Šikana a agrese dětí je téma, které opět vyplulo na povrch, tentokrát v souvislosti se situací v jedné z hodonínských škol. Jaké možnosti prevence máme a jaké změny zákonodárci chystají, okomentoval v pořadu Napřímo na TN Live předseda sněmovního školského výboru Matěj Ondřej Havel.
„Musíme se na to podívat, jaká je příčina, jaké jsou projevy a co s tím můžeme dělat. Šikana, o které se bavíme a která teďka v těch posledních dnech bohužel opanovala mediální prostor kvůli těm případům na Hodonínsku, tak je to nemoc. Musíme tomu říkat nemoc kolektivu, která se bohužel vyskytuje přirozeně, nejenom ve školách, ale v jakémkoliv lidském kolektivu,“ soudí poslanec TOP 09.
Havel připomněl, že šikana se objevuje nejenom na školách, ale třeba i v domovech důchodců nebo v armádě. „Prevence šikany u nás není nic, co bychom teď objevovali, to je už desítky let zpátky téma, které bohužel ještě nemá ve všech školách, ve všech společenských kruzích dostatečnou naléhavost, to je pravda,“ poznamenal.
Dodal, že ale neobjevujeme Ameriku, a recepty, jak posilovat vztahy kolektivu, jak čelit tomu, aby se šikana třeba vůbec neobjevila, jak ji potom vyšetřovat, řešit a léčit, ty už k dispozici jsou. „Jenom je potřeba, aby odborná veřejnost k tomu asi ve větší míře přistupovala vážně, ale aby taky jako veřejnost laická, my všichni, tak abychom tvrdě toto jednání netolerovali, ani mezi dětmi, ani mezi dospělými,“ vysvětlil.
Havel připomněl, že ve Sněmovně jde do druhého čtení novela školního zákona, která upravuje pozici školního psychologa na všech středních a větších základních školách.
„To je podpůrná profese, uvažujeme o sociálním pedagogovi, který byl načten jako pozměňovací návrh k tomu školskému zákonu. Posílíme personálně zajištění škol, aby tyto podpůrné profese, které pracují s psychickou pohodou žáků, s jejich problémy třeba i osobními, vztahovými nebo s učením, byly lépe zajištěny,“ přiblížil.
„A druhá věc je, že by se ve školách měl, možná s větší naléhavostí, a ty případy z minulé doby o tom svědčí, mnohem více uplatňovat takzvaný preventivní program, který každá škola má nějakým způsobem zpracovaný, a systematicky k tomu přistupovat. Znám spoustu škol, které to dělají naprosto výborně a špičkově a se šikanou potom problémy třeba nemají. To samozřejmě neznamená, že by se na škole šikana neobjevila, ale tyto školy jsou schopné si s ní poradit,“ doplnil.
Preventivní program zahrnuje například také nyní velmi oblíbené třídnické hodiny. „Třídnická hodina s třídním učitelem, která může být buď pojata tak, že se tam řeší omluvenky a třídní učitel informuje o tom, kdy se pojede na školní výlet a co si vzít sebou, anebo může být pojata – a to je právě to, co bychom měli stále více dělat – jako ten preventivní moment, kdy ty malé děti hrají hry na posílení vztahu v kolektivu, kdy třeba se beseduje o tom, co to je šikana, kdy se nastavují pravidla ve třídě, co si dovolit můžu a co si dovolit nemůžu, že není problém vyžádat si pomoc od učitele nebo vychovatele, pokud mi někdo ubližuje, pokud mi někdo nadává, vyhrožuje nebo teď nově, pokud někdo třeba rozesílá bez svolení nějaké moje fotografie ve veřejném virtuálním prostoru,“ vyjmenoval.
Předseda školského sněmovního výboru Matěj Ondřej Havel byl hostem pořadu Napřímo. Celý díl je k dispozici v úvodu v článku.
Převzato z: Napřímo, 11. 2. 2025
