Vláda bude v rozpočtu pro příští rok využívat i 22 miliard z Fondu privatizace. Novelu zákona o zrušení Fondu národního majetku včera schválila Sněmovna. Exministr financí Miroslav Kalousek (57, TOP 09) v rozhovoru pro Blesk Zprávy řekl, že to považuje za rozpočtový hřích. Peníze totiž mohly být použity například na odstraňování škod po nečekaných situacích. A došlo i na klesající preference topky.
Jak si vysvětlujete novelu o zrušení Fondu národního majetku?
„Když se fond před více než deseti lety rušil, tak z velmi dobrých důvodů bylo v zákoně napsáno, že příjmy z privatizace jsou na zvláštním účtu, který nesmí být zapojen do pravidelných příjmů. Tedy i výdajů státního rozpočtu, a že mohou být využity na nečekané výdaje jako třeba odstraňování ekologických škod a podobně. Peníze mohly být zapojeny do důchodového účtu jen tehdy, kdy budou špatné ekonomické časy, a kdyby byl důchodový účet v deficitu. A to je přesně to, co si vláda prosadila. Rok od roku jsou daňové příjmy vyšší a důchodový účet ani není v deficitu a vláda prosadila, že ty peníze využije na výdaje, protože jinak by byl deficit o dvacet miliard vyšší. Je to rozpočtový hřích. Projídáme poslední zásoby a navíc v dobrých časech. Vláda nedělá nic, aby zemi připravila na horší časy. Na všechno v budoucnu doplatí nejchudší a nejslabší.“
Podle ministryně financí Aleny Schillerové ale novela posílí vliv Sněmovny na tyhle peníze.
„Ty peníze jdou do rozpočtu na příští rok. Já proti zvýšení důchodů nic nemám, ale vadí mi, že projídáme zásoby. Není pravda, že to posílí vliv Parlamentu. Ten akorát rozhodl, jak se s těmi penězi bude nakládat. A vláda, která má ve Sněmovně většinu, teď prosadila, že ty peníze projí.“
Slevy na jízdném studentů a důchodců, které zavedla Babišova vláda, za září vyšly státní pokladnu skoro na 463 milionů korun. Podle ministerstva by náklady na slevy měly stát celkem šest miliard korun ročně. Myslíte, že je ta částka nakonec reálná?
„I kdyby to bylo opravdu jenom těch šest miliard, tak je to neodpovědné plýtvání. Za posledních pět let, co vládne ANO a ČSSD, tak každý rok investovali mnohem méně, než my v době krize. Ještě v letošním roce se investuje méně než v roce 2012. Více se bude investovat až v příštím roce, ale jen o 8 a půl miliardy víc, než naše vláda i přesto, že mají oproti nám navíc k dispozici o 353 miliard. Podíl investic stále klesá.“
Vláda podle vás nemyslí na budoucnost?
„Nemyslí se na budoucnost v ničem. Ani v nezbytných reformách v penzijním a zdravotním systému a ani ne v investicích do dalších let.“
Čím si to vysvětlujete, že vláda takhle utrácí?
„Protože rozdává naprosto neodpovědně na všechny strany trvale předvolební dárečky. Jestliže za posledních 5 let stoupl počet státních zaměstnanců skoro o 40 tisíc a příští rok stoupne o dalších 16 tisíc. To jsou desítky miliard ročně. A vedle toho se chová naprosto plýtvavě a neúsporně ve všech dalších oblastech, co se týče nákupů, dávek, a slev na jízdném.“
ČSSD a teď i premiér Babiš chce, aby děti v posledním ročníku mateřské školy a na prvním stupni základní školy dostávaly obědy zdarma. I to Andrej Babiš vyčíslil na pět až šest miliard ročně. Ekonomové ale upozorňují, že brzy mohou přijít ekonomické potíže…
„Problém je, že až ty ekonomické potíže přijdou, tak ty závazky, které vláda uzavřela, nejdou vypovědět ze dne na den. Pak vám nezbývá na všechno ostatní. A nezbude ani na pomoc potřebným. To je všechno populismus. Určitě je tu mnoho dětí, které jsou v nouzi a rodiče nemají na obědy, ale proč bychom měli platit obědy i dětem, které jsou ze solventních rodin? Neexistuje nic jako oběd zdarma, vždycky ten oběd musí někdo zaplatit a platit ho všem je nesmysl. Je to také nesociální, protože se dostane mnohem méně na ty, kteří pomoc potřebují.“
Kam tohle podle vás povede?
„Že horší časy přijdou, to je jasné. Jen nevíme kdy. Vláda žádné reformy nevytvořila. V době růstu nevytvořila ani žádné rezervy, takže až přijdou špatné časy, tak se vytvoří tlak na veřejné rozpočty, a to odskáčou vždycky nejchudší a nejslabší. Ti, kteří jsou bohatí, si vždycky nějak pomohou.“
TOP 09 se v průzkumech potýká na hranici volitelnosti. Co za tím je?
„Já jsem po volbách, které pro nás nedopadly dobře, odstoupil z předsednické funkce. To je podle mě povinnost každého předsedy po neúspěšných volbách. Ty otázky teď veřejně musí odpovídat někdo jiný. Já nejsem dobrý adresát této otázky.
Nestálo by pak za to vyzkoušet nějaké spojenectví s podobnými stranami?
Opozice je fragmentovaná a nemá smysl se přetahovat o stejného voliče. Konec konců byl jsem to já, kdo v roce 2016 vyzval ostatní středopravé strany, abychom šli do voleb společně. Tenkrát to partneři odmítli. Jsem přesvědčen, že kdyby se na to přistoupilo, tak by vládu nesestavoval Andrej Babiš, ale Petr Fiala. Té myšlenky, že by mělo dojít k nějakému společnému postupu, jsem se nikdy nevzdal a spolupracuje na tom teď i náš předseda Jiří Pospíšil.“
Proč tedy takové debaty končí neúspěšně? Teď se mluvilo o společné kandidátce lidovců, TOP 09 a STAN do eurovoleb, a stejně to nedopadlo…
„Já všechny problémy, které jsem slyšel, pokládám za velmi zástupné a malicherné. Když jsem v roce 2016 chtěl, abychom šli společně, tak od lidovců jsme slyšeli, že nepůjdou na společné kandidátce se svým bývalým předsedou. Navrhoval jsem, že bych nekandidoval. Ale stejně to nešlo.“
Zdroj: blesk.cz, 6. 12. 2018
