Ustrašeným se lépe rozkazuje. Milá vládo, občané nejsou hloupější než ty

Za osm měsíců, už v říjnu 2021, nás čekají mimořádně důležité volby. Jejich výsledek neurčí jen něco tak zdánlivě banálního jako to, jak a kým bude naše země vedena příští čtyři roky. Půjde v nich i o řešení velmi podstatných a hlubokých tendencí, které jsou s to ohrožovat a znesnadňovat život v České republice v mnohem delším časovém období.

Čelíme pandemii covidu. Dluh veřejných financí dramaticky roste, výkon ekonomiky klesá a mnohé obory jsou na hraně zániku. Mezi lidmi roste nespokojenost a nejistota. Posilují protestní a antisystémová hnutí. Dokonce i ve standardních stranách se objevují vysloveně protidemokratické, autoritářské tendence. Populismus narůstá děsivou rychlostí.

Odhalují se dlouhodobě přehlížené strukturální problémy nejen regionů, ale celé republiky. Je zřejmé, jak velké deficity funkčnosti, pružnosti a efektivity má naše státní správa. Důvěra lidí v autority a jejich schopnost řešit krize je otřesená. To je zásadní problém, který může v důsledku vést až k úplnému rozkladu právního státu u nás. 

Nešťastné zásahy vlády během pandemie vyvolaly ve společnosti hluboké pocity úzkosti, nejistoty a zloby. Je stále patrnější, že stát nejde řídit jako firmu, respektive že tento způsob řízení vede ke stále patrnějšímu selhávání státu v jeho základních funkcích. Pro nadcházející volby bude rozhodující přesvědčit voliče o tom, že demokratické strany dokážou stát opět uvést do provozu coby funkční jednotku, na jejíž zásahy a činnost se lidé mohou spolehnout.

Čekají nás tedy volby, které se bez nadsázky dají považovat za klíčové pro budoucnost ČR. Budeme v nich čelit vnějšími problémy oslabené, ale stále potenciálně velmi marketingově efektivní kampani dosavadní vládní garnitury, především hnutí ANO. Nenabízíme pověstnou krev, pot a slzy. Dopředu ale říkáme, že nás čeká spousta práce na odstranění škod, které tu napáchala slabošská a neschopná vláda Andreje Babiše a Jana Hamáčka. Co nabízíme, je naděje, že se nebudeme muset stydět za svou zemi, že zmizí nejistota z nefunkčního státu. Nebude to procházka růžovým sadem. Odmítáme selektivně nabízet uplácení různých skupin voličů. Tady jde o vyšší zájem. Hrajeme o to, jestli se vydáme cestou ke korupčnímu, autoritativnímu modelu vládnutí, který se jako rakovina šíří západní civilizací. 

Kdybych byl členem vlády, řekl bych už vloni občanům:

„Nikdo z nás pořádně nevíme, co to covid-19 je. Neexistuje proti němu vakcína ani žádný lék, a pokud se nějaká vakcína vymyslí, nevíme, jak bude účinná. Ale bez vás, vážení občané, bez vás to nezvládneme. Proto dělejte všechno pro to, abyste posílili svou imunitu. Cvičte, nepřejídejte se, choďte do přírody, nehnijte před televizí, zhubněte… a hlavně mějte výbornou náladu. Nenechte se rozhodit negativitou senzacechtivých médii. Nenechte se strašit a stresovat lidmi psychopatického typu. Protože když budete v pohodě, vaše imunita se nepoměrně zvýší. A naopak. Čím víc budete ve stresu, tím víc budete covidem ohroženi.“

Bohužel vláda nic takového neřekla. Občana nepovažuje za partnera. Jedinou interakci, kterou od občana požaduje, je slepá poslušnost. Jenže člověk není hovado nastavené na slepou poslušnost. A tak vládám v celé Evropě přestává občan věřit.

Situace připomíná tlak v Papinově hrnci. Vlády v jakési křeči z nezvládnuté situace reagují výhrůžkami, příkazy a dalším strašením. Ve víře, že ustrašeným občanům se dá lépe vládnout. Jenže je zde stará zkušenost, a ta říká: „Nic se nezdaří podle plánu.“

 Mějte to na paměti, milí členové vlády: Nejste chytřejší než občan. A zatím jste se víc mýlili, než že byste se trefovali do černého. Začněte brát občana jako partnera a zapomeňte, že je hloupější než vy.