Skalický: Demokracie jako samozřejmost

Výročí 17. listopadu jako dne boje za svobodu a demokracii je příležitostí ohlédnout se zpět a položit si otázku: Je demokracie pro současnou generaci už jen samozřejmost? Znamená pro dnešní studenty totéž jako v roce 1939, nebo o padesát let později v roce 1989?

V říjnu roku 1939 vyšli do ulic studenti, kteří protestovali proti nacistické okupaci. Jedním z nich byl Jan Opletal, student lékařské fakulty. Při demonstraci byl postřelen a o několik dní později zemřel. Jeho pohřeb 15. listopadu přerostl do protinacistické protestů a říšský protektor Konstantin von Neurath reagoval uzavřením všech českých univerzit. Více než 1200 studentů bylo posláno do koncentračních táborů, devět dalších bylo 17. listopadu popraveno.

O 50 let později. Připomínka nacistických represí se 17. listopadu 1989 proměnila v demonstraci proti komunistickému režimu. Tehdejší studenti chtěli demokracii, nevzdali se a vybojovali ji. Jejich aktivita a touha po demokracii se šířila z Prahy do dalších měst tehdejšího Československa. Sametová revoluce pak vedla k pádu komunistické vlády.

O 27 let později. Máme svobodné volby, výběr politických stran, svobodu projevu i pohybu. Demokracie? To je samozřejmost. Může si dnešní mladá generace vůbec vážit demokracie, když o ni nikdy nemusela bojovat? Lze jen doufat v pochopení těch, kteří si ani jeden Listopad nepamatují, nebo na něj moc rychle zapomněli. I proto bychom měli mluvit o minulosti, abychom pochopili, co se kolem nás dnes děje.