Nejeden český politik se chlubí tím, že se řídí racionalitou a sleduje ekonomický zájem. Bližší pohled však často ukazuje přesný opak. A to takřka vždy. Bezesporu to platí i pro blížící se americké volby. Politiků, kteří tvrdí, že Donald Trump je to, co je pro naši zemi lepší, není málo. Nestačím se divit.
Exprezident Trump opakovaně představuje velmi agresivní plán obchodního protekcionismu, rozsahu nevídaného. Navrhovaná cla ve výši kolem 60 procent na dovoz z Číny a 10–20 procent na ostatní dovozy představují nevídaný šok pro světovou ekonomiku. Jde o tak velké změny, které nejsou „laděním systému“, ale revolucí – dnešní úroveň amerických cel je průměrně jen několik procent, tento plán by je zvýšil až na 20 procent, tedy mnohonásobně.
Navíc, protože druhá část plánu Donalda Trumpa stojí na deportaci části pracovní síly z USA (neboť většina nelegálních migrantů pracuje), hovoříme o mnoha milionech lidí. Tím se prohloubí jak růst inflace, tak zpomalení tamní ekonomiky (oboje vyvolané cly).
Obě tyto špatné zprávy se promítnou do problému částí zemí s dluhem (americké úroky půjdou nahoru) a samozřejmě do výrazného poklesu růstu HDP ve světě. Lze jen hádat, jakým způsobem bude reagovat Čína, která v tomto scénáři ztratí odbytiště pro zboží za stovky miliard (odhady, které jsem viděl, mluví o poklesu vývozu až o 80 procent).
Ano, Trumpova protikandidátka, paní Kamala Harrisová, bohužel není zrovna bojovnicí za volný obchod. Její politika by však znamenala plus minus kontinuitu (tedy cla spíše selektivní), a nikoliv velký globální ekonomický šok.
Přitom mnoho schůzek, které jsem nedávno v USA během své mise za Evropský parlament měl, potvrzují, že možný prezident Trump by se touto cestou vydal a svůj program myslí zcela vážně. Na rozdíl od minulosti je totiž obklopen lidmi, kteří jeho „nápady“ nikoliv moderují, ale spíše podporují a tlačí na jejich naplnění. A vzhledem k rozsahu jeho plánů by třeba i snížení cel na polovinu svět od velkého ekonomického šoku neušetřilo.
Takže, kde je ona česká racionalita?
Někdy u nás slyším, že Donald Trump rychle ukončí konflikt na Ukrajině. Ani tomu nerozumím a ani v USA jsem se o tom nic nedozvěděl. A to nejen proto, že jeho minulý „track record“ v jednání s diktátory byl tristní. Myslím, že jasná většina západních politiků chce konec konfliktu, ale nikoliv takový, který by znamenal vítězství Kremlu a tím i podporu v dalším podobném konání.
A nevidím tak jediný důvod, proč by Donald Trump a jeho nový, ideologicky sladěný tým toto „uměl lépe“ než třeba Kamala Harrisová. Samozřejmě, rozhodnutí je na milionech voličů v USA, ale není od věci vědět, co každá alternativa pro nás znamená.
