Schwarzenberg: Žalobu pro velezradu nepovažuju za moudrou

Senát dnes schválil ústavní žalobu na prezidenta Václava Klause pro velezradu. Jedná se o vůbec první žalobu na prezidenta v historii České republiky. Co si o tom myslí ministr zahraničí Karel Schwarzenberg? Nejen tohle téma probereme v Interview ČT24, dobrý večer. Jak už jsem řekla, hostem Interview Karel Schwarzenberg, ministr zahraničí, předseda TOP 09. Dobrý večer.

Dobrý večer přeji.

Tak jak už jsem říkala, Senát dnes schválil ústavní žalobu na Klause pro velezradu kvůli amnestii a zároveň kvůli okolkům s podpisem smluv a jmenováním soudců. Myslíte si, že je tato senátorská aktivita namístě?

Já ji nepovažuju za moudrou. Je to taková demonstrace, že jedna strana má většina v Senátu bez toho, aby ta žaloba byla platná, musela by získat souhlas sněmovny, který nepředpokládám, že bude dán. Ale především jsem toho názoru, že všechno, co se mu vyčítá, na to člověk může mít různý názor. Já jsem věru nebyl v životě nikdy velký podporovatel Václav Klause a můžeme mít například na amnestii různé mínění, já ji považoval za chybnou. Všechno dobré, ale to není velezrada. Velezrada je opravdu něco velice vážného a s tímto pojmem by se nemělo zacházet tak ledabyle.

A stydíte se...

To je jedna kapitola věci.

Ano, stydíte se za senátory, že k tomuto kroku přistoupili? Protože předseda ODS Petr Nečas, premiér této země dokonce říkal, že si nevzpomíná na tak nízkou politickou a lidskou ubohost, jako je tento krok.

Já se nikdy nestydím za někoho jinýho. Nevidím důvodu proč. Ale jak říkal de Talleyrand, jednou, když Napoleon zatkl nebo přepadl krále Španělska a zajal ho, tak řekl: to je horší než zločin, to je blbost.

Je to ostuda pro Českou republiku v zahraničí?

Myslím, že se lidi budou velice divit, že tedy pár dní, než prezident republiky skončí ve svém úřadě, že Senát navrhne tak vážnou žalobu. To je opravdu chyba z různých důvodů. Prezident republiky, to je takto jeden z nejváženějších institucí České republiky.

Ale vy tuto velezradu, tento krok tu ústavní žalobu možná budete muset vysvětlovat ostatním zástupcům jednotlivých zemí. Jste na to připravený?

Budu muset, ale budu říkat, co jsem říkal zde, že to považuju prostě za něco mimořádně nerozumného.

Jak byste hlasoval vy, když byste byl v Senátu? To znamená, že byste vysvětloval ostatním senátorům, aby k tomuto kroku nepřistupovali? Protože vy jste byl dlouhá léta v Senátu.

Kdybych byl v Senátu, tak bych se bezpochyby k tomu byl vyjádřil.

A to by zaznívaly stejné argumenty, které jste používal teď tady?

No, samozřejmě. Já přece nebudu jinač mluvit. Jsem ministr zahraničí nebo senátor nebo jsem prostý občan Schwarzenberg. Mluvím, říkám pořád to stejné.

Senátor Jaroslav Kubera tvrdil, že si myslí, že za tímto krokem je dehonestace odcházejícího prezidenta, protože on už dříve mluvil o tom, že by chtěl zůstat v politice činný a takto by mu to bylo znemožněno. Myslíte si, že to může být až takto cíleno?

Myslím, že je to vedlejší účinek snad pro někoho žádoucí. Myslím, tady hrála naštvanost všech těch, kteří podpořili prezidentem republiky, že prezident republiky udělal několik kroků k tomu politickou veřejnost a obzvláště senátory opozice nebo taky poslance naštvat, o tom nebudiž pochyby. Nicméně tato reakce je falešná, neboť boří jednu ze základních institucí republiky. Republika je postavena na tom, že si svých institucí ústavních vážíme a neboříme je zbytečně. A tady opravdu všechny přečiny prezidenta ať se na ně dívám tak či onak, nejsou toho charakteru, abych to zažaloval jako velezradu. Ne, s tím prostě nemohu souhlasit.

A jak se díváte na to samotné načasování? Protože dokonce prezidentského mandátu, mám na mysli Václava Klause, už zbývá opravdu jenom několik desítek hodin.

I toto to staví poněkud směšné světlo.

Vy jste ale se nikdy netajil antipatiemi k této amnestii, protože dokonce v půlce ledna jste opustil Poslaneckou sněmovnu. Měl jste původně projev a pak jste řekl, že opouštíte sál Poslanecké sněmovny. Jak se na udělení amnestie díváte s odstupem několika týdnů?

Stejně.

Stejně, nic se v tom nezměnilo?

Ne.

Ptal jste se třeba premiéra, zkoušel jste s prezidentem navázat kontakt na toto téma?

Já jsem s prezidentem o tom nemluvil, poněvadž nevidím důvodu, proč bych s tím měl o tom mluvit. S premiérem ano, jsem o tom mluvil.

Především z toho důvodu, že třeba v souvislosti s udílením prezidentské amnestie vyvstalo mnoho otázek. Například kdo amnestii připravoval, proč byla v takovém rozsahu, v jakém byla.

No, pomalu to přišlo na světlo boží, kdo se na tom podílel. Očividně to bylo opravdu jenom uvařeno v prezidentské kuchyni. Nepřibrali k tomu opravdu nutné  odborníky, což je škoda, pač jak už jsem několikrát říkal, amnestii považuju za výjimečný a neužitečný nástroj. A tím, co se stalo i tento nástroj byl, řekněme, ve své pověsti a použitelnosti poničen. Všechny se to, co se teď v souvislosti odehrálo, přispívá jenom k boření institucí České republiky, ať to je amnestie nebo teď tato žaloba.

Bude TOP 09 usilovat o změnu ústavy? Především mám na mysli, že by se alespoň trošku zkrátili pravomoci prezidenta, že by nemohl amnestovat ty, kteří jsou stále v probíhajícím trestním řízení?

Ne, já bych byl podstatně radši, kdybychom se odhodlali všichni ústavu dodržovat. A když uděláme reformu ústavy, tak by to mělo být opravdu zgruntu nově postavený, pač my ta ústava byla, řekněme, ve vývoji. To bylo velmi spěšné konání, to byl konec roku 92, 1. ledna 93 vznikly Česká a Slovenská republika, jak známo. Ty potřebovaly ústavy. A ta ústava se šila opravdu horkou jehlou. Tam je víc chyb v té ústavě. Když, tak bychom se měli opravdu odhodlat k tomu napsat lepší ústavu.

Dobře, ale...

Nebo tuhle...

Tohle je konkrétní.

A ne jednotlivé kroky odmítám. To je buď uděláme opravdu něco pořádnýho, ale já jsem proti tomu jednotlivými kroky měnit stávající ústavu. To je, to je jenom... prostě to nemá smysl. Když, tak bychom ji měli opravdu důkladně změnit.

Kdyby někdo jiný zvednul tuto debatu, mám na mysli jinou politickou stranu, tak budete stejně odpovídat, že byste jednotlivost neměnil?

No, samozřejmě. Ano.

Já se na to ptám z toho důvodu, že tato prezidentská amnestie, především článek dvě zvedl opravdu velkou nevoli u lidí. Pod peticí za tuto velezradu je podepsáno 73 tisíc lidí.

Ale jo, to vím taky. Ale jak jsem vám už na začátku našeho rozhovoru říkal, já obyčejně říkám to stejné. Nebudu něco jiného říkat tady při rozhovoru, který tady máme nebo když budu rokovat s jinou politickou stranou nebo když budu mluvit s nějakým občanem o tom v hospodě. Mám pořád stejný názor na ústavu. Spoustu lidí mě oslovili během volebního boje, říkám: ano, já jsem pro důkladnou revizi nebo novou ústavu. Já jsem proti tomu, aby se jednotlivý články měnily, pač ještě se stává z toho mnohem horší paskvil, než to byl na začátku.

Já jsem se na to ptala převážně z toho důvodu, že vy jste sám vyjádřil nesouhlas s amnestií a toto, kdyby se změnila aspoň tato část ústavy, tak by to do budoucna, když by nějaký další prezident České republiky k tomuto kroku chtěl přistoupit, vyřešilo situaci. Tak jak to udělali například na Slovensku.

Já jsem přesvědčen o tom, že nejde v těchto o zkrácení nebo rozšíření pravomoce pro prezidenta republiky, nýbrž abychom vztah k ústavě byl jiný a abychom celou ústavu změnili a to byla odpovídající ústava 21. století. I když tady zase jedno malý vylepšovací návrh, tak celý problém odsuneme.

Tvůrci návrhu žaloby, a to už jsem zmiňovala i na začátku, kromě kontroverzní amnestie poukazují taky na to, že Klaus otálel s podpisem dodatku k Evropské sociální chartě a přes souhlas parlamentu odmítl podepsat unijní smlouvu o evropském stabilizačním mechanismu. A kromě toho rok nenavrhnul Senátu žádné kandidáty na Ústavní soudce. Jak velké je z vašeho pohledu prezidentovo pochybení v tomto ohledu?

Já bych mu doporučil, aby konal rychleji, myslím s těmi ústavními soudci. Měl ovšem opravdový problém, že si mohl být skoro jist, že ve stávajícím Senátu by pro své návrhy nenašel většinu. Tudíž se k tomu neodhodlal. Poněvadž nechtěl, aby byl zase několikrát odmítnut, což se mu už stalo.

Tolik tedy názor ministra zahraničí k ústavní žalobě. Inaugurace nově zvoleného prezidenta Miloše Zemana se každopádně blíží. Co od něj očekává ministr zahraničí? Budeme zjišťovat už za malou chvíli. Tak otázka je nasnadě, pane ministře. Já už jsem ji naznačila, už v pátek proběhne inaugurace nově zvoleného prezidenta Miloše Zemana. Co od něj očekáváte? Jaká si myslíte, že bude spolupráce, protože vy už jste ho, pokud dobře počítám, dvakrát navštívil?

Já jsem s ním měl rozhovory, uvidím. Podívejte se, já nebudu mluvit o něčem, co bude, neboť nejsem prorok. Nevím, jaký postoje bude budoucí pan prezident zaujímat, jak dlouho...

Tak vzhledem k tomu, že už jste s ním několik hodin strávil, tak si myslím, že můžete trošku předjímat, jaká bude spolupráce, zda opravdu to bude tvrdá záležitost nebo zda se vám bude dařit nacházet konsensus poměrně jednoduše.

Myslím, ani jedno ani druhé. Myslím, nebude to boj na život a na smrt. Ale Miloš Zeman má své názory, své preference, taky lidi, kterým má rád a nerad. A mám poněkud odlišné názory a to se asi taky ukáže v tom, v té spolupráci.

A můžete jmenovat nějaká témata, ve kterých se nepotkáváte, na která máte odlišný názor?

Já vážně..., že asi snáze najdeme, je pohled na evropské problémy. Miloš Zeman je vůči evropské integraci mnohem vstřícnější než pan prezident Klaus. Má ale jasné názory nebo předsudky, jak to chcete, na jisté osoby, v tom se zcela neshodneme. Může být tam... nastat spory, může být taky, řekněme, v politice vůči muslimským zemím, může být postoj skoro jistě ke Kosovu a tak dále. Je spousta otázek, kde máme odlišné názory.

Ale zahraniční politika České republiky jako takové by měla být společná. To znamená, že i prezident i ministr zahraničí by měli propagovat navenek stejné věci. Tak jak k tomu dojde?

To je , to je naprostá pravda.

Kdo bude hlavním nositelem zahraniční politiky?

Vždycky vláda. Vláda určuje a formuluje ministr zahraničí. Prezident má jistou působnost v zahraniční politice, má tam taky jisté páky, ale zahraniční politika podle ústavy není určována prezidentem, nýbrž vládou.

Zároveň se v médiích už množí spekulace o obsazování jednotlivých velvyslaneckých postů. Mluví se zejména o tom moskevském, kde by mohl zasednout bývalý československý kosmonaut Vladimír Remek. Jak moc reálně se o tom uvažuje?

Pan prezident je přesvědčen nebo budoucí prezident je o tom přesvědčen, že je to správný kandidát. Já asi budu mít pohovor s panem Remkem. No, a pak je ta procedura, každý budoucí velvyslanec musí projít. Uvidíme, jak to všechno dopadne, to je psychologický test, to je před NBÚ, aby dostal osvědčení a tak dále. A musím si taky udělat představu, co na zamýšlí ve svém eventuelním působením jako velvyslanec.

Ale není vám to proti srsti vysloveně?

Já bych navrhl zajisté někoho jiného.

Koho?

To je moje záležitost, já ho tady nebudu jmenovat, i když nemá šanci býti schválen prezidentem, tak o něm nebudu mluvit. Jenom by mu to uškodilo. Ale říkal, já bych měl jiné kandidáty, když budoucí prezident má tím, tak se musím tím zabývat, ale musím ovšem taky pečlivě prozkoumat, jestli splňuje všechny podmínky. To zase taky není možný, abych někoho schválně navrhl, pač navrhnout musím velvyslance já, bych někoho navrhl vládě a prezidentovi, kterého bych po prozkoumání všech okolností neviděl jako vhodného kandidáta.

Když o tom takto mluvíte, tak to vypadá, že ho apriori neodmítáte. Nevadí vám jeho spjatost s komunistickou stranou? On nemá stranickou legitimaci, to v žádném případě, ale vystupuje jako jedna z hlavních tváří komunistické strany.

Ach jo, to je pravda, to dodnes je. Na druhé straně, když se podívám, kdo v naší republice v minulosti byl s komunistickou stranou, a to ještě s dobrou starou KSČ, spojený, tak přiznávám, že jich bylo více, než lidí tuší a jsou na velmi prominentních místech. Takže to spojení s KSČM sice není vítaný, ale viděl jsem ještě horší příslib.

Já se na to ptám i z toho důvodu, že v některých krajích po republice protestují studenti a nejenom ti, proti zastoupení komunistů v krajských radách. Tak jestli nečekáte i nějaké tady to, takovouhle reakci?

Zajisté. Teď už dostávám esemesky, maily, všechno možný, který protestujou proti jmenování pana Remka, to je naprostá pravda, proto to musím taky velmi pečlivě prozkoumat. A uvidíme, jak to dopadne. Ale ty protesty už dodnes cítím a vím, že mi budou lidi vyčítat v případě, že bych jmenoval, že mi budou lidi vyčítat zradu českých zájmů a že jsem kapituloval před prezidentem a tak dále a tak dále. To je mi naprosto jasný. To celý skončí tak či onak, že lidi mi budou nadávat.

A co velvyslanecké posty v Londýně a ve Vídni, jak vážně už tam mluvíte s budoucím prezidentem o jednotlivých kandidátech?

V Londýně máme ještě velvyslance, prosím, jsem na to upozorňoval.

Výhledově.

Máme ještě velvyslance.

Ve Vídni už ne.

Nebudu mluvit o něčem, co je ještě v daleké budoucnosti. Vídeň, to je něco jinýho. Toto místo se uvolnilo, tady mám velmi vážného kandidáta, doufám, že ho budoucí prezident schválí.

O tento post projevil zájem i Jan Fischer, ale vy jste se v médiích nechal slyšet, že ho nechcete vidět na ambasádě. Proč?

Já... pro ministra zahraničí je to vždycky strašná zátěž, cpe-li se nějaký bývalý politik na nějakou ambasádu. Za prvé všichni chtějí ty příjemný a významný velvyslanecký posty, nikdo není připraven sloužit na nějakým vzdáleném na první pohled nedůležitým postu, nýbrž chtějí vždy ty prominentní a kde je příjemné žití. A kazí kariéru našim diplomatům. Člověk vstoupí do toho povolání, pracuje pro ně a očekává, že jednoho dne se stane velvyslancem, specializuje se, připravuje se a na poslední okamžik mu zabere místo někdo, kdo vypadl z politiky. To nepovažuju za správný přístup. Politici, který odcházej, by měli odcházet a ne si vyhledávat teploučký místo na nějakém velvyslanectví, na to nebyli školeni, nejsou diplomaté a je to opravdu chybný přístup v Čechách.

Vy už jste naznačil, že bude zapotřebí vždy najít takového kandidáta, se kterým bude souhlasit prezident.

Ano.

Je pravda, což se psalo na některých internetových serverech, že už několik jmen vám prezident odmítl, že to možná bude těžké vyjednávání?

Stávající prezident mi už několik lidí odmítl.

Budoucí prezident.

Ne stávající prezident mi už několik lidí odmítl. Budoucí mi možná v budoucnosti někoho odmítne. V rozhovorech, který jsme měli, vyslovil jistou skepsi vůči jednomu či druhému kandidátovi.

Z mocenského hlediska je ale ve výhodě prezident, budoucí prezident Miloš Zeman, protože ten bude ve svém úřadu 5 let, zatímco příští rok už budou volby do Poslanecké sněmovny. To znamená, že současné vládě skončí mandát. Nebojíte se nějaké liknavosti, možná oddalování rozhodnutí do budoucna, že to může trvat i několik měsíců, že jednotlivé posty nebudou?

To je taky možné, to je taky možné.

A nebude to, co to bude znamenat pro Českou republiku? Nebude to na škodu s těmi jednotlivými státy?

Bylo by to, bylo by to opravdu na škodu České republiky, kdyby se jmenování nebo schvalování oddálilo, jenom kdyby čekali na to, až konečně vypadnu z Černína.

Co od Miloše Zemana očekáváte jako vicepremiér, protože vždy po vašich setkáních jste konstatoval, že jeho názor na současnou vládu zůstává spíše negativní. Jak se vám bude dohromady spolupracovat?

To uvidíme. Podívejte se, to je spíše na něm, než na mně. Ten atmosféru těchto jednáních té spolupráce určuje prezident republiky nikoliv ministr zahraničí.

On už se nechal slyšet, že bude navštěvovat schůze vlády. Budete brát jeho podněty vážně nebo se jimi nebudete řídit a pak bude vznikat třeba riziko, že při schvalování nějakého zákona vám prezident tento zákon odvetuje?

Já vám něco řeknu, tady jsou dvě odlišný pojmy. Samozřejmě podnět prezidenta republiky musí člověk brát vážně. To bych každopádně bral jeho podnět vážně. Budu se s ním zabývat. Něco jinýho je, jestli to budu schvalovat nebo vláda to bude schvalovat, když přijde k tomu názoru, že je to mylný postup, tak asi to taky řekneme.

Vy jste měl, pane ministře, velmi blízko k tomu, abyste se stal budoucím prezidentem České republiky, ale nakonec zvítězil tedy Miloš Zeman. Zejména z lidí, kteří vás podporovali, byla cítit jistá hořkost a nespokojenost s tím stavem. Jaké emoce, když se zamyslíte nad tou uplynulou prezidentskou volbou, ve vás vyvolává samotná volba?

Žádné.

Žádné emoce necítíte?

Žádné nemám. Já jsem starý flegmatik.

No, ale zase na svých stránkách máte materiál nejenom k tomu, že jste podal trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli inzerátu v deníku Blesk a zároveň jste tam zmínil, že jste nechtěl komentovat lživé výroky Miloše Zemana, jeho volebního týmu, jeho podporovatelů.

Nechtěl, ano.

A to ve vás nezanechá žádnou stopu, žádné emoce, necítíte se poškozený, je vám to jedno?

Je mi to opravdu fuk. Ale naprosto. Musel jsem, pač nejdřív nechtěl jmenovat toho, který ty inzeráty zadal, tak jsem musel to udat. Mezitím se pachatel objevil, je to starej estebák, tím mě to už přestalo zajímat.

Někteří Zemanovi odpůrci, možná můžeme říct nesympatizanti z řad zákonodárců, ale odmítají přijít na jeho inauguraci.

No, nikdo není nucen, bohudíky, tam zajít.

A myslíte si, že takto má zákonodárce dávat najevo svoji nespokojenost?

Je to jeho právo.

Bezprostředně po prezidentských volbách se začalo mluvit o tom, jestli náhodou nemá TOP 09 v úmyslu vyvolat předčasné volby, i třeba kvůli tomu, že ministr financí Miroslav Kalousek zmínil, že když nejste nebo se nestanete prezidentem, můžete být premiérem. Uvažuje TOP 09 o tom, že by mohla chtít předčasné volby, bylo by to pro ní v tuhle tu chvíli výhodné?

Ne, bylo by to nanejvýš nevýhodné a taky nikdo z TOP 09 ani Mirek Kalousek takto neuvažuje. Je staré politické pravidlo: ten, kdo vyvolává předčasné volby, vždy na to doplácí.

Ale preference vaší strany rostou, to znamená, že vy chcete počkat ten rok, aby ještě více uzrály a stoupalo vám to?

Ne, ne, ne nebo upadnou, to uvidíme. Ale každopádně stoupající preference není důvod, aby se svrhla vláda, opravdu ne! Máme dokončit svůj program, máme vládní program, který ještě jsme úplně nesplnili, na tom máme teď pracovat v klidu a žádné předčasné volby svévolně nevyvolávat.

A chcete víc preferencí pro TOP 09 docílit...

No, samozřejmě bych byl rád.

Ano, já bych, já bych dokončila tu otázku, docílit i tím, že chcete založit Fórum Karla Schwarzenberga, které by mělo přilákat sympatizanty právě na vaše jméno, předpokládám, a posléze i třeba do TOP 09, protože jste v deníku Právo řekl, že není vyloučeno, že by talenty mohli nebo talenti mohli kandidovat nejenom v komunální politice, ale třeba i v té vysoké.

Ano, ale to je, řekněme, vedlejší efekt. Pro mě bylo fascinující, že po skoro dvacetileté přestávce se opravdu začali lidi angažovat v politice. Velkou angažovanost si pamatujeme v roce 89, 90 a pak to bleskurychle pokleslo, poněvadž ty lidi, co tady měli opravit svůj barák, koupit první auto, první cesta do zahraničí a tak dále. Teď přišla nová generace a ta se opravdu o tu politiku zajímá.

A vy toho chcete využít.

Ale já bych právě nechtěl, aby tady vznikla hořkost, nýbrž aby se tato energie opravdu kladně vyjádřila. K tomu jsem to založil. Hlavně aby se lidi opravdu angažovali. Pokud dojdou k závěru, že budou nadále mě nebo TOP 09 nebo Starosty a nezávislí podporovat, fajn, dobře, ale teď vám řeknu. Kdyby z toho diskusního Fóra Karla Schwarzenberga přišli dva tři politici, kteří se potom rozhodnou, že budou podporovat sociální demokracii nebo zelené, tak je to dobré. Potřebujeme nové lidi, angažované lidi v české politice.

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Děkuju vám za návštěvu u nás ve studiu, na shledanou.

Bylo mi radost a potěšení, na shledanou.

I s vámi se loučím, podívejte se na Události, dobrý večer.