Výroky Miloše Zemana na adresu Palestinců dva dny před prezidentovým odletem na státní návštěvu Izraele opět rozbouřily nejen českou politickou scénu, ale měly odezvu i na mezinárodní scéně.
„Nápady, včetně toho, že by se měli všichni Palestinci přestěhovat do Saúdské Arábie, aniž by se s někým ze Saúdské Arábie setkal, je nehoráznost a bezohlednost, kterou může říci jenom buran," řekl včera Právu bývalý šéf diplomacie a šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg.
Zeman podle něj zásadně narušuje fungování české zahraniční politiky v arabských zemích a nepomáhá ani Izraeli. Česko jako dvakrát okupovaná země by mělo podle exministra o to více dbát na dodržování mezinárodního práva. „Kdybychom byli zastánci porušení mezinárodního práva, tak bych to považoval za mimořádnou hovadinu," dodal Schwarzenberg
Zeman, jenž odlétá do Izraele zítra, vyvolal nynější kontroverzi svými výroky v obsáhlém rozhovoru pro izraelský deník Jediot Achronot. V něm podle serveru Eretz označil ČR za spolehlivého a nejlepšího spojence Izraele v EU a zároveň navrhl přesun velvyslanectví Česka do Jeruzaléma, jehož část si přitom nárokují Palestinci jako hlavní město budoucího státu.
Od Zemanova nápadu se distancoval premiér Jiří Rusnok. „Možná to zhorší dočasně naše vztahy s arabskými státy," reagoval včera v ČRo. Doplnil, že podobný návrh vláda projednávat nebude.
Zeman si ale myslí, že Česko by v Jeruzalémě ambasádu mít mělo. „Svým neodolatelným osobním kouzlem se pokusím budoucího premiéra a budoucího ministra zahraničí přesvědčit, aby uvažoval o této myšlence," řekl Zeman už v pondělí v Hradci Králové na Dnech pro Izrael.
Drtivá většina zemí má přitom svá velvyslanectví v Izraeli v Tel Avivu, v Jeruzalémě funguje pouze několik států přes své konzuláty (například USA či Itálie). Na Zemanův návrh přesunout ambasádu ČR do Jeruzaléma se Palestinci hned ozvali. Podle nich výzva „narušuje mírový proces mezi Izraelem a Palestinou a ničí vynaložené úsilí o dosažení dohody". V prohlášení to zdůraznil člen výkonného výboru Organizace pro osvobození Palestiny Saíb Irikát. Vyzval zároveň kvůli tomu Ligu arabských států a další organizace ke svolání mimořádných zasedání na úrovni ministrů.
Palestinci podle Zemanových slov pro Jediot Achronot musí okamžitě uznat Izrael jako židovský stát a zříci se požadavku na návrat na území autonomie a Izraele. Doporučil jim, ať se snaží usídlit v zemích bohatých Arabů. „Tam je dobrá ekonomická situace, a proto jim mohou poskytnout práci a bydlení. Napřed je třeba jít do utečeneckých táborů v Libanonu a v Sýrii, kde je nejhorší situace. Odtamtud Palestinci mohou odejít do Saúdské Arábie a do emirátů a dostanou takové ekonomické podmínky, jež jim umožní důstojný život. To je řešení, které bych já navrhl," řekl podle serveru v rozhovoru.
Zeman už jako premiér v roce 2002 vyvolal skandál, když v rozhovoru pro izraelský deník Ha'arec přirovnal tehdejšího palestinského lídra Jásira Arafata k Adolfu Hitlerovi. Později se snažil distancovat tvrzením, že izraelští novináři jeho vyjádření dezinterpretovali.
V pondělí má Zeman v Jeruzalémě jednat se svým protějškem Šimonem Peresem a s předsedou vlády Benjaminem Netanjahuem. Po programu není v plánu tisková konference, ač je v podobných případech obvyklá.
Zemana do Izraele doprovodí ministři financí Jan Fischer, zahraničí Jan Kohout, obrany Vlastimil Picek a průmyslu Zdeněk Žák. S prezidentem letí manželka Ivana a poprvé také dcera Kateřina. Doprovod tvoří i početná podnikatelská mise. Velvyslanec Tomáš Pojar řekl, že k hlavním tématům bude patřit obchod. Česko stojí o izraelské investice. Podle Pojara není vyloučena spolupráce ČR a Izraele ve vojenství a při společném vstupu na trhy třetích zemí.
Návštěva začne v den, kdy si Izrael připomene 40. výročí vypuknutí čtvrté izraelsko-arabské války – začala o židovském Dni smíření (Jom kipur) mohutným útokem Egypta a Sýrie, výrazně zaskočila Izrael, kde ještě rezonovala euforie z vítězné šestidenní války z roku 1967.
Válka stála na 2500 izraelských a až 15 tisíc egyptských obětí a ve svých důsledcích vedla až k mírové smlouvě s Egyptem v roce 1979.
Kdo ve válce, která skončila 25. října 1973, zvítězil, není snadné zodpovědět. Vojensky šlo o triumf Izraele, politicky ale dosti získaly arabské státy, zejména právě Egypt.
Právo, 5. 10. 2013, rubrika: Zpravodajství, str. 3
