Kolem miliardy korun tuzemské zdravotnictví zbytečně ročně utratí za léčbu pacientů, kteří skončili v nemocnici, protože užívali nevhodnou kombinaci léků. Farmakoekonom Josef Suchopár ze společnosti Infopharm na základě britského výzkumu odhadl, že v Česku je ročně v důsledku těchto nežádoucích účinků hospitalizováno až čtyřicet tisíc pacientů a bezmála devět set z nich kvůli nim zemře.
Nevhodné kombinace léčiv, tzv. lékové interakce, mohou i mnohonásobně zvýšit účinky jednotlivých medikamentů nebo je naopak potlačit. „Selhání léčby pak nejenže přinese pacientům zdravotní komplikace, ale také finanční zátěž pro systém zdravotnictví,“ upozornil poslanec TOP 09 Jiří Skalický.
Například současné užívání konkrétního léku na nespavost a antidepresiva zvyšuje jeho účinek na 19 tisíc procent. „To je, jako by někdo spolkl 150 tabletek najednou. Jsou ale i kombinace, kdy účinnost klesá až k nule. Taková medikace pacientovi nemůže pomoci,“ popisuje farmakoekonom. Lékař přitom většinou nemá šanci zjistit, jaké všechny léky nemocný užívá, pokud mu to sám neřekne. Jenže většina lidí si nahonem v ordinaci nevzpomene, co všechno bere. „Více než čtvrtina léků je přitom předepsána, aniž by měla být pacientovi podána,“ zdůrazňuje Suchopár.
Lékařům měl pomoci s touto problematikou elektronický recept, protože by díky jeho plošnému zavedení mohli znát aktuální lékový záznam svého pacienta. Jenže po námitkách České lékařské komory nyní ministr zdravotnictví ruší povinné zavedení eReceptu od příštího ledna.
„Plošné zavedení elektronických receptů mohlo přinést benefity zejména ve zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví obyvatel. Lékař by měl větší možnost zabránit případným lékovým interakcím,“ zdůrazňuje Skalický. Elektronický nástroj by další úspory generoval také díky tomu, že by se zabránilo duplicitně předepisovaným lékům. „Například v roce 2012 muselo být znehodnoceno téměř 550 tun léků, které lékaři předepsali, zdravotní pojišťovny zaplatily, ale pacienti nespotřebovali. To jsou náklady ve výši několika miliard korun,“ spočítal poslanec.
V mnoha zemích přitom elektronický předpis už plošně zavedli. Zvykli si na něj například dánští, britští, kanadští či rumunští lékaři. Nástroj právě zavádějí i na Slovensku, v Bulharsku a Polsku. Češi jsou přitom ve světě známí nadměrnou oblibou konzumace léčiv. Podle průzkumu Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) se až polovina lidí přiznala, že někdy nerespektuje při užívání léku doporučení lékaře nebo instrukce z příbalového letáku. „Jen třetina dotazovaných si uvědomuje rizika nesprávného užívání léků spojená s častějšími návštěvami lékaře, která vedou k vyšším nákladům na zdravotní systém,“ vysvětlil ředitel AIFP Jakub Dvořáček. Přitom právě nesprávné užívání léčiv a možné prodloužení zdravotních potíží může mít vliv nejen na zvýšení nákladů zdravotnického systému, ale i pacientovu peněženku. Asociace proto ve spolupráci se společností Infopharm vytvořila bezplatnou webovou poradnu Známsvéléky.cz, kde si mohou pacienti ověřit, zda jejich medikamenty nevyvolávají navzájem nežádoucí účinky.
Lidové noviny, 20. 8. 2014, rubrika: Ekonomika, str. 12
