Tituly zůstanou - zapomeňte

Řízení o odebrání titulů bylo v pátek 3. září zastaveno. To je výsledek více než roční kauzy na plzeňských právech. Kauzy, která pronikla do zahraničních médií, vyvolala řadu otázek stran akademických svobod, kontroly studia a pozice senátů na vysokých školách. Zvedla také vlnu kontrol ministerstva školství, dotazy na zkrácenou, či naopak prodlouženou délku studia každého vysokoškolského studenta vedeného v  tzv. matrice studentů. Byla to kauza, která se dotkla všech vysokých škol přímo tím, že si vyžádala další administraci, a nepřímo tím, že poškodila naše absolventy a vysoké školy v očích zahraničních partnerů. Zkuste Angličanovi vysvětlit, že plzeňské právní kšefty jsou v  technickém vysokém školství neproveditelné. Pochybnost zůstane. Poškozeni se právem cítí i všichni řádní studenti a vyučující, jejichž právně plzeňské vzdělání je devalvováno.
Přes všechna rozhořčení a hlasité proklamace o odebírání titulů skutek utek. Tituly absolventům, kteří prokazatelně neplnili svoje povinnosti nebo je obešli „recyklací“ práce někoho jiného, zůstanou. Koneckonců opisování studentstva je v našich zemích jev obvyklý a de facto tolerovaný.
V Plzni se během projednávání případu děly věci, které spíš než na akademickou půdu patří do detektivky. Z knihovny se ztrácely závěrečné práce nebo jejich části. Naopak se objevovaly jiné, které tam dosud nebyly. Používaly se kriminalistické metody zjišťování doby tiskařských prací a alibi měli zajišťovat už nežijící pedagogové. Veřejnost laická i odborná byla stále překvapována scénářem jak v absurdním divadle. Divíte se, že zahraniční kolega z univerzity řekne: „Já tomu nechci rozumět, ale řekni pravdu, to se u vás skutečně stalo?“ Herci-studenti z  Plzně Teď se kauza plzeňských práv chýlí ke konci. Odešlo několik pedagogů a funkcionářů fakulty. Tituly absolventům zůstaly.
Tento scénář byl ale předvídatelný. Proto také řada těch, kterých se případ konkrétně dotýkal, mohla zůstat a zůstávala v klidu. Rozhodnutí neodebírat tituly je jediné možné. Zpětně revidovat závěry státní závěrečné zkoušky by znamenalo vypuštění džina z lahve. Kde by se zastavilo? Kontrolou kompetence státní závěrečné komise? A v jakém období? Od roku 2000 do roku 2009, nebo bychom si posvítili i na ty před rokem 1989? Dnešní střední generace měla mezi svými pedagogy i ADK (absolventy dělnických kurzů), kterým komunistický režim zcela regulérně umožnil získat vzdělání v krátkém čase.
Takže bylo vysoce pravděpodobné, že všechna prohlášení o odebírání titulů jsou jenom uspávankou a mediálně známá jména se stala hromosvodem. Přitom studenti byli až na samém konci tohoto podivného řetězce. Byli jeho významnou (politicky a obchodně) součástí. Fungující systém pro ně ale vytvořili jiní -vedení fakulty a potažmo univerzity. Ti připravili detailní scénář i kulisy. Herci-studenti jimi jenom procházeli. Snadno, ale beze cti.