Vláda ODS, TOP 09 a VV se včera otřásla v základech. Premiér Petr Nečas včera při jednání koaličních špiček kvůli církevním restitucím pohrozil, že pokud véčkaři už dohodnutý návrh zákona ve středu nepodpoří, padne vláda.
Koaliční schůzka skončila krachem. Véčkaři dál trvají na tom, že chtějí vědět, odkud stát vezme potřebné peníze na majetkové vyrovnání. Stalo se tak vůbec poprvé, co premiér pád své vlády připustil. Je tudíž evidentní, že Nečas chce přimět véčkaře k loajalitě. Do středečního jednání vlády tak půjde o hru nervů.
Buď ustoupí véčkaři a návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi ve vládě a pak i ve Sněmovně podpoří, nebo premiér podá demisi. A spolu s ním by tím podle ústavy padla vláda.
„Dali nám ultimátum: dokud nepodpoříme bezvýhradně restituce, tak padne vláda,“ prohlásil po jednání K9 šéf VV Radek John.
Miroslav Kalousek: „Pokud někdo chce zvolit technologii, že vydírá způsobem: co mi ještě dáš za to, abych splnil už uzavřenou dohodu, tak to je diskuse, na kterou nikdo z nás není ochoten přistoupit.“
Véčkaři chtěli na jednání špiček navrhnout úspory, k nimž by došlo např. sloučením ministerstev pro místní rozvoj a životního prostředí. Sloučený úřad by pak podle jejich představ vedl jejich člen, ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský.
Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) by pak vystřídal ministra vnitra, nestraníka Jana Kubiceho. Tyto šachy ale jsou zejména pro premiéra a jeho ODS nepřijatelné.
Nakonec na tuto debatu ale vůbec nedošlo. Jednání totiž podle informací Práva nabralo po hodině a půl nečekaný spád. Premiér pohrozil pádem vlády a z jednání odešel, čímž skončilo.
Podle účastníků nešlo o to, že by hrozil odvoláním véčkařských ministrů, ale přímo pádem celého kabinetu. John po schůzce tvrdil, že koaliční partneři odmítli sdělit, kde chtějí vzít na restituce peníze. Církve mají v příštích 30 letech dostat 59 miliard korun, i s inflačními vlivy až 96 miliard.
Johnovo tvrzení ale popřel ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Na jednání – jak uvedl – navrhl dvě varianty. Jedna z nich spočívá v tom, že potřebné dvě miliardy ročně půjdou na úkor všech rozpočtových kapitol.
Miroslav Kalousek: „Pokud někdo chce zvolit technologii, že vydírá způsobem: co mi ještě dáš za to, abych splnil už uzavřenou dohodu, tak to je diskuse, na kterou nikdo z nás není ochoten přistoupit.“
Druhou pak označil za absolutně vstřícný návrh. Podle něj by Kalousek peníze vzal ze čtyř kapitol, které spadají pod jeho úřad. Tedy z kapitoly ministerstva financí, všeobecné pokladní správy, správy státních aktiv a pasiv a ze správy státního dluhu. Véčkařům to prý ale nestačilo.
„To, že se Věci veřejné postavily tak, jak se postavily, pouze potvrdilo mou domněnku, že je to pro ně zástupný problém,“ prohlásil Kalousek a dodal: „Pokud někdo chce zvolit technologii, že vydírá způsobem: co mi ještě dáš za to, abych splnil už uzavřenou dohodu, tak to je diskuse, na kterou nikdo z nás není ochoten přistoupit.“
Zopakoval, že debatě o případných úsporách se jeho strana nebrání, ale nehodlá je spojovat s církevními restitucemi. A připomněl svůj nedělní bonmot, že nápad VV se slučováním resortů přišel „z pátka na sobotu pravděpodobně po několika lahvích těžkého francouzského vína“.
Koaliční partneři prý věří, že se véčkaři do středy umoudří a nakonec pro návrh zákona ve vládě zvednou ruku. Véčkaři ale trvají na svém a o jejich dalším postupu by mělo dnes rozhodnout jednání stranické výkonné rady.
„Chceme se bavit o konkrétních úsporách,“ uvedl John s tím, že nyní už nejde jen o dvě miliardy na církevní restituce, ale o 32 miliard korun ročně.
Narážel tím na nedělní slova Kalouska, podle kterého bude v letošním rozpočtu chybět v důsledku krize možná až 30 miliard. Ke Kalouskovu návrhu vzít peníze ze čtyř kapitol ministerstva financí pak šéf klubu VV Vít Bárta dodal, že jde jen o „přelévání virtuálních čísel“.
Včerejší nedohodu rozmrzele sledovali představitelé církví, které s koaličními stranami uzavřely dohodu. „Už tomu nějak nerozumím,“ řekl Právu předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml.
Do stranických sporů církve ale zasahovat nehodlají. „Je to záležitost státu a této vlády, a pokud se nedohodly, jsem sám zvědav, co bude dál,“ dodal Ruml.
Nevyloučil, že pokud by návrh zákona spadl pod stůl, mohou se některé církve o svůj majetek přihlásit soudní cestou. Tuto možnost už v létě otevřel svým rozhodnutím Ústavní soud.
„Nevylučuji, že by část církví toto řešení mohla zvolit,“ uvedl Ruml s tím, že jde ale o jeho osobní odhad.
Právo, 10. 1. 2011, Rubrika: Titulní strana, str. 1
