Úsporami snížíme vydírací sílu Putina, říká Niedermayer
Před měsícem jsme se bavili o plynu. Teď jsme v podobné situaci, jenom s ropou. Zeptám se úplně stejně, jako jsem se ptala minule: kdo teď tahá, za jaký konec provazu? Západ versus Rusko?
V případě ropy situace není zdaleka tak vážná. Světový obchod a trh s ropou je mnohem větší, a závislost na dovozu ropy v Evropě je mnohem menší. Samozřejmě kdyby nedošlo k obnovení provozu ropovodu družba, dotkne se to konkrétních firem. Ale myslím si, že to nebude mít zásadní dopad na dodávky ani na ceny. Není žádným tajemstvím, že některé rafinérie získávají ruskou ropu za velmi nízké ceny v porovnání se světovými, například Maďarskem. Přitom to neznamená, že ropa je na čerpacích stanicích levnější.
Rusko tvrdí, že k tomu zastavení došlo kvůli západním sankcím. Nenaběhli jsme si trošku?
My jsme si v žádném případě nenaběhli, to je ruská interpretace. Ty sankce ale opravdu ekonomicky sráží Rusko na kolena. V posledních dnech byly například i v našem tisku zajímavé články o tom, jak dříve či později zkolabuje letecká doprava, protože Rusové nebudou schopni udržovat západní letadla vzhledem k tomu, že dodávky náhradních dílů, ale také softwaru, jsou subjektem sankcí. A ty sankce jsou nejrozsáhlejší, jaké historie zažila, proto jsou také účinné. Sami ruští představitelé před měsíci říkali, že ty sankce vrátí ruskou ekonomiku o 20 let. V poslední době bych řekl, že i to je optimistický odhad. Pro nás žijící na západě je to naprosto nepředstavitelná situace. Rusko hledá takové různé záminky k tomu, aby vytvářelo drobné incidenty. Samotného mě trochu překvapuje, že Kreml nemá odvahu říct, že ty dodávky zastaví, protože se takto rozhodl. Koneckonců i ohledně plynu, který je samozřejmě mnohem citlivější. Tam by dopad zastavení dodávek byl úplně jiný než v případě ropy. Rusko ale volí podobnou taktiku. Říká, že má málo turbín, že ty turbíny pořádně neběží...
„Obnovu dodávek vidím v horizontu dnů. Věřím, že nebude nutné aktivovat státní hmotné rezervy," řekl Deníku N ředitel státního podniku Mero, který v tuzemsku spravuje ropovody. I podle vás je to spíš otázka dní?
To si netroufám říct. V každém případě firmy, kterých se to týká, mají velký ekonomický zájem na tom, aby k obnovení dodávek došlo. V případě, že mohou udělat některé kroky, kterými se nedostanou do konfliktu se sankcemi, tak se o to určitě budou snažit. Já zatím nevidím vůli Kremlu jasně říct, že potrestá Evropu tím, že kohoutek už znovu nezapne, takže je to podle mě klidně možné.
Je třeba reálné, že Rusko už si hledá nějaké nové odběratele?
Bezesporu hledá, ta agrese rozjela opravdu bezprecedentní snahu zemí se odpoutat od ruských dodávek, protože politizace toho obchodu s energetickými surovinami se dostala tak daleko, že dál už se ani dostat nemůže. Jsou některé země, které si vyjednaly delší termíny, ale já myslím, že většina zemí Evropské unie už neuzavírá nové kontrakty na dodávky ropy. Čili tam se to chýlí ke konci. Rusko dělá všechno, co může, aby ropu dostalo na trh. Mnohem složitější to bude u zemního plynu, protože kapacita těch terminálů není dostatečná. Je to nákladné a stavba nových produktovodů není v krátkodobém horizontu realistická. Ten proces už jasně nastartovaný a já si myslím, že bychom měli opravdu dělat to, o čem mluvíme od března. Za prvé šetřit, úsporami můžeme opravdu snížit dovozy a také snížit sílu karet, které si Vladimir Putin myslí že má. Potom také hledat cesty, jak nahrazovat fosilní paliva, která se dovážejí z Ruska, a samozřejmě diverzifikovat dodávky. Na tom úkolu se vůbec nic nezmění, a nemění ho ani to, když sem tam Kreml kohoutek utáhne a pak zase povolí.
Španělská vláda zkraje srpna schválila nařízení, kterým chce snížit spotřebu energie v zemi. Třeba limity pro nastavení klimatizace, nebo vytápění ve veřejných budovách, vypínání osvětlení výloh a veřejných budov po desáté večer. Nařízení by mělo platit do října příštího roku, netýkalo by se domácností. „Nemůžeme si dovolit promrhat ani jednu kilowatthodinu," řekla tamní ministryně pro ekologickou transformaci. Mělo by to fungovat i u nás?
To rozhodnutí vítám a zejména od Španělska. Španělsko upozorňovalo že se státy, které nejsou vázány na Ruskem vyvolanou plynovou krizi a jejich dodávky nejsou přerušené by se mělo zacházet jinak. A přesto velmi jasně zformulovalo cestu k tomu, jak šetřit energií. Já si myslím, že je to velmi správné, protože pokud Španělé spotřebují méně zemního plynu, tak je možné ten zemní plyn z tankerů směrovat někam jinam. A každý megawatt nebo kubík zemního plynu, který my dnes ušetříme, na, tlačíme do zásobníku a budeme lépe připraveni na zimu. Mě spíš mrzí, že zemí, které takto formulují, co je třeba dělat, abychom snížili riziko a platby do Ruska, je zatím poměrně málo a je to podle mě velká škoda.
Myslíte, že je to tím, že politici nemají odvahu?
Asi to tak bude, protože když jsem sledoval, jak náš denní tisk reagoval na různé iniciativy, které zazněly v Německu, tak člověku nemohl uniknout určitý posměšný tón. A mám pocit, že pokud politik uvidí, že toto je nálada veřejnosti, nemá odvahu přijít s tím, že bychom opravdu měli méně svítit a méně chladit, abychom se na tu zimu lépe připravili. Já to považuji za velkou škodu, protože to, co bychom měli dělat, se od března nemění. Věděli jsme, že k něčemu takovému může dojít. Zatím nikdo nevidíme do hlavy Vladimiru Putinovi, nevíme, jestli ty dodávky zemního plynu zastaví nebo ne, ale čím lépe na to budeme připraveni ti menší budou škody.
Zdroj: Česká televize, Události, Komentáře, 9.8.2022