Na Ukrajině se odehrává další revoluce. Jejím cílem je posílit vazby s Evropskou unií, a naopak omezit vliv Ruska. Do kyjevských ulic kvůli tomu vyšlo milión lidí. Jedním z mála českých politiků, který přijel protestující podpořit, byl i senátor Jaromír Štětina.
Jakou mají protestující v Kyjevě šanci, že uspějí?
Myslím si, že nejsou bez šancí. Letošní protesty jsou větší než oranžová revoluce v roce 2004. Také jednota protestujících je obdivuhodná. Už 19. den neopustili hlavní náměstí, vědí také, že ho opustit nemohou. V tom, že se udrží, je jejich jediná naděje. Zároveň tím, jak jsou odhodlaní, tlačí na vládu a prezidenta. Milión lidí, kteří se o víkendu protestů zúčastnili, je příliš velká síla na to, aby je státní moc mohla přehlédnout.
Co vás nejvíc zaujalo?
Vzepětí lidí. Víte, oni demonstrují v plískanici a sněhu, spí pod plachtou a někteří jen pod nějakou houní. To jsem ještě neviděl. Většina z nich má na bundách samolepky s hlavními požadavky. Tedy odchod vlády a odstoupení prezidenta. Ukrajinci si uvědomili víc než my, že komunismus rozpadem Soa větského svazu nezanikl. A oni nechtějí, aby jim komunisté dále vládli. Proto má velký význam svržení Leninovy sochy na Besarabském náměstí. Protože s ní symbolicky padla nadvláda Sovětského svazu nad Ukrajinou.
V čem je změna proti protestům před devíti lety?
Na náměstí Nezávislosti bylo milión lidí, jenže po skončení demonstrací tentokrát nešli domů. Po skupinách se odebírali k vládním budovám. Začali blokádu parlamentu a budov vlády. Teď jde o to, aby prezident nevyhlásil výjimečný stav. Ten by znamenal, že nebude platit ústava a zákony státní moc bude řídit zemi pomocí příkazů.
Jaký mají vliv Rusové na události na Ukrajině? Mohou poslat na pomoc režimu armádu nebo speciální jednotky?
Nemyslím si, že by Rusko podle starého osvědčeného receptu poslalo na Ukrajinu své tanky. Putin totiž má spojence – ukrajinského prezidenta Janukovyče. Ten by „v nejhorším případě“ použil k potlačení demonstrací vlastní jednotky policie nebo armádu.
Jde o spor mezi východem a západem země, mezi etnickými Ukrajinci a Rusy? Bylo by řešení, kdyby se Ukrajina rozdělila?
Nejde o etnický spor. Na náměstí jsem potkával i spousty Rusů, kteří jsou ukrajinskými občany. Oni mají také hlavní zájem žít ve svobodné a demokratické zemi. Rozdělení Ukrajiny by nebylo šťastné. Proběhlo by nejspíše balkánskou variantou, což znamená krev a násilí. Nyní je důležité, aby z celé Ukrajiny vznikla plně demokratická země. Evropa proto musí mnohem silněji podporovat demokratické síly na Ukrajině. A to zatím nedělá.
Co dělá Evropa dobře a co špatně? Nezachovala se „hloupě“, když trvala na propuštění Tymošenkové?
Chybou je, že nejvyšší představitelé Evropské unie vůbec do Kyjeva nepřijeli. Až v pátek nebo v sobotu přiletěla delegace Evropského parlamentu. Tato nedostatečná podpora událostí na Ukrajině se týká i většiny zemí Unie. Tymošenková nyní vzala prezidentovi vítr z plachet, když okamžitě vyhlásila, že není důležitý osud její, ale Ukrajiny.
Rozhovor vyšel 12. prosince v časopise Reflex.
