Jak hodnotíte cestu premiéra Fialy do Kyjeva?
Cestu pana premiéra musíme ocenit jako státnický čin a jasný projev podpory nejen panu prezidentu Zelenskému, ale i celému ukrajinskému národu. Premiéři Česka, Slovinska a Polska jako první evropští státníci navštívili Ukrajinu po začátku ruské agrese a jasně tím demonstrovali celému světu, že Evropa Ukrajinu neopustila. To považuji za velice důležité, protože Ukrajinci bojují i za naše životy a naši svobodu.
Jak si vysvětlujete ostatní mlčící státníky západních zemí?
My tu zkušenost už máme. Byli jsme také oběťmi ruské agrese a dlouho jsme byli pod ruskou nadvládou, proto je velmi důležité, že jsme mezi prvními zeměmi, které vyjadřují podporu. Naši západní spojenci jsou v tomto ohledu bohužel trochu pozadu.
Proč nevyjadřují podporu aspoň verbálně?
Je to poněkud zarážející. Na druhou stranu Německo a Francie reagovaly i se sankcemi s jistým zpožděním. Proto bych znovu zdůraznil, že návštěva Ukrajiny panem premiérem je opravdu státnický čin. Naše spojence předběhl.
Emmanuel Macron chce pokračovat v rozhovorech s Vladimirem Putinem. Čekáte, že by mohly k něčemu vést?
Je to dobře, že se pan Macron pokouší s Vladimirem Putinem jednat. Nicméně nebyl bych v tomto ohledu příliš optimistický. Rusko jedná z pozice síly a představa Vladimira Putina o vyjednávání je zkrátka přijmutí jeho diktátu druhou stranou. To je naprosto neakceptovatelné.
Jak vnímáte smířlivější postoj Německa a Francie vůči Rusku?
Jak už jsem řekl, Česko má historickou zkušenost z dob, kdy ještě bylo ruským vazalem. Německu a Francii tato zkušenost chybí. A je to právě ona zkušenost, která nás motivuje. Uvědomujeme si, že ruská agrese na Ukrajině představuje nebezpečí i pro nás a my se musíme bránit.
Tuto zkušenost má i Maďarsko, které se ale snaží být neutrální. Jak to vnímáte? Nerozděluje to Evropskou unii?
Já věřím, že Evropská unie je jednotná. Musíme vnímat Maďarsko jako součást Evropské unie a Evropy obecně. Maďarsko se sice nepodílí na dodávkách vojenského materiálu, ale umožňuje humanitární transporty. Pan Orbán se zkrátka snaží být originálem.
Jak může české vystupování směrem k válce na Ukrajině ovlivnit naši pozici v rámci Evropské unie?
Já se domnívám, že nás to může jenom posílit. Díky našemu vystupování si naši spojenci uvědomí to reálné nebezpečí. Ukrajinci bojují za Evropu, ukázali se jako nadšení Evropané. Rusové jistě nečekali, že ukrajinský odpor bude tak silný. To, že od začátku za Ukrajinou stojíme a podporujeme ji, nás může jednoznačně posílit.
Dnes se připravují ministři obrany zemí NATO a podle generálního tajemníka by měli zadat přípravu na odstrašení Ruska. Jak by to podle vás mělo vypadat?
Je samozřejmě velmi důležité, že si Severoatlantická aliance uvědomuje důležitost posílení východního křídla aliance a navýšení počtu vojáků ve východních členských zemích. Já věřím, že v rámci aliance dojde k vytvoření strategie pro větší odolnost vůči ruské hrozbě. Já jsem rád, že se Česká republika už rozhodla k vyslání vojáků na Slovensko. Včera jsme měli na Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost právě ono schválení pobytu našich vojáků na Slovensku a zítra to jistě schválí i plénum Senátu.
Jak hodnotíte dosavadní počínání NATO? Je podle vás dobře, že se zatím drží zpátky a odmítá jakékoli přímé nasazení?
Přímé nasazení by bylo v současné situaci příliš riskantní. My nevíme, co se děje v hlavě šílence Vladimira Putina. Můžeme předpokládat, že by využil jakékoli záminky k přímému střetu NATO s Ruskem.
Proč se Vladimir Putin navzdory hrozbě NATO rozhodl Ukrajinu napadnout?
Spoléhal na to, že se Ukrajiny nikdo nezastane. Ukrajince vnímá jako neposlušné Rusy a věří, že má právo je napadnout. Také se domníval, že má na Ukrajině silnější pátou kolonu, a nepočítal s tím, že NATO bude Ukrajinu podporovat.
ČT24, 16. 3. 2022
