Dálnice D3 se začala stavět před více než třiceti lety. V roce 1988! Jejím prvním úsekem byla výstavba obchvatu Tábora. I když ten se ale nakonec součástí dálnice nestal. Trasování této rychlospojky Praha – rakouský hraniční přechod Dolní Dvořiště provází desítky let spory. Zejména ve středních Čechách. „Jako starosta jsem viděl dlouhé roky vlažný postup ŘSD v řešení konkrétních požadavků dotčených obcí," říká k tomu bývalý starosta Votic a dnes poslanec sněmovního podvýboru pro dopravu Jiří Slavík (TOP09).
Kdy bude dostavena D3, váš odhad?
Tuto otázku bych rozdělil na dvě části, na jihočeskou a středočeskou. Jihočeský úsek až ke státní hranici s Rakouskem měl být hotový do konce roku 2025. Vzhledem k složitým zakládacím podmínkám je aktuální termín pro dokončení rok 2026. Jsem přesvědčen, že tento termín bude dodržen. Středočeský úsek, který mne jako místostarostu Votic pálí, se skutečně jen těžko odhaduje. Termínů už jsem slyšel mnoho, obdobně jako v případě obchvatu Olbramovic. Pokud současné vedení ministerstva dopravy a ŘSD bude na přípravě soustavně pracovat, věřím, že se po hotové D3 do Prahy svezeme v roce 2030.
Vy jste právě jako bývalý starosta výstavbu D3 pozoroval a pozorujete i optikou „místního", kvůli tomu jste ve Sněmovně šel do podvýboru pro dopravu?
Byl to jeden z důvodů, proč jsem se stal členem Podvýboru pro dopravu. Jako starosta jsem viděl dlouhé roky vlažný postup ŘSD v řešení konkrétních požadavků dotčených obcí. Přesto, že je velmi důležité při každé velké liniové stavbě snažit se o dohodu se všemi, kterých se stavba dotýká. Proto starostové v ORP Votice vzali iniciativu do svých rukou. Ve spolupráci s úředníky jsme krok po kroku prošli celý připravovaný projekt a naformulovali připomínky pro ŘSD. Obce nejsou odpůrci dálnice, ale chtějí, aby negativní dopad výstavby a provozu D3 byl co nejmenší. Silný provoz na silnici 1/3 život lidem na Voticku velmi znepříjemňuje. Za všechny bych zmínil zejména Miličín, který drtí tranzitní doprava uprostřed obce.
Druhým důvodem byl dlouhodobý zájem o moderní veřejnou dopravu, kdy se nám na Voticku podařilo úspěšně nastartovat integraci dopravy do PID. Do budoucna bych se rád věnoval i čisté mobilitě.
Středočeská část D3 za svou jihočeskou sestrou pokulhává, kvůli řadě problémů. Dopadl už nějak třeba spor ŘSD s bratry Bratránkovými, vlastníky pozemků?
Na jaře letošního roku proběhlo ve Voticích jednání všech zainteresovaných stran, kterého se zúčastnil i ministr dopravy Martin Kupka. Generální ředitel ŘSD nás na něm informoval, že by do konce letošního roku mělo dojít k dořešení tohoto nešťastného táborského problému. Státu se podařilo potřebné pozemky vyvlastnit a správnost postupu potvrdil i Nejvyšší správní soud, který odmítl kasační stížnost odporovatelů. Okolo Tábora by tak v nejbližší době mělo dojít k rozšíření stávající komunikace.
Máme zákon o liniových stavbách, přesto dochází i u řady jiných staveb k prodlužování schvalovacího procesu. Co s tím?
Je nutné si říci, že je třeba zachovat možnosti veřejnosti, institucím i občanské společnosti se ke stavbám v určité formě vyjadřovat. Žijeme v demokratickém právním státě, a to musí zůstat. Na druhou stranu zde máme problém s tím slovem „v určité formě". Bohužel stále vidíme to, že se ke klíčovým dopravním stavbám celorepublikového významu vyjadřují organizace, které geograficky nemají se stavbou vůbec nic společného a jejich jediným cílem je stavbu blokovat. Obdobně stavby oddalují opakované stížnosti na podjatost konkrétních krajů. Je třeba legislativně řešit správné vyvážení veřejného zájmu oproti často neopodstatněným stížnostem jednotlivců či právnických osob. Pokud chceme mít v České republice kvalitní silniční a železniční síť, musí individuální zájmy někdy ustoupit.
Zdroj: Ekonomický deník, 29.10.2022
