Stovka od každého na povodně je sociálně odpovědné řešení

* Pane ministře financí a první místopředsedo TOP 09, Sněmovna kabinetu dle očekávání vyslovila důvěru. Předtím se do ní opřela opozice, ale na její otázky vláda nereagovala. Proč?

Bylo evidentní, že opozice z toho chce ve Sněmovně udělat své velké vystoupení. To je legitimní, a zrovna tak za legitimní pokládáme, že na otázky budeme odpovídat v průběhu legislativního období, ve kterém budeme předkládat jednotlivé návrhy zákonů. Jednodušší bylo, když vyslovení důvěry proběhlo v klidu, důstojně a během jednoho odpoledne a dál diskuse bude pokračovat nad konkrétními předlohami. Jinak by se debata protáhla do druhého dne. Slovenský parlament při vyslovování důvěry vášnivě diskutoval pět dní, pak ale přitom padly dvě facky. Na Slovensku ale nebyly povodně, tak si těch pět dní mohli dovolit. My jsme je druhý den ráno museli řešit. Nerad bych býval vysvětloval v Chrastavě, že peníze nedostanou včas, protože jedná Sněmovna.

* Takže vláda nepřerušuje dialog s opozicí?

Absolutně ne. To ani nejde. Přece vše, o čem mluvila opozice ve Sněmovně, pokud vynecháme takové kulturní vložky, které předváděl doktor Rath, byly v drtivé většině předvolební projevy. O tom ale nemůžeme vést diskusi v tomto volební období, o tom jsme vedli diskusi před volbami. Občané rozhodli ve volbách a těžko nás kritizovat za to, že jdeme naplnit to, o čem rozhodli. Některé otázky si samozřejmě zaslouží věcnou debatu a diskuse může být přínosem, ale nemůže být přínosem diskuse, zda se mají hodně zvyšovat daně, nebo ne.

* Zmínil jste poslance ČSSD Davida Ratha, jenž poukazem na výroky před a po volbách obvinil koaliční partnery z toho, že si nedůvěřují. Jak to je?

Já necítím vůbec potřebu reagovat na cokoli, co říká doktor Rath.

* Tak se ptáme my. Důvěřujete si? Pro Věci veřejné jste byl ztělesněním politického dinosaura. Jaké je to, sedět ve vládě s lidmi, co o vás toto říkali?

Jsem zkušený a vyzrálý dinosaurus a jsem na to hrdý. Zkušený a vyzrálý dinosaurus je důstojný veleještěr, který ví, co má dělat, a dělá to. Pro mě je to poklona.

* Kromě dinosaura se o vás mluví jako o skutečném premiérovi.

To je naprosto absurdní. Jsem ministr financí, mám své práce nad hlavu, mám svého premiéra, kterého respektuji.

* Takže s dinosaurem nemáte potíže?

Ne. V rámci koaliční smlouvy jsme se dohodli, co budeme společně dělat, i když mezi některými z nás mohou být větší osobní sympatie nebo antipatie. Je objektivním faktem, že na jakémkoli pracovišti se někteří lidé spolu kamarádí víc a někteří se takzvaně nemusí. Stejné je to i v každé politické straně a vládě. Nicméně společná odpovědnost za splnění programu, ke kterému jsme se společně přihlásili, je základní svorník důvěry mezi námi. Nezavázali jsme se k tomu, že se budeme mít rádi, že budeme spolu jezdit na dovolenou a že si budeme svěřovat intimity. My jsme se zavázali k tomu, že společně naplníme vládní program, a oba pro to děláme maximum. Myslím si, že od nás nemůžete víc chtít.

* A jde tedy – z vašeho hlediska – o odpovědný vládní program, nebo jen plníte sliby „soft soc. dem.“? Tak jste před volbami totiž označoval ODS.

Řekl jsem, že v rámci koaličního kompromisu jsem připraven ustoupit z razance některých opatření tak, že nedosáhneme vyrovnaných rozpočtů v roce 2015, jak to měla propracována TOP 09. To by vyžadovalo některé razantnější kroky, než které předpokládá vládní program, ale to je osud koaličních vládních programů. Dohodu nicméně pokládám za korektní a již před volbami jsem říkal, že si umím představit kompromis. Ale umím si představit jen takový kompromis, kde bude jasně daný milník, kdy si přestane společnost půjčovat na svůj běžný provoz, tedy kdy dosáhne vyrovnaných rozpočtů. A protože vládní program takový je – není to v roce 2015, ale později, protože některé kroky jsou měkčí – tak to pokládám za důstojný kompromis, který neuráží žádnou ze tří koaličních stran.

* *Takže ODS už nepokládáte za umírněnější soc. dem.?

Že v ODS takové tendence nadále jsou, je sice pravda. Nicméně tím, že se přihlásili k tomuto programu, tak budeme plnit tento program. Teď nikdo z nás neprosazuje svoje vlastní vize, teď se každý zavázal, že realizuje koaliční program a ten rozhodně není soft sociálnědemokratický. To je odpovědný konzervativní program s některými liberálními prvky, které tam přinesly Věci veřejné (VV), a část programu ODS.

* Když zmiňujete VV, její ministři hlasitě protestovali proti velkým škrtům na svých resortech, jelikož mají značné mandatorní výdaje. Nejsou úspory pastí, do které se mají chytit a ukázat tak svoji neschopnost?

Ale to přece není pravda. Zatím nemám důvod pochybovat o kompetenci kteréhokoli svého vládního kolegy. Každý z těch ministrů věděl, do čeho jde, a každý se přihlásil k vládě rozpočtové odpovědnosti. Zkuste si projít privátní sféru. Já se skoro bojím, že vaše otázka urazí všechny živitele státního rozpočtu. Jeho příjmy tvoří firmy a jejich zaměstnanci a ty si v posledních dvou letech prošly redukcí nákladů výrazně větších, než ke které se teď chystá stát, který platí. A oni samozřejmě legitimně očekávají, že i ten stát musí být efektivnější a levnější, když musejí být oni. Kdybych byl manažerem továrny, která by měla tisíc zaměstnanců, musel jsem dvě stě z nich propustit a snížit provozní náklady o 30 procent ne proto, že bych se radoval, ale abych zachránil místa pro 800 zbývajících, tak bych se vaší otázkou cítil výrazně uražen. Jak se ten člověk na tohle může ptát, vždyť já státní rozpočet platím, já musel udělat dvakrát víc, než Kalousek teď předepisuje, a on se ho ptá, jestli to není moc. Já si myslím, že je to málo. Jděte se zeptat do privátní sféry, jestli si opravdu myslí, že je to hodně, o co teď zeštíhlujeme rozpočet.

* Stát má ale jinou zodpovědnost než firma. Ta se nemusí starat o tělesně postižené, důchodce a tak dále.

Pochopitelně, ale platí to. To znamená, mají plné právo chtít, aby přerozdělovací proces dýchal s jejich možnostmi, a jestliže jejich možnosti jsou omezené krizí, tak mají plné právo chtít, aby veřejný rozpočet absolvoval podobnou zeštíhlovací kúru, samozřejmě při plnění všech povinností, které veřejné rozpočty mají. Pokoušíte se mi tvrdit, že stát a jeho instituce jsou tak strašně efektivní, že pokud sníží své provozní výdaje o deset procent, nutně to dopadne na jejich efektivitu? Já vás ujišťuji, že tomu tak není. A právě proto jsem hluboce přesvědčen, že při desetiprocentní redukci, správném manažerském rozhodování a dostatečném odstranění naprosto zbytečných agend stát může fungovat stejně efektivně a levněji.

* Ještě k analogii se soukromými společnostmi. Hlavní motivací firem je zisk, u státu to podle vás platí také?

Já to srovnání nedávám stoprocentně.

* Používáte ho hodně často.

Používám ho často zrovna tak, jako používám často srovnání rodinných rozpočtů. Rodina má jinou motivaci než firma nebo stát, ale všechny tři musejí mít jedno společné – rozpočtovou zodpovědnost. Bez ní firma zkrachuje, bez ní na rodinu přijde exekutor a bez ní se obyvatelé státu dříve či později dostanou do bezvýchodné sociální situace.

* Většina občanů může ale při četbě vládního programu nabýt dojmu, že se spíše jedná o seznam ústrků a sáhnutí do jejich kapes. Proč by měli po takovém úderu podporovat vládu, která takhle lidem vrátila jejich podporu ve volbách?

Protože vláda zajistí, že se nedostanou do neřešitelné situace. Jsou dvě rodiny. Jedna z nich žije pouze z peněz, které vydělá, ta druhá se má lépe, lépe se obléká, jezdí na dovolenou novým autem, protože si bere spotřebitelské úvěry. Ta první rodina může být frustrovaná a závidět té druhé. Do okamžiku, než přijde exekutor. Vy si jako občan můžete vybrat. Zda chcete žít v zemi, která si na běžný život každý rok bude půjčovat do okamžiku, kdy se dostane stát do situace jako Řecko, a pak se ten život změní. Opatření k nápravě, které pak musíte přijmout, jsou neskonale tvrdší, než co navrhujeme teď. Při jejich přijímání se už nezvažuje, zda jsou opatření sociálně citlivá, chránící ty skutečně potřebné. Když peníze dojdou, pak je totiž nemáte ani pro ty, kteří sociální ochranu potřebují. Nemáte na to proto, protože před tím je všichni projedli. Co děláme, není populární. Jako vždy, když odmítnete žít nad poměry, ale zajistí to dostatečnou ochranu a pomoc pro potřebné. Společnosti to dá jistotu, že se nikdy nedostane do neřešitelné situace. Nic více, nic méně.

* Nestrašíme se ale příliš tím Řeckem a dalšími zeměmi s podobným osudem, kde navíc problémy způsobily i pravicové vlády?

Mají problémy, které musejí drasticky hasit? Mají! Tak jaképak strašení.

* Dobře, tak to byly varovné příběhy. Jak ale s tímhle odpovědným a rovným způsobem souvisí, že každý zaplatíme jako povodňovou daň stokorunu měsíčně. Stovka je rovná, je ale rozdíl, když dá stovku pan X s příjmem 19 tisíc hrubého a ředitel velké firmy s desetinásobným platem.

Nejdříve, než se rozčílíme nad nespravedlností, si zopakujme, že ti, co mají nízké příjmy, například 19 tisíc rodina s dvěma dětmi, vůbec žádné daně neplatí. Pak si zodpovězme, proč se taková diskuse nerozvinula nad asociálním rozhodnutím Fischerovy vlády profinancovat škody z prvních letošních povodní vydáním povodňových dluhopisů. Jejich vydáním jsme totiž přenesli náklady za škody na všechny občany, kojence a důchodce nevyjímaje, a ještě splácení odložíme. Financování povodňového účtu sníženou sazbou na daně, tedy onou zmiňovanou stovkou, je sociálně odpovědné řešení. Zaplatí ji každý ekonomicky aktivní občan, nikoli tedy jen zaměstnanec. Škody si zaplatíme teď a nebudou do toho zataženi děti či důchodci, ale ekonomicky aktivní. Stokorunou měsíčně se podílí na financování povodňového účtu, který bude řešit problémy s povodněmi. Protože se staly pravidelným fenoménem, tedy samostatnou rozpočtovou položkou.

* *Přesto se ta „rovná“ stovka lidem moc nezdá.

Bude-li si totéž myslet většina Sněmovny, nechť se to změní. Já si myslím, že je to sociálně odpovědnější. Společnost si to musí politicky rozhodnout.

* Proč se třeba všem nezvýšila sazba daně o procento? Tedy rovná sazba, ale rozdílný příspěvek podle výše příjmu.

Zvýšení daně o procento především znamená sebrat lidem 15 miliard korun. Je to i technicky složité a nákladné. Sociální solidarita se promítá prakticky do jedné daně – do daně z příjmu fyzických osob. Sociální solidarita má těžiště na výdajové stránce, v sociálních dávkách a podporách. Ne v daních. Trvat na tom, aby v každé dani byl vždy přítomen fenomén sociální dávky, je nesmysl. Logicky by musela padnout otázka, proč tedy všichni platí stejnou cenu za rohlík? Důchodkyně i milionář. Změnit by se to dalo, když by pekař a prodávající při stanovování ceny sledovali, kolik kupující bere. Není jediný důvod, proč by při financování nové rozpočtové položky musel být použit instrument, který by do toho promítal sociální solidaritu, když většina daní ji nemá.

* Co ale zvýšení DPH, které nám vláda chystá příští rok?

Tam je skutečně důvodem sociální solidarita, protože víme, že máme neudržitelný, nesolventní důchodový systém a máme nález Ústavního soudu, kdy musíme měnit systém výpočtu penzí. Změny si vyžádají velké náklady. Část z nich se zaplatí změnou sazeb DPH. Celá společnost zaplatí nějaké peníze navíc ve prospěch jediné sociální skupiny. To je výraz mezigenerační solidarity.

* *Byl mezigeneračně solidární také nápad, aby se důchody již příští rok zvyšovaly pouze o inflaci, a nikoli i o podíl růstu průměrného platu, či rozhodnutí, aby důchodci, kteří si vydělávají, si důchod danili?

Pro ekonomiku, stát a státní kasu je užitečné, když důchodci pracují. Tam se změní jediná věc: důchodcům, kteří mají příjem větší, než je trojnásobek průměrné mzdy, se důchod zahrne do daně. Dosavadní valorizační mechanismus se nemění. Netajil jsem se s tím, že před penzijní reformou v roce 2011 jsme mohli poprosit důchodce, že by se jim zvýšily důchody jen o inflaci, čím by se ušetřilo 14,5 miliardy. To je otázka politické dohody.

* Takže spíše než o mezigenerační solidaritu jde nakonec o politická rozhodnutí. Ještě ke škrtům. Neobáváte se toho, že úspory, které musejí provést jednotliví ministři, spíše způsobí nevratné škody nebo se změní ve frašku? Už jsme svědky bezhlavého zavírání staveb, v rámci plošného propouštění by mohli být ze symfonického orchestru vyhozeni všichni hobojisté…

Proto jsou navrhovány škrty tak malé. Excesů se neobávám, už proto, že se snižováním nákladů a se škrty si musel minulý rok poradit každý, občan, podnikatel, politik. Podnikatelé museli snížit náklady podstatně více a přežili. Opakuji znovu – hovoříme o úspoře 10 procent mezd a 10 procent běžných výdajů. Jestli někdo řekne, že si s tím neporadí, nezajistí chod resortu, tak to prostě bude muset místo něho dělat někdo jiný.

* Seškrtalo se šedesát miliard. To není málo a na ekonomiku to bude mít velký vliv. Kde jsou hranice únosnosti?

Aby stát mohl efektivně dál fungovat. Nikdo přece škrty nedělá z nějaké škodolibé radosti.

* Jak se s potřebou šetřit srovnává návrh VV na daňovou amnestii? Lidé, kteří budou muset obracet každou korunu, berou návrh, aby se vlastně zlegalizovaly špinavé peníze, jako provokaci.

Bráno účetně, přínos pro státní kasu by to mělo. Morálně je to však nepřípustný hazard, je to nepřijatelné. Neumím si představit, že musíme šetřit a vedle toho zlegalizujeme nelegální zisky. Osobně se soustředím při přípravě nových daňových zákonů na to, aby se daňovým únikům zabránilo.

* Proč se příští rok přidá zrovna učitelům? I ve školství, jako v jiných oborech, chybí analýza efektivnosti.

Na to neexistuje nějaký odborný výpočet a důvod, to je otázka politických priorit a rozhodnutí. V tomto případě ale rozhodnutí vyplynulo i z toho, že český učitel má o třetinu méně než policista. To je poměr, který odpovídá spíše diktaturám než středoevropské zemi. Důvod tohoto stavu se jmenuje Stanislav Gross v době, kdy byl ve vládních funkcích.

* Nebude přes všechny škrty nutné nakonec přece jen zvednout daně?

Zda se zvýší, či nezvýší daně, není ani tak odborná jako politická otázka, kterou rozhodnou voliči ve volbách. Odborné aparáty jsou připraveny se stejnou odbornou péčí na obě dvě politická zadání. V Česku ve volbách volič rozhodl, že se nebudou zvyšovat daně, ale snižovat výdaje. Toto zadání my jako vláda plníme. Jak jsem řekl, v souvislosti s penzijní reformou se uvažuje o zvýšení DPH, jiné daně zvyšovat nechceme.