým šéfem diplomacie. A také on byl jmenován panem Zaorálkem jako ta konkrétní persona, která spolu s expremiérem Topolánkem zapříčinila jaksi téměř mimořádný problém v naší zahraničně politické orientaci.
Karel SCHWARZENBERG, senátor /TOP 09/
--------------------
Nejdříve bych rád, řekněme, objasnil mylnou informaci, kterou pan místopředseda dal hned na začátku svých slov. Od prvních jednání, který jsem měl se státní tajemnicí paní Riceovou ve Washingtonu, při prvním setkání bylo jasné, a to jsem jí už tehdá řekl, a co se taky podařilo, že tedy ta protiraketová obrana musí býti součástí NATA. To mělo také své výsledky. Tak se stalo, kdyby se pan místopředseda Zaorálek zapamatoval, tak když byl generální tajemník NATO Schäffer v Praze, tak taky velmi kladně se k tomu projektu vyjadřoval. To jenom, to už je dneska minulost, ale jenom aby tady byla pravda řečena a ne nějaké mylné informace. To za prvé tedy. To byl společný projekt NATA. Za druhé ještě jednou. Spojené státy jsou členy NATO, nemůžeme postavit NATO proti Spojeným státům, to je jedna velká aliance, ke které patříme. To bych rád ještě podtrhl. V dvou věcích bych dal panu místopředsedovi za pravdu. Také já vidím Balkán jako naši prioritní oblast. V tom naprosto souhlasím. Tam má setrvávat naše angažovanost, tam děláme taky dobrou práci. Ale upozorňuji na to, že v Afghánistánu děláme velmi dobrou práci náš PFT v provincii Lógar je uznáván jako vzorný. Já nejsem si tak úplně jist, jestli Česká republika vzhledem k stavu u nás je ta, která by měla nejvíc vyčítat Afghánistánu, že je to zkorumpovaná země, o tom bychom mohli vésti nějakou delší diskusi. Ale, řekněme to tak, bohužel v této oblasti najdete málo úplně čistých vlád. Jsou tam problémy i s tou administrativou prezidenta Karzáíe. To je pravda. Nemáme ale jinou alternativu. Musíme s partnery jednat, který tam jsou.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Já bych, pánové, jak vám oběma ve studiu, tak také panu Zaorálkovi na telefonu položila stejnou otázku a posléze se s panem Zaorálkem rozloučíme a budeme pokračovat v naší debatě. Každý jste představitelem jiné politické strany. Když byste měli velmi krátce charakterizovat i v souvislosti s tématem, o kterém hovoříme, tedy s účastí našich vojáků v misi, začlenění do Severoatlantické aliance, souvislost jednoznačná s naší zahraniční politikou, jak si konkrétně představujete a jaký názor budete zastávat? Setrvání, případně nějakou změnu? Nejprve pan Jan Vidím, Občanská demokratická strana.
Jan VIDÍM, poslanec /ODS/
--------------------
Pokud teď máte na mysli operaci v Afghánistánu? Záleží na tom, jak se shodneme s našimi aliančními partnery. Navýšení, vojenské navýšení je samozřejmě možné, ale také je možné i vzhledem ke schopnostem naší armády v podstatě minimálně. My nemáme expediční armádu, jak o tom hovoří pan kolega Zaorálek.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je názor TOP 09, lídrem je Karel Schwarzenberg?
Karel SCHWARZENBERG, senátor /TOP 09/
--------------------
Armáda je součástí samozřejmě zahraniční politiky České republiky. Česká republika se rozhodla býti členem Evropské unie, NATA. A tudíž má z toho své výhody, velké výhody, ale musí taky plnit své povinnosti. Samozřejmě se máme podílet na společné strategii NATA, také co se týká Afghánistánu. Myslím, že jde tady vytvořit společnou strategii. Nejenom nějakou specifickou českou strategii v Afghánistánu, to by nemělo smysl. Ale máme výborné velvyslance, měli jsme a máme dobrého velvyslance u NATA v Bruselu, ten se na těchto diskusích bude podílet a podílí. A já jsem přesvědčen o tom, že samozřejmě ve spolupráci taky s Američany vytvoříme úspěšnou strategii pro řešení i tohoto problému. A že od toho nemůžeme utéct, to je taky jasné.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
A pan Lubomír Zaorálek.
Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
Já si také myslím, že základem musí být dohoda s našimi partnery v alianci. A domnívám se, že i ta otázka Afghánistánu souvisí s tou debatou, která nás čeká v příštím roce nad tou základní koncepcí, strategie NATO. To je ta debata, která by měla vrcholit na konci příštího roku v Lisabonu na summitu NATO. A nám připadá, že bychom se měli hlavně i této debaty účastnit. Protože ta základní koncepce dalšího směřování NATO, ta bude vlastně ta hlavní pro to rozhodování o tom, kde by mělo NATO operovat a kde by měla být jeho hlavní angažmá. A třeba i je to debata, která se pak týká toho vyhodnocení Afghánistánu po 8 letech nepříliš velkého úspěchu. Že mně připadá, že to je to, co by Českou republiku mělo zajímat. Já vítám to, že 12. ledna by měla být tady v Praze Madeleine Albrightová jako vedoucí toho týmu té rady starších, která vznikla při NATO a která právě o těchto základních koncepčních otázkách by měla mluvit. A věřím, že to bude i debata toho 12. ledna, do kterého bude zahrnuta veřejná, odborná veřejnost tady v Česku. A rozhodně co se týče vojáků v Afghánistánu, tak v této chvíli my říkáme, nezvyšovat ten kontingent než se situace nevyjasní a než vznikne dohoda. A jasno v tom cíli. A byl bych rád, kdyby ta dohoda nevznikala tak, že prostě počkáme, co vymyslí Obamova administrativa. To není žádné stavění Ameriky proti Evropě. To je prostě výzva, aby Evropa stála na vlastních nohách, aby měla názor Česká republika, aby měli názor i evropští spojenci. My bychom měli být ti, kteří o to také usilujeme. Nečekat, až co nám tady spadne, ale sami se na tom řešení podílet.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, já děkuji za rozhovor telefonicky panu Lubomíru Zaorálkovi a s ním se loučím. Na slyšenou.
Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/
--------------------
Děkuju, na shledanou.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
A pokračuje nedělní diskusní Kulatý stůl Českého rozhlasu 6. Ve studiu jsou poslanec občanských demokratů Jan Vidím a senátor TOP 09 Karel Schwarzenberg. My jsme hovořili o zahraničních misích. S tím také souvisí to, co jsem říkala, milí posluchači, úvodem. Že se dostaneme také k tématu našich veteránů. Ostatně právě v listopadu jsme měli Den veteránů. Když se podíváme do historie, tak už v souvislosti s Kuvajtem v roce 1990, posléze Saúdskou Arábií začíná také nová etapa právě účasti našich vojáků, které, kteří se, kteří jsou účastni k řešení krizových situací. Také jsou to veteráni. Je to další novum, které se objevuje, poněvadž předtím jsme, řekněme, naše hrdiny, a to je téma, které už souvisí i s identitou, státností, jaksi buď vymazali z historie, nebo nějak úplně upozadili. Některé, si přiznejme, jsme si také, a říkám to s jistou ironií, dokázali popravit. O legionářích se nehovořilo, o našich britských letcích se nehovořilo. A najednou se objevuje téma vlastně úctyhodné tradice veteránů, o které bychom také měli se jakýmsi způsobem starat, také je respektovat. A s tím souvisí právě veteráni, účastníci těchto zahraničních misí. Domníváte se, že máme ještě nějaký dluh v této oblasti? Nejprve se ptám pana Karla Schwarzenberga.
Karel SCHWARZENBERG, senátor /TOP 09/
--------------------
Zajisté bychom měli trošku změnit postoj k veteránům. Tady doplácíme trošku na naše dějiny. Poněvadž před těmi, vždycky jsme uznávali jenom jednu část veteránů a druhou ne. Po první světové válce jsme uznávali jenom legionáře. Většina českých vojáků sloužila až do konce v řadách C. K. Armády. Uznávali se jenom jedni. Pak se to změnilo, pak zase byli legionáři zatracováni. Pak jsme zavřeli anglické letce v komunistické době. A uznávali se jenom ty, který byli ve Svobodově armádě. Krátce a dobře, my jsme měli vždycky rozporuplný pohled na naše vojáky a naše dějiny. A dodnes tedy uznáváme jenom jisté hrdiny a druhý ne. Je na čase, abychom uznali každého, kdo svůj život nasadil za vlast. A za tuto zemi a za náš stát. A to je priorita. V každé normální evropské zemi veteráni jsou nejvíc uctíváni. Mě vždycky těší, když přijedu do Anglie teď na podzim, všichni tam nosej ten stylizovaný vlčí mák, což je tedy pocta veteránům. A to nosí každý člověk. U nás nějaký takový přiznání k našim veteránům, přiznání k lidem, který nasazují svůj život, ještě neexistuje. Byl by nejvyšší čas, abychom to udělali.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem se domníváte, že máme ty rezervy? Existují léčebná zařízení, ministerstvo obrany také stanovilo koncepci péče o veterány. Také například informační linku. Jakési kroky se v minulém období udělaly. Dokonce exministryně obrany Vlasta Parkanová v roce 2007 to při nástupu do funkce jaksi vyhlásila jako jednu ze svých priorit. Kde se domníváte, že ještě ty rezervy máme?
Karel SCHWARZENBERG, senátor /TOP 09/
--------------------
Spíše v tom všeobecném pohledu, že nejsou v přední řadě uctíváni. Že by měly být jejich důchody, že by měly mít to všechno zajištěný, to je, prosím, pro mě samozřejmost. Zde jde taky o to jim veřejně vyjádřit úctu, jo. Tak je to v jiných evropských zemích.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je názor pana poslance Jana Vidíma?
Jan VIDÍM, poslanec /ODS/
--------------------
Já musím podepsat v podstatě do písmene, co říká pan ministr senátor. Já jsem přesvědčený, že to nejdůležitější, co každý veterán, což je, zkusme si to slovo objasnit. To je člověk, který za tuhle zemi, za nás, kteří zůstáváme doma, někde nasazoval svůj život. A takový člověk si prostě zaslouží obrovské uznání, respekt a úctu. Ten 11. listopad, který je tím Mezinárodním dnem veteránů, protože toho dne v 11 hodin 11 minut byla podepsaná mírová smlouva první světové války, tak ten den by, a opět, tady to zaznělo, bychom asi všichni měli nosit ten stylizovaný vlčí mák. Prostě ten symbol veteránů. Protože když už nic jiného ...
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Nosíte ho vy sám?
Jan VIDÍM, poslanec /ODS/
--------------------
Určitě ano. Právě letos ...
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Nosí ho i pan senátor Karel Schwarzenberg?
Karel SCHWARZENBERG, senátor /TOP 09/
--------------------
Já nevím, kde bych ho měl dostat. Já to znám z Anglie. Já jsem dokonce, když jsem byl v Anglii ...
Jan VIDÍM, poslanec /ODS/
--------------------
Já vám ho přinesu, jestli chcete.
Karel SCHWARZENBERG, senátor /TOP 09/
--------------------
Tak jsem nastrčil, protože uctívám anglické veterány jako naše spojence, takže ...
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan poslanec se nabídl, že vám vlčí mák dodá, tak možná, že by mohli i politici ukázat na vlčí mák a říci, že to je ...
Jan VIDÍM, poslanec /ODS/
--------------------
Ale to se týká toho jednoho konkrétního dne, prosím. To není tak, že bychom ho nosili stále. Ale v ten jeden den by si možná co nejvíc lidí mělo opravdu připomenout, že existovali a stále existují lidé, kterým prostě nebylo cizí svůj vlastní život, své vlastní zdraví dát na oltář naší společné vlasti a měli bychom si jich strašně vážit. A to samozřejmě těch, kteří nasazovali životy pro vznik Československa, tedy našich, našim legionářům, kterých už je opravdu jenom hrstka, jsou to staří pánové, a samozřejmě nejenom veteránům, kteří nasazovali životy v druhé světové válce. Ale my máme teď už nějakých 22 tisíc lidí v zahraničních misích po roce 91. Neznamená to, že máme 22 tisíc nových veteránů. Mnozí z těch vojáků byli v misích opakovaně. Ale prostě máme už i požehnaně vojáků, kteří opravdu bojovali za tuhle zemi ať už, ať už v Kuvajtu nebo v Iráku nebo na Balkáně. A i těchto lidí bychom si měli velmi vážit. Já jsem velmi rád, že ministerstvo obrany vedle těch materiálních věcí, které jsou, jak říkal pan, pan senátor, jakoby tím nejmenším ...
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Ty by měly být samozřejmé.
Jan VIDÍM, poslanec /ODS/
--------------------
... tím nejmenším, tak přistupuje se k systému resortních vyznamenání. A ministr obrany letos, myslím, poprvé vyznamenal, tuším, že asi 40 veteránů. Takový průřez vlastně celou naší vojenskou historií. A mělo by to takto pokračovat dál. Dochází k povyšování prvních generálských hodností u veteránů a je to strašně dobře.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
My už jsme také se dostali k tématu v souvislosti obrany a zahraničních věcí. Ostatně domnívám se, že, pane Vidíme, vy jste o tom hovořil v souvislosti, když jde návrh do sněmovny na zvýšení, či jakékoliv změny v souvislosti s našimi účastníky zahraničních misí. Pan Lubomír Zaorálek se také vyjádřil o teritoriu, které je nám jakoby vzdálené. To je možná trochu obecnější úvaha. Pravděpodobně, když se podíváme do historie před rokem 89, tak také zřejmě jsme byli některým demokratickým státům poměrně hodně vzdáleni a říkali si, proč by měli se víc angažovat někteří, vždyť je to taková ta malá země někde na východě, ani třeba nevíme, kde je na mapě. Možná, že v tom je trochu i ten náš pocit, že nás, že jsme pro ně byli taky daleko, třeba že nás také nebrali vážně. Do jaké míry vlastně ovlivňuje i tato zkušenost, dejme tomu, osobní, historická pohled na zahraniční politiku a na to, zda jsou to země, které jsou blízko nebo daleko. Nebo co je vůbec v současném světě, když se řekne daleko?
Karel SCHWARZENBERG, senátor /TOP 09/
--------------------
No, měli bychom si uvědomit, že tento pojem je opravdu naprosto odlišný od předešlé generace. Že, řekněme, dnešní voják letí do Afghánistánu v stejné době jede dobrý voják Švejk jel na nasazení, nebo dokonce kratší dobu na nasazení do Haliče v první světové válce. Tedy jenom abychom ty časy porovnali. Prostě Afghánistán už není jako před dvěma generacemi naprosto vzdálená země. Je to součást našeho světa a každým dnem se vlastně blíží. To si musíme konečně uvědomit. Že to není daleko. Daleko už prakticky skoro neexistuje. A obzvláště ne, když je to na stejné pevnině, když můžeme dojít pěšky z Afghánistánu až sem, jak známo, dokonce k nám dorazili po dlouhé cestě afghánští uprchlíci, kteří někde přes svaz a tak dále, nebo středoasijské republiky se k nám uchýlili. To si musíme všechno uvědomit. Vždyť jsme jeden svět a podle toho musíme jednat. Nemůžem už uvažovat v úvahách, jako kdybysme byli v době našich pradědečků, kde se počítala vzdálenost, kam člověk dojde pěšky nebo koněm. Nýbrž dneska je to úplně odlišné a s touto politickou realitou musíme žít.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to, pane poslanče Vidíme, do jisté míry nebezpečné se tvářit, že vlastně nám jde o sebe, případně o nějaké ty sousedské vztahy a že to ostatní je jaksi vzdálené?
Jan VIDÍM, poslanec /ODS/
--------------------
No, slovo Afghánistán nejenom dneska, ale kdykoliv se prostě hovoří o české armádě, o zahraniční politice, tak je velmi frekventované. Zvyšovat, nezvyšovat, proč vůbec ta vojenská operace v Afghánistánu začala? A to nám, myslím, osvětlí, osvětlí, proč je správné, že tam máme české vojáky. Prostě v Afghánistánu od šestadevadesátého roku byla, byl nepředstavitelně zrůdný fundamentalistický islámský režim, přivedl tam prostě třinácté století do téhle země. Likvidoval jakoukoliv, jakýkoliv, jakékoliv intelektuály, likvidoval jakékoliv práva žen v té zemi, to je zapotřebí si uvědomit. Ale vedle toho, to by všechno, řekněme, se týkalo jenom těch Afghánců a Talibanu. Ale vedle toho tam také pozval a přivedl prostě světový teror. A cvičil ho tam. Prostě výcvikové, výcviková centra, výcvikové tábory v jižním Afghánistánu v provinciích Hilmand a Kandahar byly místem, odkud do celého světa prostě vyráželi teroristé, kteří byli obrovským nebezpečím pro celou západní civilizaci, protože ji nenáviděli z podstaty. To jsou prostě lidé, kteří nenávidí náš způsob a styl života. Nenávidí demokracii, nenávidí svobodu a čím více při tom teroristickém útoku zabije těch, které nenávidí, tím rychleji se podle jeho představ dostane do toho, do toho jeho nebe a bude sedět po pravici Mohameda. Já vůbec neříkám, že islám je zlý. Ani trošičku ne. Jenom tento typ islámu je strašidelně nebezpečný. A to bylo to, co provázelo Taliban a al-Káidu v jižním Afghánistánu. Proto tam jsme. Jestli tahle vláda, a můžeme si o ní myslet, jak je zkorumpovaná a kdo je pan Karzáí a tak dál, jestli tahle vláda padne a vrátí se znovu Taliban, tak se znovu vrátí to obrovské riziko teroristického útoku kdekoliv. A tedy i u nás.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Já možná na související, řekněme, vlně. V Praze sídlí rádio Svobodná Evropa, rádio Svoboda. Naši posluchači ještě někdy naší šestce říkají, že jsme bývalá svobodka. Možná zajímavostí je, že jeden z více než 20 servisů, který je obsažen právě v rádiu Svobodná Evropa a rádiu Svoboda, je vysílání do Afghánistánu. A možná zajímavostí je, že se vysílá z Prahy a právě v Afghánistánu je to nejposlouchanější rozhlasová stanice. Možná, že si naši posluchači vzpomenou, jakou roli vůbec hrála Svobodná Evropa před rokem 89, kdy vlastně v jednapadesátém roce začlo vůbec vysílání z toho obligátního nákladního auta. A taky možná tehdy Američané si říkali, proč máme financovat něco, když to ani nevíme, kde je. Je to další vlastně součást, řekněme, i zahraniční politiky, orientace vlastně, pomoci teritorium, které někdy, přiznejme si, třeba obtížně hledáme na mapě?
Karel SCHWARZENBERG, senátor /TOP 09/
--------------------
Řekněme to tak. Země, který byly otevřený světu už odedávna, poněvadž měly pobřeží moře, Spojené státy, Velká Británie a jiný, si mnohem dřív uvědomily než my tuzemské státy, že ten svět je propojený. A tudíž že nemůžeme izolovat osud jedné země od druhé. A tudíž začaly už ihned teda v padesátých letech. Už předtím bylo české vysílání, tedy Voice of America. Já se dokonce pamatuju, to jsem ještě tady byl, v létě 48, jak jsme říkali, byly to ještě střední vlny, na kterých vlnách se dá poslouchat. Jako děti jsme to rozšiřovaly. Tedy to jsou takový vzpomínky dětství. Ty rozhlasové stanice jsou nesmírně důležitý, poněvadž základ je informace. Jenom občan, který je informovaný, může rozhodovat. A tudíž to naše vysílání do Afghánistánu, ti občané jsou informováni, co se ve světě děje, je nesmírně důležité.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Pánové, náš pořad se dnes chýlí ke konci. Kdybyste měli velmi krátce také odpovědět oba na stejnou otázku. Co se domníváte, že bylo těmi zásadními změnami, či zásadní změnou po roce 89 pohledem 20 let zpět v armádě a související zahraniční politice?
Jan VIDÍM, poslanec /ODS/
--------------------
Tak, určitě to bylo, určitě to byl totální odklon od té útočné brutální železné síly, kterou byla Československá lidová armáda před rokem 89 k velmi funkční moderní mobilní armádě.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká poslanec občanských demokratů Jan Vidím.
Karel SCHWARZENBERG, senátor /TOP 09/
--------------------
Víte, normálně obdobně. Z útočné armády obranná armáda a rozpoznání, že už není první úkol jenom ochrana hranic České republiky, nýbrž ta ochrana hranic území někde vzdáleno. A že tudíž musí být naše armáda být schopna jak bránit hranice, tak samozřejmě taky intervenovat tam, kde je to nutný, pro bezpečnost ne České republiky, nýbrž Evropy. Poněvadž jsme součástí Evropské unie a součástí NATA.
Ivana DENČEVOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká senátor a lídr TOP 09 Karel Schwarzenberg. Oba dva pánové byli hosty dnešních Názorů a argumentů. Milí posluchači, a od mikrofonu Českého rozhlasu 6 se s vámi loučí a na slyšenou těší Ivana Denčevová a technicky spolupracovala Iva Braunerová a Irena Hýsková.
