Snížení DPH u léčiv, které by podle vlády měly ulehčit pacientům, sníží příjmy státu a dají vydělat distributorům. Jaké záruky reálného ulehčení pro spotřebitele může vláda nabídnout?
Nedávné zavedení třetí sazby DPH představuje rozporuplný krok a zároveň vyvolává otázku, komu má tato změna sloužit? Dle vyjádření vlády je důvodem snížení cen pro koncové spotřebitele. Jednoznačně diskutabilní je situace u léčiv včetně veterinárních léčiv. Snaha zlevnit léky pro pacienty je v podmínkách tržního mechanismu pochybná. Nikde není zaručeno, že pětiprocentní pokles na straně nákladů se následně projeví v adekvátním snížení prodejní ceny.
Jaké páky má vláda k zajištění, že zmíněná „sleva“ neskončí navýšením marží prodejců? Jedná se totiž o produkty se značně nepružnou poptávkou, zákazníci/spotřebitelé nemohou odložit nákup léků, akceptují téměř jakoukoli cenu a prodejci si jsou této skutečnosti velmi dobře vědomi. Nechce se věřit, že by si této skutečnosti nebyla vědoma vláda.
Můžeme pominout, že původní návrh zahrnoval i tiskoviny, což nakonec koalice odmítla, nicméně i tak je zařazení jednotlivých produktů – knih, kojenecké výživy a léčiv do třetí sazby námětem k diskuzi. Zásadním problémem je, že se jedná v samotném principu o nesystémové řešení s nejistým výsledkem.
Krom zmíněné nepružnosti poptávky pro léčiva, nemůžeme rovněž pominout administrativní náročnost na straně výrobců, která do značné míry smaže pozitivní efekt daňového snížení. A rovněž nelze pominout, že výpadek do příjmů státního rozpočtu (pro léčiva je ministerstvem financí v odhadované výši až 1,5 miliard korun, ve skutečnosti by však mohlo jít až o dvojnásobek) bude muset být něčím nahrazen. Vláda zatím na tuto otázku uspokojivě neodpovídá.
Jiří Skalický, poslanec TOP 09
