TOP 09 – nový tygr, nebo další bublina?
Půl roku po svém vzniku má strana TOP 09 nevídaných deset procent preferencí. Sněm, na kterém si 170 delegátů v pražském hotelu TOP bude dnes a zítra volit své první předsednictvo, napoví, zda nová strana bude tygrem, který překreslí politickou mapu, nebo splaskne jako řada jiných pravicových stran.
Nový projekt se zrodil v hlavě bývalého šéfa KDU-ČSL Miroslava Kalouska a jeho přátel. Získal řadu známých lidovců a sponzorů (za půl roku 37 miliónů Kč), spojil se s hnutím starostů a podařilo se mu přemluvit senátora Karla Schwarzenberga, aby nové straně propůjčil svůj kredit a popularitu.
A dobře udělal, protože sedmdesátiletý politik se drží již několik měsíců na vrcholu žebříčku důvěryhodnosti a ani Kalousek není podle průzkumů lidem protivný jako dříve. Podle říjnového šetření CVVM Kalouskovi věřilo 31 procent dotázaných. To je více než dvojnásobek oproti říjnu 2006. Schwarzenberg byl v říjnu nejpopulárnější. Věřilo mu 43 procent, což je o patnáct bodů více ve srovnání s únorem 2007.
Lze tedy očekávat, že sobotní volba prvního šéfa strany bude bez jakýchkoli dramat. „Společnost dlouho volá po tom, že mezi politiky není žádná autorita a já myslím, že kníže je velkou autoritou se svými zkušenostmi. Proto si myslím, že na sněmu to bude takřka jednomyslné," řekl Právu šéf moravskoslezské organizace TOP 09 Pavol Lukša. Své místo ve vedení má jisté i Kalousek, který by se měl stát prvním místopředsedou.
Exlidovectví jako handicap
Zájem o další křesla v předsednictvu má Lukša nebo senátorka Ludmila Müllerová. Podle informací Práva dalšími zájemci jsou člen přípravného výboru a exšéf Hospodářské komory Jaromír Drábek, předsedkyně středočeské TOP 09 a místostarostka Černošic Helena Langšádlová či šéf západočeské buňky nové strany Marek Ženíšek. Všichni až na Drábka jsou bývalí lidovci. Ti obsadili i 11 křesel krajských šéfů. Bude TOP 09 béčko KDUČSL? Kalousek i Schwarzenberg to odmítají.
„Jak říkal Švejk, každý jsme odněkud. Ti lidé byli zvoleni, protože dobře ovládají politické řemeslo, ale většina členů lidovci nebyli," řekl Schwarzenberg. Podle Kalouska je bývalých lidovců ve straně pouhá desetina. Müllerová soudí, že kvůli zachování určité rovnováhy se nedá očekávat, že by předsednictvo zaplnili výhradně lidovci. „To bude hledisko, které bude vnímáno i na sněmu, TOP 09 se určitě nebude chtít prezentovat jako béčko lidovců. Proto bych nepřikládala váhu tomu, jak dopadly krajské sněmy. Přišlo hodně mladých lidí a lidí, kteří do toho vkládají naději. Bylo by hodně nekorektní říci, heleďte, my jsme bývalí lidovci a my to řemeslo umíme,řekla Právu.
Husákovy děti chtějí vládnout
Právě nebývalý zájem mladých - hlavně generace tzv. Husákových dětí - naplňuje např. Müllerovou nadějí, že ve volbách mají šanci uspět. Strana má téměř dva tisíce členů, což je srovnatelné se zelenými, a podle ní je polovina z nich mladší 35 let.
Také podle sociologa Jana Herzmanna, pokud si to TOP 09 sama nepokazí, může i ve volbách počítat s desetiprocentním ziskem. Kalouskově straně nahrává krize a důraz na nezadlužené hospodaření.
„Zatím je to čisté robátko bez hříchu - tím myslím stranu, nikoli lidi - a to jí jistě pomáhá. Také může využít rozporů uvnitř ODS. Proto si myslím, že má reálnou šanci ve volbách porazit komunisty," uvedl Herzmann.
***
Co chce TOP 09
- větší spoluúčast ve zdravotnictví
- školné se systémem půjček a stipendií
- odečitatelný paušál za dopravu do práce
- odpočty nákladů za hlídání dětí a domácí práce
- nezvyšovat daně, jen dědictví a dary zdanit jako jiné příjmy s výjimkou rodinných příslušníků až do druhého kolene
- nahradit přídavky na děti vyšší slevou na dani
- spojit podporu v nezaměstnanosti s odpracováním 20 hodin týdně pro obec a s rekvalifikací
- zkrátit státní podporu na stavební spoření
- rozdělit důchodové spoření na průběžné a kapitálové s rodinným bonusem
- snížit o pětinu náklady státní správy
- změnit systém odměn ve státní správě z tabulkového na výkonnostní
- zrušit u veřejných zakázek obchodní tajemství
- znemožnit firmám s listinnými akciemi účastnit se státních tendrů
- snížit rozdíl mezi příjmy „bohatých měst a chudých obcí"